Komentátorka Karolína Stonjeková si myslí, že tímto krokem lídři dvou největších evropských států udělali čáru přes rozpočet všem zastáncům evropské integrace ve zbytku EU. „Tak já pořád čekám a čekám, až se Honzejci, Ehlové, Palatové a jiní europromotéři pochlapí a napíšou komentář – abych vůbec věděla, co si mám o tý včerejší smlouvě myslet. Čekám, jak mi kucí vysvětlej, že to, že se Němci a Francouzi v naprostý tichosti dohodli na něčem, o čem těch zbejvajících 26 členů krapánek zapomněli informovat, je cajk. Že je cajk, založit si svojí vlastní Unii v Unii. A ono pořád nic! Začínám mít pocit, že jsou z toho hoši zdeptaný jak manžel, kterej se právě dozvěděl, že mu panimáma nasadila parohy s jeho vlastním bráchou,“ ironizuje Stonjeková.
O super státu hovoří Erik Best ve svém Posledním slově. „Jeden z mnoha vtipů kolujících včera Prahou po podpisu francouzsko-německé dohody Angelou Merkelovou a Emmanuelem Macronem byl, který z pražských velvyslanců si bude muset sbalit své saky paky a vrátit se domů, až bude vytvořen ten nový super stát. A který český oligarcha pak koupí uvolněný malostranský palác toho poraženého velvyslance?“ Žertovná odpověď na tuto otázku prý je, že záleží, jestli manažer, který dohodu mezi Merkelovou a Macronem řídí, je z Deutsche Bank nebo z BNP Paribas. Bestovi chování Německa a Francie připomíná chování bank, které když mají existenciální problémy, tak se ještě více zadluží a někoho převezmou. „Díky konvergenci/fúzi Francie s Německem by mohla ze dvou unijních států vzniknout entita příliš velká na to, aby padla,“ tvrdí novinář.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
