„To není jediný problém. I když předseda vlády vyhlásí odklad této daně na šest měsíců, francouzské problémy se tak jednoduše nevyřeší,“ píše Matěj Široký o zvýšení daně z nafty a benzinu. Jako jiní i on zdůrazňuje, že protestující pocházejí zejména z vesnic a malých měst. Veřejná doprava ve Francii je prý sporadická, v zadlužených regionech se na obslužnost nedá spoléhat, a i v městech s dobrou dopravní obslužností je veřejná doprava ztrátová a zanedbaná. Globalizace podle Širokého vyhnala z Francie tovární a výrobní haly a lidé se tak musí živit ve službách. A i za těmito zaměstnáními musí dojíždět. Široký také dodává, že benzin a nafta nejsou to jediné, co by mělo jít nahoru v ceně. Byly to také cigarety, které dle jeho informací mají zdražit o jedno euro v příštím roce a o další euro v dalším. Nyní stojí 8 eur, na přelomu tisíciletí „pouhých“ 3,20.
Podle komentátora se Žluté vesty také vymykají definici tím, že iniciativa není výsledkem činnosti žádné politické strany. Marine Le Penová či Jean-Luc Mélenchon sice vyjádřili podporu demonstrantům, ovšem nemají podle Širokého žádný vliv. „Nezanedbatelná část protestujících jsou notoričtí nevoliči, kteří protestují právě proto, že to neorganizuje žádná z dosavadních politických stran nebo struktur,“ tvrdí Široký. A role, kterou v protestech sehrály sociální sítě, prý podle něj dokazuje nedůvěru v klasická média, která zpočátku hnutí ostrakizovala a považovala ho za projev extremistů.
Jak jste spokojeni s vládnutím koaliční vlády hnutí ANO a ČSSD?Anketa
Macronovu reakci odsoudil jako žalostnou. Prezident po prvním kole protestů řekl, že vláda musí politiku lépe vysvětlovat; a ty, kdo jsou proti, označil za nepřátele životního prostředí, i když se tito hlavně bojí o svou životní úroveň. Jaký to mělo efekt na demonstranty, se ukázalo v sobotu. Podle něj (a i dalších průzkumů) prezident Macron již nemá důvěru veřejnosti a hospodářský zázrak se po jeho zvolení nekonal. Francouzské HDP vzrostlo o 0,4 %, nezaměstnanost o 0,5 % a vyhlídky do budoucna nejsou nic moc. „Sebelepší komunikace anebo rétorický výstup nedokážou ohnout samotnou realitu. Macron jen ukazuje, že ani výborné PR pro úspěšnou politiku nestačí,“ zakončuje Matěj Široký svou úvahu.
Režisér a publicista David Martínek se zase vyjádřil na Facebooku k policistům, kteří se podle videa druží se Žlutými vestami. „Policie ve Francii přechází na stranu demonstrantů? Hm. Samozřejmě, souhlas. Macron je z hlediska politického provozu jen dalším marketingovým, načančaným... volebním podvodem,“ uvádí Martínek své myšlenky. Macron podle něj měl být reprezentant neosobního státu, nová garnitura, která straní rovným příležitostem a reformě veřejné správy a která zajistí do struktur moci nástup těch nejschopnějších a nejpovolanějších. Alespoň takto to prý vypadalo před volbami.
Fotogalerie: - Prosincová sněmovna
„Po volbách se Macron už ani nenamáhal předstírat, že není ničím jiným než příslušníkem patrimoniálních elit, které razí svou vlastní představu o uspořádání společnosti bez ohledu na její skutečné potřeby. A razí je nakonec silou policejních paží. Nikoliv silou vize, kterou by dokázal strhnout davy. Ta rychle vyšuměla,“ srovnává očekávání s realitou.
„Chápu policisty,“ píše dál. „Proč nasazovat vlastní hřbet, mlátit lidi a udržovat systém, který má sloužit výhradně lidem jako Macron? Zvlášť ve Francii, která tak dlouze a urputně zápolí s rezidui klientelismu, protežování, státního dirigismu a korupce v nejvyšších patrech moci. Proč utlačovat ty, kteří jsou na tom stejně, když prohnilost moci je tak zjevná a do nebe volající? A ve Francii byla vždy. Je třeba znát historii budování moderního státu, francouzskou revolucí počínaje,“ říká režisér a připojuje video demonstrantů zpívajících Marseillaisu při setkání s policisty.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
