Havel? Trest si určil sám. V tomhle souhlasím s Jakešem. Nové informace z archivu

23.07.2020 15:00

Bohumil Pečinka při příležitosti úmrtí Miloše Jakeše a uvedení filmu Havel do kin vyslechl archiváře a znalce moderních dějin Radka Schovánka. Zaznělo například, že si Havel sám určil výši trestu, protože před spolupracovníkem StB prohlásil, že při trestu nad 5 let by emigroval. A také čeho chtěl dosáhnout Michail Gorbačov a jaký byl vztah disidentů v Československu a v zahraničí.

Havel? Trest si určil sám. V tomhle souhlasím s Jakešem. Nové informace z archivu
Foto: Repro Reflex
Popisek: Rozhovor o Václavu Havlovi v Reflexu

Schovánek souhlasil s výkladem nedávno zesnulého bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, že výročí 17. listopadu 1989 využilo několik vysoce postavených členů KSČ a tajné služby (StB) a vyvolalo převrat, jmenovitě generál Lorenc. „Gorbačovovo vedení v Sovětském svazu se chtělo zbavit lidí typu Jakeš, Biľak, Indra a další,“ mínil a dodal, že právě proto se v roce 1987 zbavili Jána Pješčaka, náměstka federálního ministra vnitra, ale ve skutečnosti náčelníka StB. Na jehož místo pak Lorenc nastoupil.

Anketa

Prospěl Dominik Feri české politice?

3%
97%
hlasovalo: 15034 lidí

Ten měl dle Schovánka přetvořit StB v profesionální kontrarozvědku. „Součástí toho byly jiné priority, například zmírnění tzv. boje proti vnitřnímu nepříteli, tedy disidentům. Přesněji přestat je stíhat za jejich drobnou ‚trestnou činnost‘, jako opisování knih a podobně,“ řekl archivář. To mělo vést k liberalizaci komunistického režimu, protože v Rusku už probíhala glasnosť a perestrojka. „Řada knih, za něž se u nás trestně stíhalo, začala v Rusku oficiálně vycházet,“ dal archivář příklad, jak se režimy lišily. Gorbačov prý chtěl, aby je čeští a slovenští komunsité následovali, jenže ti kladli odpor a vyměnit se je podařilo až po zásahu na Národní třídě, jenže tam už došlo ke změně celého režimu.

Schovánek dále řekl, že o tom, kdo bude uvězněn, rozhodovalo vedení KSČ, kde se ovšem přetahovali o vedení stalinisté a reformátoři, takže se o konzistenci nedá mluvit. „Jasně to vidíme na slavném projevu Jakeše na Červeném Hrádku. Říká tam: Když zavřeme Havla, rozeřvou se všechny západní rozhlasové stanice a německý politik Willy Brandt zase napíše, co jsme to udělali Havlovi. Proto úder musíme vést na někoho jiného, méně známého, aby se to nemohlo proti nám použít. V té době jsou proto uvězněni František Stárek, Alexandr Vondra, Hana Marvanová a další. Do vězení šel prostě ten, na kterého ukázalo prstem vedení KSČ,“ shrnul.

Bohumil Pečinka se pak archiváře zeptal na scénu z nového filmu Havel, kde StB v noci přepadla Pavla Landovského, chtěla ho shodit z mostu do Vltavy a zlomila mu při tom nohu, zda existují dokumenty z těchto akcí. Schovánek mu odpověděl, že z takových akcí většinou žádné dokumenty nejsou. „Většinou se to vyřizovalo ústně. Na krajské správě StB Praha navíc existovaly bojůvky, které fyzicky napadaly hlavně mladší disidenty,“ vysvětlil a dodal, že praktikou StB bylo mladšího disidenta přepadnout, vtáhnout do auta, odvléct do lesa, zmlátit a sebrat mu boty při minus deseti stupních. „Existuje také několik nevyjasněných úmrtí, například studenta Pavla Švandy, kterého našli na dně propasti Macocha, což nese rukopis StB,“ doplnil, spolu s plánem, který zmínil Pavel Kohout, vyměnit dopravní značení, aby spolu s manželkou sjel ze skály.

V čem naopak s Jakešem Schovánek nesouhlasil, byl postoj k Chartě 77. Dle Jakeše jí KSČ nepříkládala význam, dle Schovánka by disidenty nezavírali, kdyby je nepovažovali za hrozbu. Vysvětlil i vztah mezi disidenty doma a v zahraničí. „Na Západě byla pochopitelně spousta lidí jako Jiří Pelikán a Pavel Tigrid, kteří museli přesvědčovat světové veřejné mínění, že v Československu žijí z politických důvodů pronásledovaní lidé a režim přitom nedodržuje ani svoje vlastní zákony. Bez hlasů těchto lidí a jejich pomoci, včetně finanční, by to tady komunisté pozavírali během několika týdnů. Tím, jak dokázali zburcovat západní veřejné mínění, museli na to brát komunisté ohled. Proto Jakešovi a dalším tak pili krev.“

Nejhůře na tom opozice byla prý na začátku 80. let. „V plánu práce StB na rok 1983 se za cíl deklaruje dokončit likvidaci Charty 77. Už předtím jich StB desítky pozavírala a stovky donutila emigrovat. V materiálech StB je údaj, že po těchto přesunech zbylo z aktivních lidí, kteří v opozici proti režimu něco dělají, asi šedesát. To byl, myslím, reálný odhad situace. Byla to kritická chvíle pro celou opozici,“ uvedl Schovánek. Jenže v roce 1982 zemřel Leonid Brežněv, nikdo prý nevěděl, co bude dál a komunisté začali taktizovat. Velmi se dle archiváře totiž obávali embarga ze strany Západu na počítače a elektroniku, kterou nebyli schopni vyrábět.

Pečinka se zeptal i na proces, po kterém byl uvězněn v roce 1979 Václav Havel. Schovánek podotkl, že tomu předcházela mezihra, když byl Havel ve vazbě, těžce to nesl, což StB vycítila a tlačila, aby podpis pod Chartou odvolal. Havel se však vzdal pouze mluvčího Charty. „Pavel Kohout popisuje, že bylo fascinující potom Havla sledovat, jak se už na svobodě pustil do další opoziční práce, aby mohl toto své selhání odčinit,“ podotkl archivář.

Dále si Havel ironicky prý sám stanovil délku trestu, protože jeho advokát byl spolupracovníkem StB. „Havlovi tehdy hrozili deseti až patnácti lety vězení. V debatě s ním a manželkou Olgou Havel řekl, že je jim ochotný dát pět let života. Když dostane víc, vystěhuje se na Západ. Existují dokumenty, že jeho advokát tuto informaci předal StB. Možná i proto dostal jen 4,5 roku,“ teoretizoval Schovánek. Komunisté podle něj chtěli Havla ve vězení zlomit a nechtěli, aby se dostal za hranice a organizoval tam odpor. Pokud jde o to, proč byl Havel vězněn v roce 1989, komunisté tím prý chtěli ukázat, že nikdo není nedotknutelný. Ale kvůli obavě, že získá Nobelovu cenu míru, ho pak v polovině trestu pustili.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: kas

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vojtěchu, vraťte diplom. Znásilňování práva, stále dokola. Pánové nahoře nás záměrně udržují ve strachu, myslí si advokátka Zwyrtek Hamplová

20:25 Vojtěchu, vraťte diplom. Znásilňování práva, stále dokola. Pánové nahoře nás záměrně udržují ve strachu, myslí si advokátka Zwyrtek Hamplová

„Nedej bože, to tvoří po večerech sami?“ Známá a oceňovaná advokátka Jana Zwyrtek Hamplová kroutí hl…