Hejtman Novák: Evropa prochází krizí blahobytu i svých hodnot

Pane hejtmane, jak byste ve stručnosti hodnotil uplynulý rok?

Moravskoslezský kraj má za sebou sice složitý, ale úspěšný rok. Troufám si říct, že nejhorší období, kdy na nás v plné síle dolehla hospodářská krize, máme za sebou. Že se nám podařilo nastartovat a v některých oblastech i rozjet procesy, které povedou ke stabilitě a větší pohodě.

A jaké jsou Vaše hlavní plány pro ten letošní?

Rok 2015 bude také bojem o pracovní místa, ale krajská politická reprezentace udělá všechno pro to, aby dál mírnila dopady hospodářské krize na obyvatelstvo, všemožně podporovat podnikatele a zaměstnavatele v tom, aby nemuseli propouštět. Připravovat podmínky pro vstup nových investorů do regionu, na odpovídající úrovni zajišťovat chod krajských příspěvkových organizací, dopravní obslužnosti kraje a především realizovat plánované akce spolufinancované z evropských finančních zdrojů. Chceme mimo jiné pokračovat v několika velkých investičních akcích, budeme i nově investovat – za nejdůležitější považuji výstavbu nové průmyslové zóny Nad Barborou v Karviné. Na jaře se také rozjedou vlaky po nové železnici vedoucí k mošnovskému letišti, která stála okolo půl miliardy korun. Rádi bychom pokračovali v kotlíkových dotacích na výměnu starých kotlů za ekologické a podnikneme další aktivity ke zlepšení životního prostředí v regionu. Kraj bude i letos pořádat mnoho kulturních, společenských a sportovních akcí, vyhlásili jsme několik dotačních programů na podporu cestovního ruchu, turistických oblastí, v plánu jsou běžecko- a cyklozávody. Znovu se budeme bavit na festivalu Colours of Ostrava, opět se u nás chystá atletická Zlatá tretra, tenisový Davis Cup, v květnu budeme hostit Mistrovství světa v ledním hokeji, přesněji některé kvalifikační skupiny. Moravskoslezský kraj se podílí na financování, přípravě a pořádání světového hokejového šampionátu. V dubnu společně s krajským městem Ostravou oslavíme 70. výročí konce druhé světové války, ostravsko-opavské operace a osvobození Ostravy.

Prvního ledna uplynulo patnáct let od vzniku krajů. Jste Vy sám zastáncem jejich vzniku? Proč? Prvního ledna uplynulo patnáct let od vzniku krajů. Jste Vy sám zastáncem jejich vzniku? Proč?

Vznik krajů osobně považuji za historický krok v systému organizace veřejné správy v České republice. Naplněním Ústavy České Republiky a konstituováním samosprávných krajů se vlastně stát poprvé dobrovolně vzdal určitých pravomocí ve prospěch územních celků odlišných od obcí. Velice dobře si vzpomínám na vášnivé debaty, které probíhaly v podstatě po celá 90. léta. Jejich předmětem byla právě otázka, zda opustit systém okresních úřadů představujících prodlouženou ruku státu v území a vytvořit vyšší úroveň samosprávných celků do značné míry na státu nezávislých. Myslím si, že vytvoření krajů bylo jednoznačně správným rozhodnutím a že kraje svou činností, ať už při výkonu samosprávy nebo přenesené působnosti za stát, obhájily své „právo na život“.

Jste nyní spokojen s rozsahem pravomocí, které jako kraj máte nebo byste uvítal jejich posílení? A pokud ano, v jakém směru?

Podle mého názoru už máme debaty o rozsahu pravomocí krajů za sebou. Snaha krajů i obcí o posilování oprávnění v samostatné působnosti je přirozená, stejně jako určité úsilí státu o rozšíření, respektive alespoň udržení vlivu nad fungováním územní samosprávy. V případě snah státu o přenesení dalších agend státní správy na kraje je vždy diskutována adekvátnost zvýšení státního příspěvku na výkon přenesené působnosti. Ostatně financování krajů je dlouhodobě jedním z klíčových problémů našeho fungování. Naším zájmem je, aby bylo dosaženo nového přerozdělení příjmů ze sdílených daní mezi jednotlivé kraje tak, aby byla odstraněna současná disproporce mezi kraji, kdy Moravskoslezský kraj inkasuje v přepočtu na jednoho obyvatele nejnižší částku ze všech krajů. V souvislosti s financováním krajů si ještě nemohu odpustit poznámku ke způsobu, jakým stát přistupuje ke kontrolám výkonu samosprávy krajů, aktuálně zejména v souvislosti s čerpáním prostředků z evropských fondů. Situaci, kdy státní orgány, jako poskytovatelé dotace, akci se všemi parametry „posvětí“ a následně jiné státní orgány po několika letech v rámci kontrol stejné parametry zpochybní a ukládají krajům povinnost dotaci nebo její část vrátit, nepovažuji za normální a do budoucna udržitelnou.

V kraji se nachází řada vyloučených lokalit. Oproti dosavadní praxi, přebrali od nového roku kraje od Ministerstva práce a sociálních věcí pravomoc přerozdělovat prostředky na sociální služby ze státního rozpočtu. Vítáte tuto změnu? Pomůže podle Vás v řešení problematiky s vyloučenými lokalitami? A prozradíte nám, kolik jste na proplácení dotací vyčlenili z rozpočtu?

Změnu v souvislosti s novelou zákona o sociálních službách vítáme, a to nejen s ohledem na řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit. Dojde totiž k přenosu rozhodování co nejblíže potřebným, což je dobrá zpráva především pro klienty sociálních služeb a jejich blízké. Prostředky na financování sociálních služeb budou kraji nadále poskytovány ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, a to na základě žádosti kraje. Potřeby sítě sociálních služeb v Moravskoslezském kraji, stejně jako požadavky poskytovatelů, však každoročně převyšují rozpočtové možnosti o stovky milionů korun. Tento stav se však, bohužel, zásadním způsobem nezmění. Pozitivem zatím je, že celková dotace ze státního rozpočtu na léta 2014 a 2015 pro celou republiku dosahuje osmi miliard korun. Požadavky všech poskytovatelů sociálních služeb jen v Moravskoslezském kraji bez ohledu na zřizovatele se pohybují v řádu 1,2 miliardy korun. Pro rok 2015 je v rozpočtu kraje vyčleněno na financování dotačních programů z oblasti sociálních služeb necelých sto milionů korun. Dalších téměř 18 milionů je určeno například na programy protidrogové politiky kraje, na podporu prevence kriminality, na vyrovnání příležitostí pro občany se zdravotním postižením.

S Moravskoslezským krajem jsou úzce spjaty problémy s nepřizpůsobivými a o nichž jsme spolu již hovořili. Problém s uprchlíky ale celkově gradují v celé Evropě. Máte Vy osobně strach o naši budoucnost?

Domnívám se, že i přes těžká témata, která se v regionu řeší v oblasti sociální soudržnosti, jako je například vysoká nezaměstnanost či sociálně vyloučené lokality, je v kraji vysoká míra sociálního smíru. Síť služeb sociální prevence tomu podle mého názoru významně napomáhá. Přesto, že jsme již zažili třeba v Ostravě či na Vítkovsku sociální nepokoje, situaci se vždy podařilo zvládnout a nepřerostla v žádnou akci zásadně ochromující život v kraji. Tady bych ocenil výbornou kooperaci všech složek, včetně připravenosti a nasazení policie. O Evropě se obecně domnívám, že prochází jakousi krizí blahobytu i svých hodnot, což je na konfliktech, například s uprchlíky dobře vidět.

Co se podle Vás musí stát, aby došlo ke zklidnění situace nebo se alespoň déle nevyhrocovala?

Není to tak dávno, co někdejší britský premiér Tony Blair sdělil, že každá práce by se měla vždy vyplácet více, než jakékoliv žití ze sociálních dávek. Souhlasím s ním. Umějme nabídnout lidem právě takovou práci. Připomenu i německou kancléřku Merkelovou, která před časem začala mluvit o neúspěchu multikulturního Německa. Není to asi totiž tak, že by přistěhovalci nemohli žít bez „naší“ Evropy. Dnes již spíše evropské ekonomiky nemohou žít bez každoročního přílivu pracovní síly pro profese, o něž Evropané ztrácejí zájem. Řešme tedy pravé příčiny problému a nehledejme v lidech přicházejících z diametrálně odlišného kulturního prostředí jen potenciální nepřátele. Chce to více komunikace, tolerance a pochopení. Nejspíše také kultivaci prostředí a míst, odkud tito mnohdy zoufalí lidé přicházejí. Zaměřme pozornost a síly do nejchudších zemí světa tak, aby tito lidé alespoň netrpěli hladem, a snížila se jim tak motivace utíkat. Aby i tato místa byla důstojnými pro život.

Podle mnohých je také terorismus jedním z nejzávažnějších problémů 21. století. Kde vidíte příčiny narůstajícího teroristického násilí?

Mnohé jsem už řekl v předchozích odpovědích. U všech negativních jevů hledejme jejich prvé příčiny. Nebojujme v nějaké nové svaté válce nesmyslně proti následkům. Jsem přesvědčen o tom, že lidé žijící v kultivovaném prostředí, zajišťujícím je samotné i jejich děti, jistě nechodí zabíjet sousedy na popud jakékoli ideologie a náboženství.

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje předložilo do parlamentu návrh zákona, který by policii umožňoval odebrat na místě řidičský průkaz za překročení nejvyšší dovolené rychlosti. Upozornil na to blog D-Fens. Co Vás k tomu vedlo? A jakou šanci návrhu dáváte?

Jsme přesvědčeni o tom, že policie by měla mít právo zadržet řidičský průkaz těm řidičům, kteří v obci překročili nejvyšší povolenou rychlost o nejméně 40 kilometrů v hodině a mimo obec o nejméně 50 kilometrů za hodinu. Policie by podle našeho návrhu měla mít právo zadržet řidičák i v případě překročení rychlosti v obci o víc než 20 km/h a mimo obec o 30 km/h, pokud se řidič v předchozích 12 měsících dopustil stejného přestupku. Krajští zastupitelé míní, že bylo chybou, že se tato sankce do zákona nedostala. Projednávání těchto přestupků se totiž kvůli průtahům ze strany obviněných protahuje, řidiči se zpravidla nechávají zastupovat specializovanými firmami, které zakládají jejich obranu téměř výhradně na promyšleném systému procesních obstrukcí. Situace se v tomto směru již stala neúnosnou a vyžaduje účinnější zákonné řešení. Návrhem se již zabývala vláda, která ho, bohužel, odmítla. Bez ohledu na toto stanovisko ale novelu dostanou k projednání poslanci, věřím, že nás v našem úsilí podpoří.

Moravskoslezský kraj připravuje dle Vašich slov další podporu podnikatelům, především malým a středním podnikům. Jednotlivé dotační programy se zaměří mimo jiné na tvorbu pracovních míst nebo na přípravu projektů z evropských fondů. Kolik financí jste si na to celkem vyčlenili? A jaký vliv očekáváte, že to bude mít na nezaměstnanost v kraji?

Na dotační program na podporu podnikání, jehož součástí je dotační titul na tvorbu vědeckovýzkumných pracovních míst a dotační titul „inovační vouchery“, je vyčleněno 10 milionů korun. Na program na přípravu projektové dokumentace celkem 31 milionů. Tady ale nebudou příjemci podnikatelské subjekty, dotace budou poskytovány obcím, dobrovolným svazkům obcí a měst a klastrovým organizacím.