Historik Krystlík řádil před kamerou: Rakouský žalář národů je blud. Kdyby Češi nechtěli svůj stát, nejspíš by nebyla druhá světová válka

01.12.2018 13:22 | Zprávy

„Kdyby si Češi mermomocí nepřáli vlastní samostatný stát nezávislý na Rakousku-Uhersku, což je vina buditelů národa od Jungmanna, Palackého po Masaryka, tak by pravděpodobně nebyla druhá světová válka. Mezi Ruskem, tedy Sovětským svazem, a Francií s Německem by bylo Rakousko-Uhersko jako mnohonárodnostní stát,“ konstatoval v Debatním klubu publicista Tomáš Krystlík. Ten vysvětloval i další třaskavě znějící záležitost. „V porovnání s Rakouským císařstvím měly české země v protektorátu větší míru autonomie než v Rakousku-Uhersku. To je strašná věc, když to řeknete, tak všichni nadskočí. Ale je to tak,“ sdělil a upozornil, co všechno zavedl v protektorátu Heydrich po svém příchodu.

Historik Krystlík řádil před kamerou: Rakouský žalář národů je blud. Kdyby Češi nechtěli  svůj stát, nejspíš by nebyla druhá světová válka
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce

Před sto lety jako dozvuk první světové války vzniklo samostatné Československo. Jeho historické peripetie byly tématem Debatního klubu mezi česko-německým publicistou Tomášek Krystlíkem a Stano Dermekem. „Rakousko-Uhersko bylo v dnešní mytologii často označované jako žalář národů, zatímco Československá republika je označovaná jako nesmírně tolerantní ke svým národnostním skupinám. Češi tvořili osm milionů, Němci 3,2 miliony, Slováci 2,8, Maďarů bylo sedm set až osm set tisíc, ještě víc Rusínů, dále Poláci,“ vyjmenoval Dermek a pokračoval: „Československo vzniklo v hranicích, které by nikdo nepředpokládal. Speciálně Slovensko. Jižní hranice, které nikde nebyly definované, nekopírovaly národnostní složení. K tomu byla přiřazená Bratislava, aby tam aspoň bylo nějaké město.“

Rakousko-Uhersko žalář národů? Blud a lež

Poté se otázal Krystlíka, zda bylo Rakousko-Uhersko skutečně žalářem národů. Jak to bylo s jazykovou svobodou? „Čeští historiografové vysloveně lžou ve prospěch toho bludu, který se nazývá žalář národů ve smyslu utrpení jednotlivých národů. Což vůbec není pravda,“ konstatoval Krystlík. V Rakouském císařství podle jeho vyjádření nebyl zaveden úřední jazyk. Čeští historici tvrdí, že byl, že se muselo všude mluvit německy. „Nebyl,“ sdělil. „Člověk, když přišel do úřadu či k soudu, tak jeho podání mohlo být v jakémkoliv jazyce, které se v Rakouském císařství běžně používaly. Obce byly naprostým suverénem, určovaly, jaký tam bude obcovací jazyk, to znamená, jakou řečí se bude vyučovat ve škole,“ upozornil. Rakousko také podle něj neznalo národnostní menšiny. „Byly to národy, které měly oficiálně stejnou váhu. Veškeré zákony se překládaly do všech jazyků a měly stejnou platnost. Kdežto za první republiky se sice překládaly do němčiny, ale byl tam dovětek, že když dojde ke sporu mezi dvojjazyčnými předpisy, tak platí ten, který je ve státním jazyce československém. Což byl obrovský krok zpátky,“ domníval se.

„Jakým způsobem dokázal Masaryk motivovat Čechy, aby chtěli mít svůj vlastní stát?“ zazněla další otázka Stano Dermeka. „Masaryk je nemotivoval. Oni o něm vůbec nevěděli. Až do září 1918 nikdo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku nevěděl, kdo Masaryk či Beneš jsou. Ale už v roce 1848 vyšly v češtině Palackého Dějiny národa českého. Byl to propagandistický text, který vštěpoval Čechům, že Království české je pouze Čechů jako mluvících mateřštinou češtinou. Němci jsou přistěhovalci, i když jsou tam už od 12. století. Palacký tím vtiskl českému národu ideu, že Němci jsou tu neprávem a někdy je bude třeba vyhnat,“ uvedl.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Jak se postavíte k výsledku voleb?

Budete respektovat vůli voličů a dáte šanci sestavit vládu tomu, kdo volby vyhraje? Řeší se teď třeba jmenování Babiše, který je trestně stíhaný, ale jestli to lidem nevadí a zvolí ho, neměl by dostat šanci sestavit vládu? A byl byste pro, aby trestně stíhaný člověk nemohl kandidovat? Třeba mě by to...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zcela otevřený Orbán: Vyhlídka na evropské zemětřesení

20:40 Zcela otevřený Orbán: Vyhlídka na evropské zemětřesení

Viktor Orbán v rozhovoru shrnul, z čeho pramení evropské problémy a proč Evropa míří k porážce. Sám …