V USA se na pozvání Baracka Obamy konal jaderný summit, na kterém americký prezident chtěl opět prosadit konec jaderných zbraní. Nejvíce pozornosti si však získalo setkání lídrů USA a Číny, kteří oznámili společný postup v boji s klimatickými změnami.
Následně se však Si Ťin-pching s Barackem Obamou jali probírat současnou situaci v Jihočínském moři, kdy Obama tvrdí, že Čína porušila svůj slib, že nebude dále militarizovat Spratlyovy ostrovy.
„Jako Čína a mnoho dalších zemí mají USA značné zájmy v asijsko-pacifickém regionu,“ řekl Obama čínskému prezidentovi. „Naše dvě země mají určité neshody a rozepře,“ odpověděl mu Si, který apeloval hlavně na to, aby se v budoucnu předcházelo nedorozuměním a vzájemně se obě strany respektovaly.
Mnohem lépe se lídrům obou velmocí diskutovalo o „jaderné hrozbě, kterou představuje Severní Korea“, a Čína podpořila nové sankce ze strany OSN vůči severokorejské vládě.
Celé setkání se však neslo v duchu toho, že se jej neúčastnil ruský prezident Vladimir Putin, přičemž Rusko je jednou ze zemí s největšími zásobami jaderných zbraní na světě. Zároveň se také objevily obavy, že by se k některým jaderným zbraním mohli dostat i teroristé z Islámského státu, což je myšlenka, jež spatřila světlo světa po teroristických útocích v Bruselu. Belgie je totiž jednou ze zemí, kde má USA uschovaný jaderný arzenál.
Obama tak věnoval část setkání přímo boji s Islámským státem. Kromě Si Ťin-pchinga byl francouzský prezident Francois Hollande jediným lídrem, se kterým se Obama sešel mezi čtyřma očima. Pochválil jej mimo jiné za „podněcování evropské komunity“ v boji proti terorismu. Odmítl se však sejít s tureckým prezidentem Erdoganem, což mnozí vzali jako nesouhlas s tureckou politikou.
Přestože se na jednání neobjevil Vladimir Putin, Obama připomněl, že Rusko spolupracuje s USA v jaderné politice, a zdůraznil jeho roli při dojednávání íránské jaderné dohody.
Došlo však k jedné přelomové dohodě, kterou podepsalo 102 národů. Jde o zpřísnění bezpečnostních opatření u jaderných materiálů, protože podle mnohých byla předchozí dohoda z roku 1987 nedostačující.
USA zároveň zveřejnily, že za posledních 20 let se jim podařilo snížit zásoby obohaceného uranu na 585,6 tuny z původních 740,7 tuny z roku 1996. Poprvé za posledních patnáct let tak USA otevřeně informovaly o svých jaderných zásobách.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
