Žáček v úvodu konstatoval, že se vznikem pomníku pro padlé vlasovce nemá problém.
Zato Bašta dal najevo, že s tím problém má, a to velký. „Já jsem proti mimo jiné proto, že v této situaci to znamená značnou politizaci historie a navíc ještě revizi historie, na kterou se teď náhle začínáme dívat z pohledu poražených, nikoli vítězů,“ zdůraznil Bašta v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu. Když jim budeme stavět pomník v Praze, tak musíme brát v potaz, že budeme stavět pomník esesákům, vypálil někdejší diplomat v Rusku s tím, že Ruská osvobozenecká armáda, neboli vlasovci, podléhala rozhodování vůdce SS Heinricha Himmlera.
Bašta také připomněl, že řada vlasovců byla původně součástí policejních složek a podíleli se např. na potlačování odbojové činnosti.
Pokud se mluví o roli vlasovců při osvobozování Prahy, Bašta konstatoval, že by Němci Prahu nemuseli zničit, protože Němcům docházelo palivo.
Žáček oponoval, že boje na východní frontě byly kruté, stály tu proti sobě dva totalitní režimy, ale to nic nemění na tom, že vlasovci v závěru války opravdu pomohli Praze. Současně poslanec ODS podotkl, že ne všichni vlasovci byli součástí SS. Poznámku přičinil i k chybějícím pohonným hmotám na německé straně.
„Já to vidím zcela jednoznačně. Kdyby na jednáních mezi generálem (Sergejem Kuzmičem) Buňačenkem a generálem (Andrejem Andrejevičem) Vlasovem převážil názor generála Vlasova, což znamená odejít k Američanům, tak bychom tady my tři možná neseděli,“ konstatoval Žáček. „Nezáleželo na žádném benzínu, protože to byly obrněné jednotky, které z Pankráce šly, šly od Malešic a tak dále a jejich cílem byl střed Prahy a propojení s těmi jednotkami, které v Praze byly. Já si myslím, že to byla historická náhoda a pro Prahu to bylo jedině dobře, že tady ti vlasovci byli,“ trval na svém názoru zakladatel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), historik a dnes zákonodárce.
Situace v Protektorátu byla složitá. Žáček podotkl, že si Pražané volali na pomoc i slovenské příslušníky SS a nakonec Praze pomohli vlasovci. Ti za sebou měli velmi problematickou minulost, ale to podle Žáčka neznamená, že si musíme nechat vnutit ruský pohled na dějiny. „Ruská strana nás tlačí k tomu, abychom přijali jejich interpretaci a nesnažili se odhalovat, třeba na základě našich archivních dokumentů, vlastní pohled na naše dějiny,“ upozornil Žáček.
Bašta uznal, že Praze v závěru války vlasovci opravdu pomohli. „Já tady mluvím spíše o tom, že změna stran tři dny před koncem války nevyvážila jejich předchozí zločiny. Tady by pak na těch vážkách bylo tři sta mrtvých při obraně Prahy proti několika desítkám tisíc zavražděných civilních občanů přesně stejnými jednotkami,“ pravil Bašta s odkazem na skutečnost, že někteří vlasovci se podíleli na potlačování Varšavského povstání a počínali si tak brutálně, že je nakonec zastřelili sami Němci.
„Já myslím, že to je totální nesmysl,“ ozval se okamžitě Žáček, který se jako historik vlasovcům věnoval, a proto poukázal na to, že o oněch desítkách tisících údajných obětí neexistují jasné důkazy. Jen se tu šermuje s čísly. „Je to marginální řeporyjská věc a Rusko z toho dělá kauzu v hlavním vysílacím čase,“ kroutil hlavou v rozhlase Žáček. „To je podle mě součást hybridní války, součást toho, že se nás Rusko snaží stále ovlivňovat a stále vytvářet nějaké skupiny, které tady u nás proti něčemu bojují,“ dodal ještě poslanec.
Téma vlasovců bychom podle jeho názoru měli přenechat jen historikům a nedělat z toho politikum.
Bašta si posteskl také na tom, že zahraniční politiku našeho státu utvářejí primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) svou kritikou Číny a starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný kritikou Ruska.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
