Svátky klidu a míru a rozjímání. To se běžně čeká ke konci roku. Je v naší společnosti něco, co nás jitří natolik, že to prostě nejde?
Vánoce už dávno nejsou svátky klidu a rozjímání. V západním světě jsou to „svátky“ konzumu, ze kterých se duchovní rozměr už téměř vytratil.
Platí ovšem také, že západní společnosti jsou velice rozdělené, to se zdaleka netýká jen ČR. V případě USA se běžně hovoří o studené občanské válce. V západních společnostech se kromě štěpení levice–pravice, které vyjadřuje vlastně postoj k rovnosti, objevují, nebo spíše aktivují další štěpení: město vs. venkov, liberální vs. konzervativní; a na vrcholu toho všeho jsou ti, kteří si přejí udržení statu quo, a ti, kteří ho chtějí zničit. Toto komplexní štěpení je dáno tím, že Západ si prochází celou řadou krizí synchronizovaně – ekonomické problémy se táhnou k sociálním, ekologickým, až ke změně postavení Západu v mezinárodních vztazích.
Mluvíme-li o vyrovnání se s dobou před rokem 1989, jsme letos, po oslavách 30 let demokracie, vyrovnanější? Chybělo něco během těchto oslav, popřípadě něco přebývalo?
Nejprve je potřeba říct, že oslavy a propaganda jsou dvě různé věci. 30 let je dlouhá doba, a pokud to někdo pojímá tak, že se slaví tak nějak „befelem“ a ještě slavit mohou jen ti pečlivě prokádrovaní, tak to o tom, kam jsme dospěli, tedy hodně vypovídá.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
sledujte náš YouTube kanál ParlamentníListy TV. Děkujeme.
