Čas Vánoc je časem klidu, míru, ale rovněž bilancování. Jak byste zhodnotil uplynulý rok z občanského a lidského hlediska?
Děkuji za otázku, která mi dává příležitost se ohlédnout. Pozoruji u sebe jakousi rozpolcenost, zatímco po stránce občanské, profesní byl uplynulý rok pro mě velmi úspěšný, po stránce osobní byl plný bolestí, tápání a tázání a to si ponechávám do modlitby a zpovědí, to není pro noviny.
S filmovým a televizním týmem jsme odvysílali úspěšný dokument věnující se domácímu násilí “Z lásky nenávist”, který dává skrze výpovědi žen vejít do pochopení struktury tohoto problému a také jsme dokončili druhý díl, kde vypovídají muži, jež byli vystavení násilí ze strany manželek, který Česká televize odvysílá na jaře příštího roku. Rovněž jsme natočili velmi inspirativní a unikátní pokračování rozhovorů pana kardinála Dominika Duky tentokrát s vrchním rabínem Karolem Sidonem, který poběží 1. ledna na ČT2 v 17:10h.
V rámci svého působení faráře v Karlových Varech jsme pak vyhlásili loni v srpnu spolu s městem a biskupstvím v Plzni sbírku na 3 zvony, které byly zrekvírovány před 75 lety v r. 1942 a do dnešního dne jsme vysbírali 830 tisíc korun, což mi připadá na pohraničí skutečně ojedinělé. Podařilo se nám dva zvony vyrobit a vystavit v kostele. Nicméně ještě potřebujeme 750 tisíc na třetí zvon a ovládací zařízení. Jsem rád, že se nám daří hojit tyto zbývající rány 2. světové války.
Vánoce jsou i časem, kdy se můžeme zamýšlet nad svými činy z hlediska morálního, etického. V médiích slýcháme, jak se ekonomice daří, platy rostou. Přesto někteří lidé tráví svátky proti své vůli na ulici jako bezdomovci. Jak obstává naše společnost v pomoci potřebným? Proč se na ně v záplavě předvánočních spotřebitelských reklam zapomíná?
Já každoročně naopak zjišťuji v rámci různých probíhajících sbírek, dobročinných akcí, programů pomoci a charit, jak je naše společnost neuvěřitelně štědrá. A to se týká i pomoci bezdomovcům. Troufnul bych si také říci, že mnoho lidí je na ulici ne proti své vůli, ale ze své vůle. A pomoci, které se jim dostává, často zneužívají, a tak je vlastně udržuje na ulici, protože přece vždycky něco dostanou. Když pomáháte, potřebujete totiž vědět, že Vaše pomoc je dobře využitá a nikoliv zneužitá. Apeloval bych tedy tady na bezdomovce, aby pomoci, která tady je, nezneužívali.
Čím to, že v naší demokratické, kapitalistické společnosti jsme si od roku 1989 zvykly na bezdomovce jako na něco samozřejmého, s čím se jakoby počítá? Bezdomovectví jako takové je ospravedlněno tržní ekonomikou, jaký je váš názor?
My jsme zapomněli, že za komunistické totality byla možnost nepracovat trestná a tedy se šlo před soud, do vězení a tak se lidé přinutili pracovat. S demokracií je lidem dána i tato možnost svobody. Nesváděl bych to tedy jen na tržní ekonomiku. Je to často také problém svobody, tedy psychiky.
Jste rádi, že Miloš Zeman bude znovu kandidovat na prezidenta?Anketa
A co pomoc válečným uprchlíkům? Do Evropy stále proudí z blízkého a středního východu. Česko se spolu s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky k přijímání uprchlíků na základě kvót postavilo odmítavě, hrozí mu kvůli tomu žaloba ze strany EU. Byl to správný přístup?
Pomoc je třeba vždycky dělat srdcem i rozumem dohromady. A je třeba říkat nejenom ANO, ale i NE. Jinak Vás to zničí. To platí pro jednotlivce i státy a národy. V této situaci mi chybí v rámci probíhající pomoci i nějaká široká diskuze a důvody pro i proti. Nejenom diskuze v rámci Evropy, ale i celosvětová. Já nevidím, že by například syrský prezident tyto věci řešil s ruským prezidentem Putinem. Jsou to přece často jeho lidé, kteří z jeho země utíkají. Oslovil bych také islámskou charitu půlměsíce, aby se široce zapojila do záchranných akcí. Místo toho se zde například americký prezident Trump aktivně účastní uzavírání miliardových zbrojních zakázek s islámským světem.
Uprchlíci podle všeho tráví v přeplněných táborech i Vánoce.. ale například ministr Stropnický v médiích uvedl, že Evropa není Ježíš, aby přijala všechny uprchlíky Je toto správný přístup?
Chtěl bych zde poděkovat všem, kteří se těmto lidem věnují v oněch táborech na profesionální i osobní bázi. Jsou to často jednotlivci a rodiny, kteří na hranicích Evropy těmto lidem pomáhají a přijímají je domů. Pan ministr Stropnický použil titulek, který má zaujmout. A je dobře, že toto jméno zná. Myslím ale, že tím chtěl připomenout to, co zmiňuji výše. Mám také za to, že se i naše země zapojila finančně i jinak v pomoci těm státům, odkud lidé utíkají.
Podzimní sněmovní volby vyhrál se značným náskokem Andrej Babiš. Ten se k přijímání uprchlíků nijak zvlášť nemá. Stejného názoru je i SPD, které se dostalo do Sněmovny a které mnozí označují za extrémisty. Jak hodnotíte povolební situaci, kam jsme se to letos posunuli?
Je třeba si uvědomit, že uprchlíci, či migranti byli do obrovské míry ztotožnění s islamistickým radikalismem. Jeho projevy vidíme dnes a denně. A proto tito lidé budí odpor. Je třeba toto chápat, ale také do velké míry rozlišovat. Je jasné, že tento fakt najde odezvu i v konkrétní politice a politických stranách. Skutečným problémem je také to, že se v mnoha zemích, kde přijali v minulosti statisíce uprchlíků, rezignovalo na celostní integraci těchto lidí.
U Andreje Babiše existovalo podezření, že pracoval v předlistopadovém režimu pro STB. Zdeněk Ondráček (KSČM) zase působil v pohotovostním pluku SNB a zasahoval proti demonstrantům. V médiích se rovněž objevily informace o předlistopadové minulosti nového ministra vnitra Metnara a sice, že měl v tomto pluku také figurovat. Co říkáte na to, že se tito lidé vrací takříkajíc k moci?
Co se týká domácí povolební situace, tak já jsem také spokojený. Komunisté dostali největší volební výprask v polistopadové situaci, extremistická SPD skončila až na čtvrtém místě, v rámci Pirátů se angažuje mnoho zajímavých mladých lidí. A pozici Andrejovi Babišovi na domácí i zahraniční scéně vůbec nezávidím. Jeho vítězství bude myslím pro něj nakonec také velkým trestem. Není to nic jednoduchého působit seriózně v Evropě s podezřením ze zneužití nemalých evropských peněz. Může takový člověk být seriózně slyšet u našich partnerů?
JUDr., PhDr., Zdeněk Ondráček, Ph.D.
V souvislosti s tím mnozí novináři mluví o ohrožení demokracie. Je situace takto vážná?
Je pravdou, že možná měla po listopadu 1989 proběhnout dekomunizace, podobně jako po válce proběhla denacifikace v Německu, kde 20 let nemohli působit tito lidé aktivně v politice. Na druhou stranu provést takovou očistu po několika letech fašistické a nacistické diktatury je mnohem jednodušší než po 40 letech komunistické totality. Ti lidé kompromitovaní s režimem byli skutečně všude, hned vedle politiky zejména v soudnictví, a stát by tak přestal fungovat. Často si ale říkám: nebyli právě komunisté nejvíce potrestáni tím, že musí žít v parlamentní demokracii, na kterou nejsou zvyklí a často ji i krvavě potlačovali? A že se lidé jako Ondráček, Babiš a Metnar dostatečně nevypořádali se svou minulostí a chovají se jako malí kluci, když mlčí nebo zarytě popíraji? To je jejich vizitka. Nevolal bych, že demokracie je v ohrožení, ale naopak bych volal a zval k posílení demokracie. Média a novináři mají dnes velkou možnost právě toto akcentovat svou transparentností, nezávislostí a apelací.
Po Vánocích ale opět Česko čekají volby, tentokrát prezidentské. Jak by měli lidé volit, podle čeho by se měli rozhodovat?
V prvním kole prezidentských voleb budu hlasovat srdcem, v druhém kole se pak budu rozhodovat v rámci menšího zla. Myslím, že Miloš Zeman dostatečně ukázal, že role prezidenta není jen symbolická a rámcově ústavní, ale také reprezentativní a edukativní vůči národu, ale i vůči světu. Jakou tedy chceme dovnitř i navenek vizitku?
Ing. Miloš Zeman
Je Česko politicky rozděleno?
Česko je nějak politicky nakresleno. Je třeba si také uvědomit, že téměř polovina lidí se nijak politicky nevybarvila. Politiku může očistit jenom skutečné hledání společného dobra pro všechny lidi. Je to tedy cesta větší lásky, kdy se nezajímám jen o dobro svoje a své rodiny, ale hledám dobro i pro další jednotlivce a rodiny. To je ta čistá pramenitá voda, která může očistit a živit. K tomuto cíli legitimně vede mnoho politických receptů, které se prezentují v pluralitě politických stran. Ovšem nesmíme zaměňovat cestu za cíl. Cíl je to, co nás všechny spojuje. Přeju všem, ať během těchto Vánoc tento cíl hledáme a trochu víc zahlédneme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jonáš Kříž
