Kolektivní žaloba kvůli podvodům s emisemi? Už se chystá i u nás, právníci ale vznášejí varování

21.06.2018 17:30 | Zprávy

Začíná bitva o peníze. Díky kauze dieselgate, která se rozpoutala kvůli podvodům s emisemi, se i v České republice objevily žalobní iniciativy, které nabízejí vlastníkům aut koncernu Volkswagen pomocnou ruku. Po americkém vzoru se snaží z automobilek vymoci tučné odškodnění za jejich naftové motory, slibují jim až 220 tisíc korun. Uzavírají s klienty smlouvy a jejich nároky vymáhají hromadně soudně. To se děje i přesto, že hromadné žaloby v České republice podle dosavadní legislativy zatím podávat nelze.

Kolektivní žaloba kvůli podvodům s emisemi? Už se chystá i u nás, právníci ale vznášejí varování
Foto: Autodrom Most
Popisek: Zimní volné jízdy pro amatérské jezdce vlastním vozem po závodním okruhu mosteckého autodromu

Zdá se, že poškození majitelé automobilů na reklamu žalobních iniciativ slyší. Podle Davida Kuboně z iniciativy DieselGate se k žalobě na firmu Volkswagen připojilo téměř šest set lidí, kteří podepsali kompletní dokumentaci společnosti. „Tři stovky jmen jsou již součástí žaloby a zbytek připojíme během června. Kromě toho máme registrovaných dalších sedm set zájemců o žalobu, kteří ale zatím nedodali všechny potřebné dokumenty. Aktuálně tak registrujeme 1 300 poškozených, kteří se k žalobě chtějí připojit,“ prohlásil Kuboň pro ParlamentníListy.cz.

Zákon o hromadných žalobách v českém právním řádu nemáme

Právní odborník profesor Aleš Gerloch však upozorňuje, že zákon o hromadných žalobách v českém právním řádu zatím neexistuje. „Připravuje se návrh, který se ještě musí dotáhnout,“ konstatoval, ale je to ještě běh na dlouhou trať.

Jaký tedy má smysl podávat dnes hromadné žaloby? „Žalobní iniciativy vytvoří unifikovaný vzor a snaží se standardizovat žaloby. Je snaha zjistit, kolik poškozených tady je, využít jejich zájem a nabídnout jim standardní postup,“ vysvětlil profesor Gerloch, co je podle něj cílem žalobních iniciativ. Osloví tak i lidi, kteří by jinak o náhradu škody nežádali. Uznávaný právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy připomíná, že taková snaha už se v České republice v minulosti objevila, ale nebyla úspěšná. „Bylo to v případě bankovních poplatků, ale narazilo to na to, že Nejvyšší a Ústavní soud měly jiný názor než nižší soudy.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Libuše Frantová

Radek Koten byl položen dotaz

Dokážete mi to vysvětlit?

Podle Putina je příčinou války to, že se Západ pokoušel zatáhnout Ukrajinu do NATO. Co vím, ale i sama Ukrajina tam chce. Rozumím tomu správně, že podle Putina na to nemá právo? A co podle vás? Je jasné, že by hlavně nyní bylo její přijetí do NATO dost komplikované, ale podstatou mého dotazu je, zda...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Miliarda z Bruselu k Václavu Moravcovi. Zjistili jsme, co za to

9:15 Miliarda z Bruselu k Václavu Moravcovi. Zjistili jsme, co za to

Kam zamířily peníze, které Česko získalo z EU na podporu oživení po covidové pandemii? Prostředky na…