Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek si podle Leschtiny uvědomil, že upozorňování na porušení jednacího řádu v závěrečném čtení, kterého se koalice dopustila, když omezila diskusi na vystupování šéfů poslaneckých klubů, nepostačí k tomu, aby v tom soudci spatřili porušení ústavního práva, a tak se prý během svého vystoupení proměnil v "parlamentního řečníka, metajícího do soudcovských řad jednu rétorickou figuru za sebou."

Zaorálek prý například hřímal, že lidé, kteří dnes mají při vyrovnání s církvemi přijít k obrovským majetkům, jsou úplně jiní lidé než ti, kteří o něj přišli. To je podle Leschtiny samozřejmě pravda. "Mnozí z kněží a řeholníků vyhnaných z vyvlastněných kostelů a klášterů skončili v uranových dolech. A řada z nich zahynula následkem nelidské dřiny či ozáření. A z těch, kteří přežili, se málokdo dočkal dnešních restitucí, které posledních dvacet let odkládaly demokratické vlády všech ideových zaměření," připomíná komentátor.