Kosovo: Do Foldyny ryl redaktor. Nerozuměl si ani s mladým Pirátem, padla silná slova

11. 9. 2019 9:01

Kosovo. Částí světa zatvrzele neuznávaný stát, vzniklý po válkách v bývalé Jugoslávii, především z iniciativy USA. Srbsko, jemuž bylo jeho území odebráno, jej nikdy neuznalo a jakýkoliv vzájemný kontakt obou států je vždy zárukou, že bude horko. Ve studiu Českého rozhlasu proti sobě usedli Jaroslav Foldyna, asi nejznámější český zastánce stanoviska, že „Kosovo je Srbsko“, a proti němu zahraničněpolitický expert Pirátů Jan Lipavský.

Kosovo: Do Foldyny ryl redaktor. Nerozuměl si ani s mladým Pirátem, padla silná slova
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Jaroslav Foldyna na sjezdu ČSSD

Redaktor Českého rozhlasu hned na úvod řekl, že ačkoliv česká vláda už v roce 2008 nezávislost Kosova uznala, prezident Zeman a řada dalších politiků udržuje otevřeně přátelské vztahy se slovanskými Srby, zatímco Kosovo označuje za „stát narkomafií“. Zdůraznil, že prezident Zeman nepozval kosovského prezidenta Hasima Thachiho na setkání prezidentů V4 a západního Balkánu v Lánech a odmítá přijmout kosovského velvyslance.

Anketa

Máte důvěru ve Věru Jourovou? (Hlasování od 11.9.2019)

13%
87%
hlasovalo: 9172 lidí

Jaroslav Foldyna, který s prezidentem Zemanem hned po rozhovoru odlétal na státní návštěvu Srbska, rázně odmítl, aby bylo Kosovo uznáváno jako plnohodnotný stát, tedy aby český prezident přijal agrément kosovského velvyslance a ČR podpořila členství tohoto útvaru v mezinárodních organizacích.

„Kosovo je stát, který vznikl na základě porušení všech mezinárodních práv a předcházela tomu agrese států NATO v rozporu s vlastní Washingtonskou smlouvou,“ připomněl. Pokračoval rekapitulací vzniku státu Kosovo, včetně porušení rezoluce OSN 1244, která přitom stále platí.

„Není možné, abychom posvěcovali porušení mezinárodního práva,“ dodal Foldyna. A připomněl, že řada států dnes svá minulá uznání Kosova stahuje, protože vidí, že tento „stát“ je v podstatě pouze protektorátem EU a USA.

Jan Lipavský reagoval, že o plném uznání existence Kosova se bavit nebude, protože bylo plně uznáno již v roce 2008 Topolánkovou vládou. „Prostě Kosovo je uznáno jako stát,“ dodal kategoricky. Pokud jde o vztahy s Kosovem, tak se podle Lipavského zbytečně „střílíme do nohy“, místo abychom s kosovskou vládou v Prištině dělali nějakou „rozumnou politiku“.

„Politici, kteří tu zastávají srbskou linku, tak provádějí takové kroky jako, že tam nepošlou velvyslance, ale máme tam jen chargé d´affaires (vedoucí zastupitelského úřadu bez velvyslanecké akreditace – pozn. PL), nebo že blokujeme některá jednání,“ zalitoval. Pak se posmíval Foldynovým slovům o státech, které ruší uznání Kosova s tím, že to učinily takové státy, jako je Togo, které nemají na Srbsko nebo Kosovo vůbec žádné vazby.

Cesta prezidenta do Srbska by měla být nejen obchodní misí, jak cesty prezidenta Zemana bývají, ale má i symbolickou rovinu. Foldyna připomněl, že Tomáš Garrigue Masaryk bojoval za první světové války za naši samostatnost se srbským pasem a česká historie se významně prolínala se srbskou a jugoslávskou celé dvacáté století. „V roce 1938 Srbové byli připraveni jít bránit Československo,“ připomněl. Vztahy obou zemí jsou podle něj mimořádné, a proto se často stydí za to, co předvádějí někteří čeští politici.

Redaktor Českého rozhlasu pak připustil, že vazby ČR na Srbsko jsou významné – už proto, že jsme tam čtvrtým nejvýznamnějším investorem. Pirát si myslí, že bychom si měli ze vztahu ze Srbskem „vybírat to pozitivní“. Třeba to, abychom jako člen EU Srby přesvědčovali, že spolupráce s EU je pro ně přínosnější než spolupráce s Ruskem. „Silná česká delegace by v ČR měla prosazovat sbližování Srbska s EU,“ doporučil prezidentovi.

Redaktor pak četl Foldynovi srbskou nabídku ČR, že „máme výborné vztahy s trhy, kam vy nemáte přístup“, čímž byly myšleny bývalé sovětské republiky. Redaktora zajímalo, zda toto není nabádání k obcházení sankcí EU proti Rusku.

Foldyna mu lakonicky odpověděl, že pokud chce vidět, jak se obcházejí sankce EU, tak ať se podívá přes hranici do Německa, které staví v Rusku velké fabriky, aktuálně tam otevřel obrovskou továrnu Mercedes. Podle Foldyny je to řešení problému, kterým se EU střílí do vlastního kolene.

Prezidentova „politika všech azimutů“ je podle Foldyny v dané situaci velmi rozumným přístupem, který ukazuje, že obchod se dělá kvůli vzájemným ziskům, a není zatěžován ideologií.

Redaktor se zklamaně obrátil na Lipavského, zda by obchod s Ruskem přes Srbsko byl porušením sankcí EU. I on ale připustil, že pokud by bylo zboží vyváženo pod srbskou vlajkou, tak by se o porušování sankcí nejednalo. A pokud jde o to, aby obchod nebyl zatěžován ideologií, tak Foldynovi připomněl, že ve Sněmovně už dva roky leží návrh obchodní dohody ČR– Kosovo.

Ta by přinesla zrušení dvojího zdanění, což by prý bylo velmi výhodné pro množství českých firem, které v Kosovu investují. „A pan Foldyna patří k největším bojovníkům proti této smlouvě, takže ta jeho slova jsou velice zajímavá,“ rýpal Pirát.

„Ti lidé obchodují se státem, který vznikl v rozporu s mezinárodním právem,“ reagoval stručně Foldyna. A ideologie je podle něj něco jiného než právo. Při té příležitosti připomněl, jak ono uznání Kosova v české vládě probíhalo. „Na poprvé to nebylo přijato, pak jel pan Topolánek do USA, pak se konalo výjezdní zasedání vlády v Teplicích, které to vůbec nemělo na programu, ale všechno se to tam pod pokličkou upeklo,“ vzpomínal. Jak ale dodal, neočekává, že by zrovna současný ministr zahraničí Petříček chtěl na tomto problematickém uznání něco měnit.

Foldyna si myslí, že ČR, když už se tedy stala tak horlivým zastáncem Kosova, by mohla své pozice využít k tomu, aby se stala prostředníkem jednání mezi Bělehradem a Prištinou, na jejímž základě by mezi Srbskem a Kosovem byly nastaveny alespoň trochu normální vztahy.

Po dotazu redaktora pak zapochyboval, jaké má vlastně ČR zájmy v Kosovu. To má podle něj „ekonomiku loutkového státu“, je tam nezaměstnanost 41 procent a základ jeho ekonomiky podle něj stojí na drogách a aktuálně na obchodu s migranty. Proto by nás měl mnohem více zajímat obchod s Ruskem než s touto neperspektivní ekonomikou.

Lipavský mu namítl, že do Kosova vyvážíme například uhelné elektrárny nebo autobusy, takže nechápe, o čem Foldyna mluví. Ten mu vysvětlil, že v Kosovu jsou všechny investice dotované z mezinárodní pomoci či jiných, ještě problematičtějších zdrojů. Ekonomika s 41 procenty nezaměstnaných podle něj zcela zjevně není schopna fungovat tak, aby se sama uživila. A obchodování s takto problematickým útvarem, který nemá pod kontrolou své příjmy, znamená mimo jiné i značné obchodní riziko.

Foldyna je součástí prezidentské delegace do Srbska jako zástupce Ústeckého kraje, partnera regionu Vršac. Řešit tam chce zejména detaily chystané studentské výměny mezi oběma regiony.

Lipavský se obává, že vzhledem k Foldynovým všeobecně známým názorům bude jeho účast v delegaci „jednoznačným gestem“.

Pak připomněl, že o Balkán dnes usiluje Rusko, Čína i Saúdská Arábie. A pokud chce EU v jejich konkurenci uspět, měla by tam posílat politiky, kteří dokáží něco dohodnout, a ne takové, u kterých jsou známé radikální postoje.

Redaktor následně Foldynovi rovnou vmetl, že svým hlásáním, že Kosovo je Srbsko, zastává odlišný postoj, než má česká diplomacie. Foldyna jen pokrčil rameny, že říkat pravdu je prostě občas problematické.

Pokud jde o „symbolickou rovinu“ jeho účasti v delegaci, kterou Lipavský zpochybňoval, tak připomněl, že symbolem je především to, že do Srbska přijíždí jako syn srbské matky, která bojovala v řadách Titových partyzánů.

Redaktor pokračoval v obavách o „vyznění“ prezidentské cesty, i s ohledem na osobité vyjadřování prezidenta Zemana na adresu Kosova. Tak aby to prý nepodrylo zahraniční politiku vlády, vůči Kosovu vstřícnou. Lipavský přikývl, že to jednoznačně je proti politice vlády, která chce západní Balkán integrovat do EU, a postoje, které místo integrace podporují rozdělení, jsou proto v rozporu s touto politikou.

Připustil, že Balkán a zejména území bývalé Jugoslávie má řadu problémů a klidně je možné, že po sobě jednotlivé národy a skupiny začnou znovu střílet. Ale pokud o jednom z těchto států říkáme, že je úžasný, a o jiném, že je příšerný, tak takové tragické konce spíše podporujeme.

Přísný dotaz, zda podkopává českou zahraniční politiku, vzápětí směřoval přímo na Foldynu. Ten se podivil, co je divného na tom, že prezident jedoucí do Srbska se uctivě vyjadřuje o Srbsku. Dodal, že Srbsko je na západním Balkáně významným stabilizačním činitelem.

CELÝ ROZHOVOR FOLDYNA–LIPAVSKÝ ZDE

Připomněl, že dogmatický postoj – Kosovo bylo uznáno, tak je uznáno – mimo jiné znamená, že z této země bylo vyhnáno 150 tisíc Srbů.

Lipavský pak připustil, že řešení musí zohledňovat i tyto otázky. Na námitku, že zatím to tak rozhodně není, odpověděl slovy: „tak, vede se dialog.“ Dialog by měl probíhat dále. Důkazem, že i z Balkánu mohou přicházet dobré zprávy je podle něj to, že Severní Makedonie vstupuje do NATO.

Foldyna byl následně tázán, zda by jeho výzvy k řešení situace neměly být zahájeny tím, že by český prezident Zeman přijal zástupce Kosova jako velvyslance a pozval tamního prezidenta do Lán společně s tím srbským.

Foldyna si myslí, že základem musí být jednání mezi oběma stranami, ne na multilaterálním fóru, které řeší jinou agendu. Dovede si představit, že by do Prahy přijeli zástupci Kosova a Srbska a tady jednali za zprostředkování české strany. Jako první vlaštovka se prý objevilo úsilí o setkání kosovských a srbských studentů.

Setkání na úrovni politiků má podle něj ještě jeden problém. „Na kosovské straně je celá řada vysokých představitelů, kteří se účastnili teroristických akcí kosovské osvobozenecké armády,“ připomněl. Prezident Thachi armádě přímo velel, premiér Haradinaj byl souzen v Haagu jako velitel jednoho z nejbrutálnějších komand. A to vzájemný dialog značně komplikuje.

„Lepší politickou reprezentaci nemáme,“ namítl Lipavský. Podle něj bychom se měli přestat babrat v minulosti a soustředit se na budoucnost.

Redaktora nakonec zajímalo, zda nehrozí, že by Česká republika vzala zpět své uznání Kosova. Foldyna na to řekl, že si uvědomuje, jaká je situace, a že současné Petříčkovo ministerstvo zahraničí nic takového neudělá. Proto je podle něj důležité hledat řešení, jak bychom přispěli k tomu, aby se srbsko- kosovské vztahy staly alespoň trochu normální.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: jav

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš se vysmál Milionu chvilek. A vyprášil ministra ČSSD

21:26 Babiš se vysmál Milionu chvilek. A vyprášil ministra ČSSD

Jako každou neděli se i dnes premiér Andrej Babiš přihlásil se svým facebookovým hlášením „Čau lidi“…