Začalo to na blatníku

Jmenuje se Vladimír Huska. A když říká, že jeho první slovo bylo „auto“, není to nadsázka. Jeho příběh začal dávno před tím, než se z veteránů stal byznys. Dědeček závodil už ve 30. letech a malý Vladimír tehdy poprvé seděl na blatníku, pozoroval otáčkoměr a nasával tu magii. Od té chvíle bylo jasno: auta budou jeho osudem.

V devadesátých letech, kdy se Československo nadechovalo ke svobodě, si Vladimír Huska splnil sen. Založil jeden z prvních soukromých autosalonů a brzy získal zastoupení značky Toyota. Během patnácti let si vybudoval silné jméno, zaměstnával desítky lidí, vychoval si loajální klientelu a měl pocit, že dosáhl všeho, co si kdy přál. Ale v koutku duše ho to táhlo jinam – k vůni kůže, karburátorů a retra.

„Když jsem měl první vydělané peníze, nekupoval jsem obraz nebo pozemek. Hledal jsem veterána,“ říká s klidnou samozřejmostí. A tak se vedle běžného byznysu začal věnovat hledání a renovaci starých vozů. Láska k automobilům padesátých, šedesátých a sedmdesátých let se změnila ve sbírku. Sbírka v obchod. Obchod v komunitu. A komunita v kulturu.

Aukce, příběhy a posedlost detaily

Nadšení rychle přerostlo takřka v posedlost. Vladimír Huska začal objíždět aukce, burzy, hledat ztracené klenoty a studovat historii každého vozu do posledního šroubku. Dnes vlastní desítky kusů unikátních automobilů – od modelů Mercedes ANG, které vyhrávaly závody, přes legendární BMW 328 Roadster až po noblesní rolls-royce.

A hlavně: každý z těchto vozů prošel rukama jeho týmu. V Království veteránů se totiž veterán nenabízí, dokud není dokonalý. „Někdy nám trvá dva roky, než je auto připravené k prodeji. Každý šroubek musí sedět. A hlavně: musíme za něj dát ruku do ohně,“ říká bez kompromisů.