Masarykova poliklinika byla horší než středisko pro léčbu dobytka. Odbory prosadily „obsazení“ budovy komunistů. Havel se v Rakovníku mísí s „tatíčkem“

23.11.2019 18:08

REPORTÁŽ „Chceme být léčeni jako lidé!“ Listina s touto výzvou a několika vykřičníky je k vidění v rakovnickém Samson Cafeé. Stejně jako další autentická svědectví o revoluci v regionu, kde rád pobýval Masaryk. Právě jeho jméno nese nemocnice ve městě, kde občané v listopadu 1989 chtěli po rudé straně hlavně to, ať předá budovu KSČ „ve prospěch zdraví nás všech“. Středočeský projekt poukazuje mimo jiné na spojitosti TGM a Václava Havla.

Masarykova poliklinika byla horší než středisko pro léčbu dobytka. Odbory prosadily „obsazení“ budovy komunistů. Havel se v Rakovníku mísí s „tatíčkem“
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Politický slogan v pozadí "Proletáři všech zemí, ptejte se!" odkazuje na původní "Proletáři všech zemí, spojte se!" - jedno z nejznámějších provolání z Komunistického manifestu (1848) a zřejmě nejpoužívanější heslo komunismu.
reklama

Zdá se, že v roce 1989 Rakovničtí mysleli zejména na zdraví a na Masaryka. Vyplývá to z dochovaných listin a korespondence, která je nyní v rámci projektu „1989. Nezapomínáme. Připomínáme“ vystavena v galerii Samson Cafeé, která spadá pod Muzeum TGM. Aktivitu inicioval zastupitel, který před 30 lety ani nežil. Autentické relikvie dokládají mnoho regionálních, více či méně známých, událostí.

Jedna z fotografií ukazuje pozůstatky po pálení spisů Státní bezpečnosti v hlavačovské pískovně. Dokumentuje známý fakt, že hned v prosinci 1989 Státní bezpečnost masově likvidovala svazky, které se týkaly takzvaného „vnitřního nepřítele“. Protože klasickou cestou pomocí skartovacích strojů by to bylo zdlouhavé, vozili svazky na nepřístupná místa a tam je pálili. Reprofoto z výstavy: Lucie Bartoš

Sebrat budovu KSČ pro zdraví. Nejsme pacienti pro veterináře

Jeden z několika desítek vystavených autentických dokumentů poukazuje na naléhavost tehdejší listopadové výzvy, která chtěla revoluční vřavu využít k tomu, aby se pacienti Masarykovy polikliniky necítili léčeni jako dobytek u veterináře.

„Chceme být léčeni jako lidé!“ zní titulek podpisové akce, která se rozjela poté, co došlo ke změně Ústavy ČSSR, spočívající ve zrušení článku číslo 4 o vedoucí úloze KSČ ve společnosti. „Zvedla se široká vlna ohlasu veřejnosti našeho okresu. Většina občanů našeho okresu dobře zná svízelné pracovní podmínky polikliniky OÚNZ v Rakovníku. Snad proto většina námětů směřovala k návrhu s přesvědčením, že budova KSČ by nadále měla sloužit účelům zdravotnictví,“ stojí ve výzvě, která vznikla po 28. listopadu, kdy konference ROH (Revoluční odborové hnutí) nemocnice s poliklinikou odsouhlasila návrh předat budovu KSČ ve prospěch zdraví všech.

„Chceme-li být léčeni jako lidé, měli bychom si uvědomit, že v současné době má poliklinika OÚNZ v Rakovníku horší prostředí než veterinární středisko,“ zní hlavní emotivní apel výzvy. Podpisové listiny připravilo Občanské fórum Rakovník sídlící v Tylově divadle. „11. prosince proběhlo jedno z jednání mluvčích Občanského fóra s představiteli okresního národního výboru a 19. 12. manifestující žádali urychlené předání budovy KSČ pro potřeby zdravotnictví,“ připomněla k tomu Renata Mayerová, ředitelka Státního okresního archivu v Rakovníku. Následně 27. prosince podle jejích slov proběhla schůzka za účelem oficiálního předání budovy výboru pro užívání Okresního ústavu národního zdraví Rakovník. „Už v roce 1990 byla budova výboru opravdu přeměněna na polikliniku,“ dodala ještě historička k urputným snahám v rámci rakovnické „zdravotnické revoluce“. (Podrobnější exkurz do roku 1989 v podání archivářky Renaty Mayerové najdete v naší reportáži „VIDEO Třicet let od listopadu v regionu: Stržený Gottwald, písnička od Schelingera, chartista nedorazil“.)

O tom, že si po 17. listopadu vzali lidé v Rakovníku na paškál hlavně zdravotnictví, se 7. prosince informovalo i v denní situační zprávě federálního ministerstva vnitra, jejíž utajení bylo zrušeno až v únoru 1999.  „OF organizuje v Rakovníku hromadnou podpisovou akci za odevzdání budovy OV KSČ Okresnímu ústavu národního zdraví v Rakovníku. Dále členové OF poučují občany, jak mají postupovat v případě odvolání ředitelů a poslanců ‚v případech, kdy zklamali důvěru občanů‘.“ Následují informace mimo jiné o pokusu sebevraždy i o dokonaných sebevraždách, například příslušníka SNB, a také o mnohých anonymních výhrůžkách, a to jak smrtí, tak výbuchem. Tento dokument na výstavě nenajdete, ale je on-line k dispozici v archivu Ústavu pro studium totalitních režimů.

Současná nemocnice, o jejíž vybudování se zasadil první československý prezident T. G. Masaryk, který na Rakovnicku rád pobýval, nese jeho jméno.

Havel a Masaryk ruku v ruce?

Důležitým dokumentem expozice je také vystavená Zakládací listina Masarykovy nadace v Lánech 1990 OF Lány a Stochov. V úvodu mimo jiné formuluje Masarykův odkaz a skutečnost, že Rakovnicko je místem, které má „územní vztah k masarykovským tradicím“:

 

Masarykův odkaz: První prezident Československé republiky T. G. Masaryk po sobě zanechal bohatý mravní, filozofický i politický odkaz. Jeho velké myšlenky humanity, demokracie a vzdělanosti mají trvalou platnost. Stručně ji lze vyjádřit výběrem z jeho zásad: 1) Šťastný je ten, kdo má bohatý obsah životní. Šťastný je ten, kdo dovede poctivým úsilím alespoň zčásti uskutečnit svoje ideály. 2) Každý – i malý – může přispět k vybudování československé demokracie. 3) Pracovat – to znamená odpírat zlému, a důsledně. 4) Výchova je tvoření charakteru.

Abychom i my, svým skromným podílem přispěli k oživení a naplňování těchto myšlenek, rozhodli se zástupci Občanského fóra města Stochov a zástupci Občanského fóra obce Lány, tedy míst, která mají územní vztah k masarykovským tradicím, založit Masarykovu nadaci se sídlem v Lánech.

Dále jsou v ní popsány základní cíle a smysl nadace, zejména zřízení Muzea T. G. M. v Lánech, vzdělávací činnost, ediční činnost. Nadaci založili v Lánech 12. února 1990: za OF Lány Milan Bechyně, Jaromír Šilhan, Vlastimil Hořejší, za OF Stochov Jaroslav Žák, Jindřich Sybera, Zdeněk Hromka.

Na panelu je k vidění také Dopis Milana Bechyněho z Občanského fóra Lány, směřovaný Václavu Havlovi. „…předem se omlouvám, že se na Vás obracím v těchto dnech, kdy Váš čas je asi drahý a vyhrazený pro důležitější věci,“ uvedl psaní, v němž zve Havla na besedu občanů Lán na téma osobnosti TGM s tímto odůvodněním: „Chtěli bychom se pokusit v besedě ukázat osobnost Masaryka trochu v jiném pohledu (…), totiž jako politika, který vytvořil ideu Československé republiky, i jako prvního presidenta, který svojí osobní autoritou prakticky prosazoval vytváření demokratických struktur nově vzniklého státu…“ Nabádal Václava Havla, že by to současně mohla být i možnost, jak „navázat kontakt s obyčejnou českou vesnicí, kterou Lány jsou“.

Dnes víme, že po roce 1989 byl zámek v Lánech využíván jak prezidentem Václavem Havlem, tak Václavem Klausem a Milošem Zemanem.

 

Členský list Nadace pro zřízení a podporování Muzea T. G. Masaryka v Lánech, ze sbírky: Museum T. G. M., zdroj: Arts&Culture – „Členský list“. Vedle: Dopis vyslovující podporu vzniku Muzea T. G. Masaryka v Lánech od prezidenta Václava Havla, 2001, ze stejné sbírky. Znění dopisu: „30. ledna 2001 – Od vzniku myšlenky na vybudování Muzea Tomáše Garrigue Masaryka v Lánech se za ni plně stavím a věřím, že bude nalezeno dost finančních příspěvků, aby bylo možno muzeum co nejdříve otevřít a zpřístupnit veřejnosti.“

Mimochodem počátkem roku 1990 se pobočce Občanského fóra v Lánech podařilo ve spolupráci s tamním Sokolem uspořádat v sokolovně výstavu věnovanou památce prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka.

Podobné dokumenty a aktivity vybízejí k zamyšlení nad tím, zda a proč lidé vnímají Havla a Masaryka obdobně, zda u nich skutečně vidí nějaká pojítka a podobnosti. A to nejen v souvislosti s tím, co představuje listopad 1989.

Například před soudobou volbou prezidenta, v níž nakonec uspěl Miloš Zeman, se objevovaly v médiích články a vyjádření politiků například s těmito titulky: Přál bych si prezidenta, jako byl Masaryk nebo Havel. Máte to marné, mýtus Václava Havla bude sílit. Je jako Masaryk. Masaryk i Havel dali naší republice mezinárodní rozměr. Lidské vzory? Masaryk a Havel, vypálil Horáček. Havel byl jako Masaryk, jen trochu víc doleva.

Sametová revoluce byla na Rakovnicku tedy mimo jiné impulsem pro vznik Muzea T. G. Masaryka v Lánech, které existuje od března 2003. Virtuální výstavu k tomuto tématu lze nalézt na platformě Arts&Culture. Připomíná, že díky obnovení demokracie a svobody po listopadu 1989 se konečně mohly začít správně vykládat dějiny a lidé se mohli zase po letech beztrestně přihlásit k odkazům demokracie a svobody a připomínat si původní symboly československého státu. „Symbolem původních demokratických a svobodných myšlenek Československé republiky se opět stal první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Ke změně došlo teprve po roce 1989, kdy se konečně obyvatelé tehdejšího Československa mohli začít veřejně hlásit k Masarykovu odkazu,“ napsali muzejníci v anotaci k on-line prohlídce, kterou můžete zhlédnout i poté, co letošní výstava v Samson Cafeé skončí.

Placka, kterou nosili sympatizanti sametové revoluce. Ze sbírky: Museum T. G. M. in Rakovník (Portrét prvního československého prezidenta se stal symbolem svobody a demokracie v revolučních dnech.)

Poznáte se? Někdo nemůže…

Atraktivní je pro návštěvníky také fotodokumentace Vlastimila Beneše z 22. prosince 1989, kdy došlo k odstranění sochy Klementa Gottwalda z prostoru před budovou tehdejšího okresního výboru. V galerii jsou vystavena také písmena, která se sejmula a dochovala z podstavce sochy.

 

Poznáte se? Tak se muzejníci ptají návštěvníků a dávají jim možnost upřesnit složení osob na dobových fotografiích. Kdo chce, může se veřejně do seznamu zapsat.

Ten, kdo na snímcích z roku 1989 rozhodně není, je mladý zastupitel Jan Mudra, mimochodem skaut, předseda Změny pro Rakovník, člen sportovní komise, sympatizant Milionu chvilek pro demokracii, profesí učitel a politolog, od loňského května pracující pro Sdružení místních samospráv. (Změna pro Rakovník bylo ve volbách v okresním městě hnutím s nejmladší kandidátkou, získalo v komunálních volbách 7 450 hlasů – 7,65 %, což mu vyneslo jeden mandát do rakovnického zastupitelstva, a to právě pro lídra hnutí Jana Mudru.)

Tehdy ještě nebyl na světě, přesto právě on je iniciátorem výstav a přednášek, které se k nim pojí a kde mají nejen studenti možnost se setkat s přímými účastníky tehdejšího dění. Loni v září mimochodem pro změnu spolupracoval na besedách s pamětníky srpna 1968, v Galerii Samson Cafeé se tehdy konala výstava Srpen 1968 – Rakovnicko ve fotografii.

Fotopanel s letáky strhávanými státní policií v ulicích Rakovníka, odvážný fotograf či první připomínka revolučních událostí ve Wintrově síni v listopadu 1990 (fotografie Václava Hvězdy a Daniela Hvězdy). Foto: Lucie Bartoš

Rakovnická listopadová expozice je rozdělena na dvě části. V Roubence Lechnýřovna jsou připomínány republikové události v širším kontextu (popsali jsme v textu s přímými účastníky revoluce), Galerie Samson Cafeé se pro změnu věnuje regionálním událostem. Z již uskutečněných rakovnických akcí jsme mapovali také například vzpomínky Tomkiho Němce, dvorního fotografa Václava Havla. Galerie Samson Cafeé je pobočkou Muzea T. G. M., které je příspěvkovou organizací Středočeského kraje. Provozní doba je ve všední dny od 9 do 17 hodin. Aktuální výstava je k vidění už jen do 24. listopadu.

„Bez blbů by to šlo líp“

30. výročí boje za svobodu a demokracii si připomněli ve středočeském městě rovněž přesně 17. listopadu, kdy se ráno sešli u sochy Sisyfa na Žižkově náměstí, zapálili svíčky, napsali vzkaz pro demokracii, popíjeli svařák a trochu zazpívali „o tom, že jednou budeme dál“, jak se píše v tiskové zprávě města. „Pro mě není sedmnáctý listopad pouze pietou či vzpomínkou na oběti z řad studentů. Je to i oslava toho, že se to podařilo. Je to i naděje, že se to podaří udržet i nadále,” uvedl na akci starosta Luděk Štíbr.

Mezi vzkazy od lidí se na tabuli objevily hlášky jako například: „Ať nám to vydrží“ nebo „Bez blbů by to šlo líp“. Cedule se vzkazy jsou v tuto chvíli uschovány v kancelářích starosty a místostarosty.

  

Vzkazy ze 17. listopadu. Nyní jsou cedule uschovány, než se rozhodne, co dále s nimi. Foto: Město Rakovník

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

V kanceláři ombudsmana to pořádně vře. Šimůnková veřejně sestřelila Křečka. A toto následovalo

15:58 V kanceláři ombudsmana to pořádně vře. Šimůnková veřejně sestřelila Křečka. A toto následovalo

Server Deník N přišel s rozhovorem s Monikou Šimůnkovou, současnou zástupkyní ombudsmana Stanislava …