Zdá se, že v roce 1989 Rakovničtí mysleli zejména na zdraví a na Masaryka. Vyplývá to z dochovaných listin a korespondence, která je nyní v rámci projektu „1989. Nezapomínáme. Připomínáme“ vystavena v galerii Samson Cafeé, která spadá pod Muzeum TGM. Aktivitu inicioval zastupitel, který před 30 lety ani nežil. Autentické relikvie dokládají mnoho regionálních, více či méně známých, událostí.
Jedna z fotografií ukazuje pozůstatky po pálení spisů Státní bezpečnosti v hlavačovské pískovně. Dokumentuje známý fakt, že hned v prosinci 1989 Státní bezpečnost masově likvidovala svazky, které se týkaly takzvaného „vnitřního nepřítele“. Protože klasickou cestou pomocí skartovacích strojů by to bylo zdlouhavé, vozili svazky na nepřístupná místa a tam je pálili. Reprofoto z výstavy: Lucie Bartoš
Sebrat budovu KSČ pro zdraví. Nejsme pacienti pro veterináře
Jeden z několika desítek vystavených autentických dokumentů poukazuje na naléhavost tehdejší listopadové výzvy, která chtěla revoluční vřavu využít k tomu, aby se pacienti Masarykovy polikliniky necítili léčeni jako dobytek u veterináře.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
