Hned na úvod se Drahoš vyjádřil k situaci v Polsku. Mezi největší zemí ve střední Evropě a Evropskou komisí se rozhořel spor o reformu justice, kterou prosazuje polská vládní strana Právo a spravedlnost. Podle Drahoše je tento spor nešťastný pro obě strany.

„Je to takový tlak na Polsko. Na druhé straně je otázka, jak budou politici reagovat. Jestli si uvědomí, že ta situace je, jaká je. Já jsem nedávno řekl, že bych uvítal, kdyby ze strany EU ještě třeba vyšla nějaká podpora občanské společnosti v tom, aby na to nějak reagovala uvnitř Polska. Ale obávám se, že to vykopá hluboký příkop mezi Polskem a Evropskou unií, řekl prezidentský kandidát.

Drahoš uznává, že současná polská vláda má vysokou podporu v polské společnosti, ale nesmíme zapomínat na názory odborníků, kteří polskou reformu justice kritizují. Pokud Evropská komise doloží, že právní stát v Polsku je opravdu ohrožen, pak bude podle hosta na místě, aby se Česká republika postavila po bok Bruselu. „Já bych ale nepředbíhal, to jsou v tuto chvíli spekulace. Já jen opakuji, že mě ta situace netěší, protože to ještě prohloubí ten příkop ... mezi tou bývalou východní částí Evropy a Západem,“ doplnil Drahoš.

Skepsi lidí vůči EU se nedivím

Určitý příkop vytvořil i systém kvót na přerozdělování uprchlíků. Kvóty Drahoš považoval od počátku za nešťastné a problém s Polskem může vztahy mezi východem a západem EU ještě více zatížit. To však neznamená, že by snad chtěl EU opouštět. Naše místo je podle Drahoše jednoznačně uvnitř EU a v NATO. Prezidentský kandidát nevěří, že bychom snad mohli být nějakým mostem mezi Východem a Západem. Určité skepsi svých spoluobčanů vůči EU se ale Drahoš nediví. Proč?