Aleš Valenta z Institutu Václava Klause se rozepsal o situaci v Německu. Ve svém textu, jenž vyšel na serveru Neviditelný pes napsal: „U našich západních sousedů se pořád něco děje. Bavorský předseda vlády Söder, který ještě před nedávnem nemohl Zeleným přijít na jméno, objímá v přítomnosti fotografů stromy a v zoufalé snaze být zelenější než Zelení navrhuje zakotvit klimatické cíle vlády do ústavy. „Dokonale integrovaný“ černoch z Eritreje shodí ve Frankfurtu matku s dítětem na koleje před projíždějící rychlík. Na koupališti v Düsseldorfu, kde již několikrát řádili severoafričtí, patně poněkud hůře integrovaní migranti, budou instalovány videokamery a každý návštěvník bude muset mezi plavky a detektivku vložit občanský průkaz, protože bez něj ho tam nepustí,“ a pokračoval, že se v Německu rozběhly různé antirasistické kampaně, avšak slova jako rasa či rasismus ztratily svůj původní význam. Valenta v článku napsal, že boj proti rasismu jen slouží primárně k mobilizaci veřejnosti pro boj proti pravici. Rasista či potenciální rasista je dle Valenty každý, kdo zastává lidem nepřátelské postoje, což je prý ten, kdo si myslí, že je v Německu více cizinců, než by mělo být, či ten, kdo řekne, že migranti snad mají vyšší kriminalitu než rodilí Němci. „Jinými slovy – potenciálně či reálně rasistickou je výrazná většina německé společnosti, jež považuje migranty, zejména muslimské, za ohrožení německé národní identity či německé kultury,“ myslí si Valenta.
Valenta soudí, že nervozita v Německu je způsobena primárně blížícími se zemskými volbami v Sasku, Braniborsku a Durynsku. Zde se totiž předpokládá vítězství AfD. Ta má v těchto místech podporu až kolem 25 procent. I kdyby však AfD zvítězila, tak se nepředpokládá její vláda, protože dle Valenty stojí v naprosté opozici vůči zbytku stran. Valenta si však myslí, že vítězství AfD by bylo velkým symbolem, který by se mohl vykládat jako rozdělení Německa na ten vyspělý Západ a nahnědlý Východ, ačkoliv je to již třicet let, co došlo ke sjednocení Německa. Valenta dále v textu píše, že německý establishment tedy zesiluje úsilí aspoň o diskreditaci AfD, například k tomu použil uvalení dohledu rozvědky na Identitární hnutí (IB), jedná se o skupinu převážně mladých mužů a studentů, co se vymezují vůči multikulturalismu a střetu civilizace s islámem. „AfD sice oficiálně vyhlásila zákaz jakýchkoli kontaktů s IB, ale blízkost názorů obou formací je zjevná a mnoho členů AfD se soukromě netají sympatiemi k IB. Dohled uvalený na identitáře je proto zjevným varováním i pro AfD,“ napsal Valenta.
Jedním z dalších pokusů o zničení AfD měl být pokus volební komise v Sasku zneplatnit výraznou část kandidátky AfD před nadcházejícími zemskými volbami. AfD totiž nestačila sestavit celou kandidátku na jednom zasedání, to posloužilo jako záminka, aby volební komise připustila do voleb pouze 18 z celkových 61 kandidátů. AfD se však neváhala obrátit na saský ústavní soud, ten jim dal částečně za pravdu a povolil jim 31 kandidátů.
Na problémy si však zadělává AfD i sama, „a to svou vnitřní rozpolceností na liberální a národně konzervativní křídlo. Její podstatnou příčinou je odlišná mentalita západních a východních Němců, i když národovecké křídlo Björna Höckeho má nemálo stoupenců i na západě. Konflikt s takto vymezenými póly probíhá v AfD od počátku její existence a vedl před několika lety k odchodu skupiny zakládajících liberálních ekonomů,“ napsal Valenta.
Fotogalerie: - Maso je vražda
Valenta dále píše, že klíčovými tématy v Německu nadále zůstává klima a migrace. „V obou se vládnoucí elity pod tlakem zelených extremistů dramatickým způsobem radikalizují, jak ukazuje shora uvedený příklad bavorského ministerského předsedy Södera. Zbožnění švédské blouznivkyně, návrhy na uhlíkovou daň a vyšší zdanění masa jsou dalšími příklady z nekonečného příběhu hysterizace německých elit, takto zdatných obchodníků se strachem, jemuž Němci tak rádi podléhají. Vláda sice zdanění masa odmítla, ale to je starý známý rituál z posledních let německé politiky: Zelení něco navrhnou, CDU to naoko odmítne, ale současně v zákulisí začne chystat opatření, aby to později mohla přijmout.“ Dokonce v krajně levicovém tisku začalo psát o potřebě zavedení „ekologických gulagů“ či o „radikálním omezení svobod“.
Valenta dokonce píše, že tito extremisté, co touží po dovozu černochů a muslimů do SRN, mají nyní novou ikonu. Je jí kapitánka Racketteová, jejíž případ má prý dvě roviny: feministickou a politickou. Mořeplavba je totiž typicky mužská kategorie a kapitánka je úkazem, že padla další mužská bašta. „A jsou to ženy a dívky, které musí ukázat cestu ze světa zničeného mužskou pýchou a agresivitou!“ napsal. Valenta je i přes možná vítězství AfD k vývoji Německa skeptický, protože i vítězství na obrat nestačí.
Udělal Michal Šmarda dobře, když ,,položil" stranickou nominaci na ministra kultury?Anketa
Na konci článku napsal Valenta doslova: „Němci jsou po staletí poddanským nárůdkem, který má rád, když se o něj stát plně postará. Proto běží za mocí jako děcko za píšťalou hamelnského krysaře. A i když mnozí Němci jednají jako anarchisté, tak přece v hloubi srdce milují a uctívají své vůdce. V mnoha německých mozcích se nejlépe daří zkratkovitému kultu osobnosti od Maa po Merkelovou. A každý, kdo tuto hru kazí, kdo radostně nepochoduje s davem, je moralizující většinou urážen a vyštípán. Tak tomu bylo vždy (Dirk Schümer, die Welt, 2018).“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
