Akademik Jiří Valenta působící dlouhá desetiletí ve Spojených státech se rozepsal na internetových stránkách konzervativního think-tanku Gatestone Institute na téma prezidentských voleb v Česku. Opřel se zejména do toho, v jakých konturách je v hlavních zpravodajských médiích vykreslován současný prezident České republiky Miloš Zeman.
Valenta předkládá názor, který by z české mediální perspektivy mohl znít až provokativně, kontroverzně. Miloš Zeman totiž podle něj rozhodně není pro-ruský. Agentura Bloomberg například Miloše Zemana nazvala zavilým putinovým fanouškem.
Podle Valenty má Zeman v USA stále své oponenty v podání amerických politiků soustředěných kolem Madeleine Albrightové a rovněž administrativy bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. Tito lidé podle Valenty „touží po Zemanově porážce“ stejně tak, jako prý „toužili po pádu“ Donalda Trumpa. Právě Trumpa podle Valenty Zeman v některých věcech připomíná.
Jeho protivníci Zemana podle Valenty v českých a amerických médiích vykreslují jako „proruského“. To, co je podle Valenty ale důležité, je, jak se český prezident nesmlouvavě staví k migračním kvótám odsouhlaseným v Evropské unii, které odmítá i za cenu soudní přes s Bruselem a hrozby vysokých pokut.
Ing. Miloš Zeman
Valenta se proti tvrzení, že by Zeman byl proruským politikem, v textu staví. Zmiňuje jeho úlohu během pražského jara na konci šedesátých let a rovněž i to, že byl Zeman v té době vyhozen z komunistické strany pro svůj nesouhlas se srpnovou okupací. Spolu se Zemanem prý totiž v roce 1968 obhajoval reformy pražského jara, a to prý před „nepřátelsky naladěným akademickým obecenstvem v Leningradě a v Moskvě“. Prý se tak stalo jen pouhé „týdny před sovětskou invazí“.
Fotogalerie: - Zeman versus Drahoš poprvé
Za svůj odpor vůči Sovětům byl podle Valenty Zeman ze strany vyhozen. Ve dvou dekádách, které následovaly, byl následně Zeman třikrát vyhozen z práce. Zatímco Drahoš, jak poznamenává Valenta, „vyjížděl do zahraničí a západních zemí za bedlivého dohledu státní tajné policie“ (srovnání životopisů obou politiků například nabídl zde server iRozhlas.cz pozn. redakce).
„Z tohoto důvodu je komické a znepokojující, když vidíme, že mainstreamová média nám souboj Zemana s Drahošem předkládají jako volbu mezi tím, zda se Praha přikloní na Západ, nebo na Východ,“ píše Valenta. „Zatímco Havel ve svém úřadu upozadil koncept národního zájmu, Zeman jako ekonom upřednostňuje dobré vztahy s Ruskem, protože je geoekonomika ČR požaduje,“ píše ve svém sloupku Valenta. Česká republika podle Valenty závisí na dodávkách energií z Ruska, což podle akademika vede Zemana k tomu, aby ve věci ukrajinsko-ruského konfliktu zachovával neutrální stanovisko. „Zároveň je ale Zeman vážný ve svém předsevzetí dostát závazku, který Česká republika má, vůči NATO,“ píše Valenta.
Fotogalerie: - Jiří Drahoš slaví postup
Zeman podle Valenty vehementně vyjadřuje podporu Státu Izrael. Valenta například zmiňuje prezidentovu kritiku bývalého dlouholetého vůdce Palestinců Jásira Arafata anebo Zemanovu podporu rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa přesunout velvyslanectví Spojených států z Tel Avivu do Jeruzaléma. „Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil Zemana za nejlepšího přítele, kterého má Izrael v současné Evropě,“ píše Valenta. Zemanovo znovuzvolení je podle Valenty rovněž v národním zájmu Spojených států amerických.
Výsledek české prezidentské volby bude v Evropě podle Valenty znát. Podle Valenty je význam prezidentských voleb v Česku ve Washingtonu podceňován vzhledem k malé rozloze a politickému významu České republiky. To je ale podle akademika špatně a představuje to prý „tragickou chybu“.
Jiří Valenta se narodil v roce 1945 v Československu okupovaném nacisty. V roce 1968 opustil Československo v reakci na srpnovou invazi vojska Varšavské smlouvy. Do USA se dostal v roce 1971 ve věku 25 let. Na pražské VŠE byl koncem šedesátých let spolužákem prezidenta Miloše Zemana.
Jiří Valenta v současnosti pracuje jako prezident Institutu postkomunistických studií a terorismu v Miami na Floridě. Je mezinárodně uznávaným expertem pro oblast mezinárodních vztahů, přičemž svůj hlavní zájem obrací na ruskou vojenskou strategii a spory mezi velmocemi. Zaměřuje se na problematiku postkomunismu. V minulosti byl konzultantem v Bushově a Reaganově administrativě. Kromě toho radil i prvnímu prezidentu České republiky Václavu Havlovi.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: jok
