Napětí mezi už tak chladnými vztahy Spojených států a Ruskem přiživila velvyslankyně USA při Severoatlantické alianci Kay Bailey Hutchisonová, když prohlásila, že Washington zvažuje možnost zničit rozvíjené ruské pozemní rakety, které prý porušují podmínky Smlouvy o jaderných raketách středního doletu z roku 1987. Jaké mohou mít tyto hrozby důsledky ve vztahu obou velmocí?
Myslím, že ambasadorka pořádně nevěděla, co říká. Protože říci něco takového, myslet to vážně a skutečně to provést, by znamenalo třetí světovou válku. Rusové by si to rozhodně nenechali líbit. Takové prohlášení je nepříjemné už proto, že zvyšuje napětí. A zvyšuje ho zbytečně. Spojené státy se od toho později distancovaly, trochu výrok zmírnily, ale zase ne tolik, protože například George Friedman napsal, že tuhle iniciativu zvedne ještě jejich ministr obrany James Matis při setkání v NATO. To prohlášení skutečně není dobré. Na mne osobně činí dojem, že spíš než o skutečnou výhružku nějakým zásahem proti raketám jde o vyvíjení tlaku na evropské spojence, aby jednak věnovali větší pozornost zvyšování výdajů na zbrojení, jednak aby byla ještě víc omezena možnost spolupráce mezi jednotlivými státy Evropské unie a Ruskem. Takže podle mého názoru je to víc tlak na Evropu než na Rusy. Ale možná se mýlím.
Různá obvinění létají z obou stran. Rusko zase nařklo Spojené státy americké, že porušují dohodu, když v Evropě rozmisťují svůj systém raketové obrany a že některé americké rakety mohou být upraveny a nést jaderné hlavice.
Samozřejmě, Rusko zase tvrdí, že je snaha na základnách v Rumunsku, a stejné to bude i v Polsku v letošním roce, až dosáhne operační pohotovosti, místo protiraketových střel umístit modifikované křídlaté střely s plochou dráhou letu. Stejně tak se to týká i bezpilotních prostředků, protože i na ně můžete, pokud to bude potřeba, navěsit jadernou hlavici.
Jsou ta obvinění podle vašeho názoru důvodná nebo jde jen o vzájemné plané obviňování?
Nedomnívám se, že by Spojené státy nebo Rusko chtěly rozpoutat třetí světovou válku. Každý útok Američanů na Rusko bude nutně znamenat odvetu Rusů na cíle ve Spojených státech případně v Evropě. Spíš mi to připadá jako nějaký pokus stupňovat takovou tu proxy válku (zástupná válka, ve které nepřímo zúčastněné strany – státy používají jiných stran místo toho, aby se střetly v přímém konfliktu – pozn. red.) , aby Spojené státy americké nebyly do nějakého konfliktu zataženy a aby spíš za ně fungovali spojenci.
Obě velmoci se snaží posilovat svůj vliv v různých regionech světa. Rusko zesiluje vliv na Blízkém východě, došlo k dohodě Ruska s Tureckém a Íránem, Spojené státy se snaží zase zvýšit vliv v Asii. Ale dochází postupně i k tomu, před čím jste vy osobně varoval, a to je vojenské sbližování Ruska a Číny.
Do toho jsme bohužel Rusy dotlačili. Protože ty protiruské sankce podle mého názoru stejně nemají příliš velký význam. Když se podíváme na ekonomiku Ruska, tak Rusové sice mají problémy, ale podle vyjádření ruského ministerstva financí by dokonce mohli mít letos přebytkový rozpočet a přebytkové rozpočty jsou plánovány na následující dva roky. A fond národního blaha opět povyrostl asi o deset miliard dolarů od začátku roku, cena nafty je kolem osmdesáti dolarů za barel. Naopak Rusko spíš chce cenu ropy omezovat s tím, že možná i zvýší těžbu, takže Rusové dokázali udělat náhradu za dovoz materiálu, na který byly uvaleny sankce. Vyrovnají se úplně i s omezením dovozu z Ukrajiny, a to bylo dost složité, protože šlo o motory a kompresory do vrtulníků a turbomotory do válečných lodí. A pokud jde o oblast jaderných zbraní, na Ukrajině se vyráběly původní rakety Vojevoda, možná Rusové dovedou za dva roky do plného provozu raketu Sarmat. Takže sankce takový význam neměly. Proto zejména Spojené státy americké se také snaží nejít cestou příliš velkých sankcí, ale spíš ovlivňovat vnitřní politiku v Ruské federaci. Teď k tomu přispělo nové nařízení o zvýšení penzijního věku v Rusku, kvůli kterému šla popularita ruského prezidenta silně dolů, ale já se osobně domnívám a vyplývá to i z různých průzkumů veřejného mínění, že se mu jeho popularita vrátí zpátky. On je pořád nejpopulárnější politik, ale jeho popularita klesla asi na šedesát procentních bodu ze zhruba osmdesáti šesti.
Když jste říkal, že vyjádření Spojených států amerických směřovalo ne tolik k Rusku, ale spíš k evropským spojencům, může to přinést nějaký efekt? Třeba na posílení obranyschopnosti, zvýšení výdajů na zbrojení apod.?
Když prezident Trump hovoří o tom, že je třeba zvýšit výdaje na zbrojení, a druhým dechem dodá, že jejich zbraně jsou nejlepší, tak to vyvolává takové podivné asociace. Domnívám se, že mít silné armády je rozhodně potřeba, souhlasím s tím, aby se zvyšovaly výdaje na zbrojení v České republice, ale neodůvodňoval bych to hrozbou z Ruska, ale obecnou hrozbou, která kdykoli může nastat.
Napětí mezi Evropou a Ruskem zvyšuje také podezření z akcí ruských špionů na území evropských zemí. Největší pozornost i důsledky na mezinárodní úrovni vzbudila otrava bývalého ruského agenta Skripala a jeho dcery ve Velké Británii. I když Rusko jakoukoli účast na této kauze odmítá, Britové přicházejí s dalšími obviněními, podle nichž šlo o ruské agenty, z nichž jeden byl dokonce vyznamenán ruským prezidentem Putinem.
Kauza Skripal už je obehraná písnička. Ani na jedné straně jsem neslyšel žádné důkazy. Lehce se řekne, že přijel ten a ten, udělal to a to a má takovéhle zaměstnání. Druhá strana zase řekne, to je úplný nesmysl, je to obyčejný občan, přijel tam proto a proto, a jak si má obyčejný člověk vybrat. Pak musíme věřit jedné straně, ale pro normálního občana je složité věřit jen jedné straně. Navíc taktika Západu v posledních letech, že za vším je Putin, už v lidech vyvolává apatii a nedůvěru, taková prohlášení bez jakýchkoli důkazů už nefungují. Kauza Skripal je pohádka z jedné i druhé strany. V každém případě mi tady chybí odpověď na otázku Qui bono? V čí prospěch?
Ale to už v podstatě ruský prezident Putin zodpověděl, když prohlásil, že Skripal byl pacholek a zrádce vlasti. I když samozřejmě řekl, že otrávit ho nemělo Rusko zapotřebí, ale není dostatečným důvodem otravy odradit všechny ruské agenty od případné spolupráce s cizími rozvědkami?
Kdyby Rusové chtěli Skripala likvidovat, tak už ho mohli likvidovat ve vězení, ale oni mu dovolili jít do Británie. Byl propuštěný, kdo ví, co za tím je. Ale tahle písnička Skripal už mě nevzrušuje.
Ale mnoho lidí by určitě zajímalo, kdo za tou otravou skutečně stál…
Určitě zajímalo. Třeba jednou vyjde pravda najevo. Ale kdy a jak, těžko říci. Určitě to nebude v nejbližší budoucnosti.
Objevuje se řada problémů i ve vztahu Evropské unie a Turecka, což se ukázalo také při nedávné návštěvě tureckého prezidenta Erdogana v Německu. Nemůže být v budoucnu ohrožena dohoda mezi EU a Tureckem o řešení ilegální migrace do Evropské unie?
To není jen otázka migrace, ale i vojenského hlediska, protože Turecko má druhou nejsilnější armádu v NATO. Turecko je pro NATO a zejména Spojené státy americké velmi důležité, vždyť tam mají základny. Navíc Turecko má samozřejmě velké vazby na Střední východ, kde Američané takové vazby, jako kdysi měli, už nemají. Na rozdíl od Rusů, kteří tam mají velmi silné vazby už od dob Sovětského svazu a dnes je obnovují. Ale nedomnívám se, že by v současné době hrozil nějaký velký příliv migrantů z Turecka, protože situace v Sýrii se uklidňuje. A pokud by Evropská unie skutečně chtěla, aby se nemusela obávat migrantů z této větve, to znamená ze Středního a Blízkého východu, tak by v první řadě měla usilovat o konsolidaci Sýrie, konsolidaci místního prostředí, o pomoc obnovit zemi po válce a pomoci těm lidem, aby se vrátili do svých domovů. To by byla cesta, jak zabránit další migraci ze Sýrie a Blízkého východu. Jiná věc je migrace ze severní Afriky, tam jiné řešení než zabránit lodím, které dováží migranty do Evropy, nepomůže. A je také třeba vytvářet podmínky pro to, aby ti, kteří utíkají a jsou pronásledováni, byli tříděni na africkém území, aby té většině ekonomických migrantů, kteří vidí v Evropě ráj na zemi, ale nechtějí se přizpůsobit, nebylo dovoleno na půdu Evropy vůbec vstoupit.
Nedávno Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby zahájila řízení s Maďarskem kvůli vážnému ohrožení hodnot a principů Evropské unie. Podobné řízení už probíhá s Polskem. Čeští europoslanci hlasovali rozdílně, část byla pro usnesení, část proti. Ale Poslanecká sněmovna vyslovila s hlasováním Evropského parlamentu vůči Maďarsku nesouhlas. Jak se na celou věc jako bývalý diplomat díváte?
Osobně mám názor, že Maďarsko je suverénní stát, který zásadní věci, které Evropská unie požaduje, plní. V některých zemích vůbec Ústavní soud neexistuje a Evropská unie k tomu nic neřekne. To, že premiér Orbán bojuje proti Sorosovi, je jeho věc. Fakt je, že ani pan Soros se netají tím, že svůj kapitál využívá k tomu, aby ovlivňoval politiku v jednotlivých zemích. Pokud to ta země nechce a dá to najevo, je to její suverénní právo. A pokud jde o migraci, nebýt Maďarska, tak v současné době máme v Evropě a možná i v těch zemích, které proti Maďarsku brojí, daleko víc migrantů než dnes. Navíc Orbán neřekl, že jsou migranti vítáni. Vlnu imigrace vyvolalo Německo, konkrétně kancléřka Merkelová svými slovy a dneska neví, co si s tím počít. Jsem rád, že náš parlament správně označil řešení Evropského parlamentu za nešťastné.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
