Podle Gabala se nikomu nechce do debaty, „zda a jak ovlivňovat vnitřní ruské poměry ve prospěch zastavení války a ve prospěch vnitropolitické změny, která by směřovala k respektování mezinárodních pravidel“. „Narážíme v tom na zeď vlastních obav nebo pasivity. O možnostech zasahovat vnitřní ruskou politiku, ovlivňovat ruský veřejný diskurz a mocenské poměry se prakticky nemluví,“ říká s tím, že si s Ruskem „nevíme rady“.

Bez „vlastní cílevědomé politiky k Rusku i dovnitř Ruska“ se tak máme podle něj bát i v době, kdy Kreml „plní koncentrační tábory, unáší a násilím asimiluje statisíce dětí, zabíjí své kritiky i zběhlé kolaboranty, ba dokonce možná finguje atentáty na vlastní propagandisty. Opakované ‚nehody‘ neposlušných manažerů strategických firem už ani nevyšetřuje.“

Neshody, jak přesně přistupovat k Rusku, se měly ukázat při debatách EU o vízech pro ruské občany a argument pro „vměšování se do ruských záležitostí“ je prý prostý. „Jde o naši bezpečnost v dlouhodobé perspektivě,“ ukazuje ve svém komentáři na serveru SeznamZprávy.cz s podotknutím, že „byť přímo neválčíme, vidíme na tektonice energetického vývoje, jak moc naše prosperita závisí na předpokladu stabilní bezpečnosti“.