Na stránkách konzervativního portálu Info.cz vyšel článek o výsledcích slovenských voleb, příčinách těch výsledků a o možném poučení, například pro parlamentní volby v České republice. Ty se budou v řádném termínu konat již na podzim příštího roku. Na začátku článku redaktor Vratislav Dostál napsal, že to byl právě Igor Matovič, který dokázal to, co nedokázal liberální proud slovenské politiky. Tím měl na mysli, že kampaň jeho strany OĽaNO zabrala především na nevoliče a prvovoliče. „Druhým klíčovým předpokladem byla jeho schopnost oslovit voliče obou táborů, tedy jak ty, kteří dříve volili některou z koaličních stran, tak voliče opozičních formací,“ dodal.
Bývalé strany vládní koalice, tedy Smer, SNS a Most-Híd, měly dle Infa přijít o necelých dvacet procentních bodů oproti volbám v roce 2016. „Oproti tomu liberální střed spolu s konzervativci či neoliberální pravicí – jakkoli jde o nesourodou směs politických stran, které mnohdy spojoval jen společný pobyt v opozici – posílil jen o nějaké tři procentní body,“ psalo se dále. Klíčové však mělo být to, že necelých sedm procent hlasů opozici propadlo – šlo o koalici PS/Spolu. V tom má pak spočívat právě třetí klíčové poučení.
Prý za to mohl, alespoň ve zjednodušeném pohledu, exprezident Kiska, který se jen tak tak do parlamentu dostal, avšak kvůli tomu se měly tříštit liberální hlasy, díky čemuž chybělo koalici PS/Spolu ani ne tisíc hlasů. Kiska (a jeho strana Za ľudí) navíc nebyl schopen na sebe nasát hlasy voličů z opačného tábora.
Jste spokojeni s výsledky parlamentních voleb na Slovensku?Anketa
Kdo měl tedy výrazně posílit, tak to bylo OĽaNO a jeho tvář, Igor Matovič. Ten získal navíc čtrnáct procentních bodů. „Vítězi slovenských parlamentních voleb se podařilo oslovit takřka všechny voliče jednotlivých politických subjektů, které se zúčastnily voleb v roce 2016,“ řekl v rozhovoru pro Info.cz politolog Michal Mislovič, jenž pracuje ve slovenské agentuře Median.
To nebyla prý ta primární věc, která rozhodla Matovičův úspěch. „V největší míře OĽaNO oslovilo ty voliče, kteří se v roce 2016 voleb nezúčastnili, a zároveň ty, kterým tehdy ještě nebylo osmnáct, a nedisponovali tudíž volebním právem,“ dodal Mislovič. Na tuto skutečnost však prý upozorňoval sám vítěz voleb v různých rozhovorech.
„Pokud jde o ty, kteří se voleb v roce 2016 zúčastnili, OĽaNO nejčastěji oslovovalo voliče opozičních subjektů, Sme Rodina, SaS, SIEŤ, KDH, ale i voliče regionální politické strany Most-Híd,“ pokračoval ve výkladu Mislovič. Dle něho se navíc Matovičovi podařilo oslovit voliče Smeru či kotlebovská ĽSNS. „Je však potřeba dodat, že voliče těchto dvou stran podle našich dat OĽaNO neoslovovalo takovým způsobem jako výše zmíněné formace,“ upozornil pracovník Medianu.
Fotogalerie: - V4 a Covid-19
„Přesto je zajímavé, že se straně OĽaNO podařilo oslovit nejen nevoliče a prvovoliče, ale i voliče napříč stranickým spektrem. Zrovna tak nám pohled na voliče ze socio-demografického hlediska naznačuje, že OĽaNO volili lidé bez ohledu na pohlaví, věk a vzdělání,“ rozpovídal se politolog Mislovič. Prý však i tak převažovali hlasy spíše od mladých voličů.
Jak se však podařilo Matovičovi takovým způsobem zabodovat? Tázali se v Infu. Mislovič na to odpověděl následovně: „Řada expertů tvrdí, že je za úspěchem Matoviče primárně jeho předvolební kampaň. Na tomto místě je ale potřeba upozornit na fakt, že strana disponovala vysokým volebním potenciálem už v mezivolebním období, tedy v letech 2016 až 2020.“ V tomto meziobdobí byly preference údajně okolo osmnácti procent. „Strana měla vysoký potenciál především z toho důvodu, že voliči, kteří zvažovali volbu opozičních stran a kteří si zároveň nebyli jistí svojí volbou, uváděli OĽaNO jako další zvažovanou stranu,“ dodal.
V předvolební kampani tedy prý pouze strana využila svůj potenciál. Straně mělo pomoct i to, že se vymezila proti korupci či establishmentu, čímž se měla stylizovat do role ochránce běžných lidí. „A právě vymezení se proti mocenskému establishmentu a glorifikace lidu jsou stěžejními prvky populismu,“ zhodnotil expert a dodal k tomu ještě: „OĽaNO v čele se svým lídrem nejenže pochopilo hlavní téma voleb, kterým bylo vymezení se proti vládním stranám, současně ale správně identifikovali i problémy, které trápí voliče. A je to právě korupce a klientelismus, co lidé uvádějí jako jeden z důvodů své nespokojenosti s vývojem Slovenska za posledních třicet let. Což bylo stěžejní téma, se kterým OĽaNO v předvolební kampani pracovalo.“
Je Adam Vojtěch dobrý ministr zdravotnictví?Anketa
Za neúspěchem liberální koalice PS/Spolu a částečně i Za ľudí prý stálo to, že se sice vymezovala proti vládě, ale primárně se měla vymezovat vůči pravicovému extremismu, což mělo být pro jejich úspěch nedostatečné. „Koalici PS/Spolu se častěji dařilo oslovovat mladší věkové kategorie, voliče se základním a vysokoškolským vzděláním a prvovoliče. Kromě toho dokázali částečně oslovit ty, kteří ve volbách v roce 2016 volili SaS a SIEŤ,“ řekl k tomu politolog.
Co se týče situace u nás, tak prý tu dochází pouze k přelévání hlasů v rámci buď vládního, nebo opozičního bloku. „Ten vládní, jehož osu tvoří spojenectví Andreje Babiše a Miloše Zemana, bude poražen teprve tehdy, až někdo dokáže oslovit aspoň část jeho voličů, k volebním urnám dostane i část nevoličů a současně najde strategii, která předejde tříštění hlasů ve vlastním táboře,“ psal ke konci server. To však nemá být úkol pouze pro politické hlasy, avšak údajně i pro občanskou společnost. Milionu chvilek se to prozatím dařit prý nemá, jelikož tento spolek neoslovuje sympatizanty prezidenta Zemana či premiéra Babiše.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: tle
