Mimořádná daň, takzvaná windfall tax, kterou schválili čeští poslanci pro banky a energetické firmy, podle Kovandy v krizi nepomůže: „Myslím, že válečná daň české ekonomice příliš nepomůže, protože neřeší podstatu problémů veřejných financí, a tím je strukturální schodek ve výši 220 miliard korun ročně. Ten vzniká každoročně a tato daň přechodného rázu ho řešit nemůže. Navíc kvůli zavedení daně ohlásila odchod z České republiky jedna firma, která patří do skupiny podnikatele Křetínského, takže na ekonomiku to má vliv ten, že firmy odcházejí a veřejné finance to stejně neozdraví. Z toho hlediska daň pro ekonomiku prospěšná není,“ uvedl Kovanda.

Ohledně ozdravení veřejných financí se mluví o zvýšení daní, vyšším věku odchodu do důchodu a dalších krocích. Vidí mezi nimi ekonom nějaké, které pomohou? „Je jasné, že něco se s veřejnými financemi musí udělat. Ovšem tato potřeba není až tolik naléhavá, protože i se schodky, které nyní Česká republika má, může táhnout deficit veřejných financí pod úroveň maastrichtského kritéria, tedy pod úroveň tří procent (maastrichtská kritéria jsou podmínky pro vstup do eurozóny, jedním z nich je, že podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být pod tři procenta, pozn. red.). I když budou schodky kolem 250 až 300 miliard korun, vládě stačí dodržovat tyto schodky a stejně stáhne deficit,“ vysvětlil. Možné je to kvůli tomu, že všichni občané země, i když vláda daně fakticky nezvedá, platí daň, která není vidět na první pohled a není vládou dekretovaná.

Češi platí inflační daň

Jedná se o takzvanou inflační daň, jak ji nazývají ekonomové: „Inflační daň je nyní na maximech od roku 1993, a ač si to neuvědomujeme, činí nás všechny chudšími. Ne proto, že by klesal příjem, ale méně si za něj koupíme, což je efekt inflace, který nás ochuzuje. Na druhé straně ovšem ta samá inflace nafukuje hrubý domácí produkt v nominálním vyjádření. Když se pak poměří schodek vůči nafouklému HDP, pak vláda pohodlně dosáhne tříprocentní hranice – i když bude mít schodky kolem 260 miliard, jak plánuje na rok 2025,“ popsal efekt inflace na veřejné finance Lukáš Kovanda.

Politici podle něj nemusejí dělat razantní škrty nebo zvyšovat daně, protože místo vlády Čechy zdanila inflace. „Vládě se v tomto smyslu hodí inflace do krámu, protože zvýšení daní je nepopulární krok, který za vládu činí inflace. Může svést inflaci na kohokoli jiného, třeba na válku, na Putina, na nějaké vnější příčiny, energetickou drahotu, a tak se vlastně vyviní z této inflace, která jim přitom pomáhá,“ poznamenal zkušený expert na ekonomiku. Tím se snižuje i státní dluh, protože pro dlužníky je velká inflace vždy výhodná. Platí to jak pro stát, tak pro zadluženou domácnost, která má hypotéku. Znehodnocováním peněz se zároveň znehodnocují peníze, které stát nebo lidé dluží. V reálném vyjádření lze za dluh pořídit méně než při jeho pořízení, takže inflace umazává i ze státního dluhu.