Napálí daně a svedou to na inflaci, na válku, na Putina... Ekonom Kovanda o tom, co se vládě hodí do krámu

08.11.2022 19:35 | Analýza

„Pykáme za to, že Němci odpojovali jaderné zdroje a že se vrhli příliš nadšeně do zelené energetiky. Dokonce tak nadšeně, že neměli vymyšleno, jak ji budou zálohovat než ten proradný Putinův plyn,“ shrnuje energetickou krizi ekonom a hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Tvrdí také, že politici se stále nechtějí vzdát své posvátné krávy emisních povolenek, přestože všichni hořekují nad vysokou cenou energií.

Napálí daně a svedou to na inflaci, na válku, na Putina... Ekonom Kovanda o tom, co se vládě hodí do krámu
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonom Lukáš Kovanda

Mimořádná daň, takzvaná windfall tax, kterou schválili čeští poslanci pro banky a energetické firmy, podle Kovandy v krizi nepomůže: „Myslím, že válečná daň české ekonomice příliš nepomůže, protože neřeší podstatu problémů veřejných financí, a tím je strukturální schodek ve výši 220 miliard korun ročně. Ten vzniká každoročně a tato daň přechodného rázu ho řešit nemůže. Navíc kvůli zavedení daně ohlásila odchod z České republiky jedna firma, která patří do skupiny podnikatele Křetínského, takže na ekonomiku to má vliv ten, že firmy odcházejí a veřejné finance to stejně neozdraví. Z toho hlediska daň pro ekonomiku prospěšná není,“ uvedl Kovanda.

Ohledně ozdravení veřejných financí se mluví o zvýšení daní, vyšším věku odchodu do důchodu a dalších krocích. Vidí mezi nimi ekonom nějaké, které pomohou? „Je jasné, že něco se s veřejnými financemi musí udělat. Ovšem tato potřeba není až tolik naléhavá, protože i se schodky, které nyní Česká republika má, může táhnout deficit veřejných financí pod úroveň maastrichtského kritéria, tedy pod úroveň tří procent (maastrichtská kritéria jsou podmínky pro vstup do eurozóny, jedním z nich je, že podíl deficitu státního rozpočtu na HDP musí být pod tři procenta, pozn. red.). I když budou schodky kolem 250 až 300 miliard korun, vládě stačí dodržovat tyto schodky a stejně stáhne deficit,“ vysvětlil. Možné je to kvůli tomu, že všichni občané země, i když vláda daně fakticky nezvedá, platí daň, která není vidět na první pohled a není vládou dekretovaná.

Češi platí inflační daň

Jedná se o takzvanou inflační daň, jak ji nazývají ekonomové: „Inflační daň je nyní na maximech od roku 1993, a ač si to neuvědomujeme, činí nás všechny chudšími. Ne proto, že by klesal příjem, ale méně si za něj koupíme, což je efekt inflace, který nás ochuzuje. Na druhé straně ovšem ta samá inflace nafukuje hrubý domácí produkt v nominálním vyjádření. Když se pak poměří schodek vůči nafouklému HDP, pak vláda pohodlně dosáhne tříprocentní hranice – i když bude mít schodky kolem 260 miliard, jak plánuje na rok 2025,“ popsal efekt inflace na veřejné finance Lukáš Kovanda.

Politici podle něj nemusejí dělat razantní škrty nebo zvyšovat daně, protože místo vlády Čechy zdanila inflace. „Vládě se v tomto smyslu hodí inflace do krámu, protože zvýšení daní je nepopulární krok, který za vládu činí inflace. Může svést inflaci na kohokoli jiného, třeba na válku, na Putina, na nějaké vnější příčiny, energetickou drahotu, a tak se vlastně vyviní z této inflace, která jim přitom pomáhá,“ poznamenal zkušený expert na ekonomiku. Tím se snižuje i státní dluh, protože pro dlužníky je velká inflace vždy výhodná. Platí to jak pro stát, tak pro zadluženou domácnost, která má hypotéku. Znehodnocováním peněz se zároveň znehodnocují peníze, které stát nebo lidé dluží. V reálném vyjádření lze za dluh pořídit méně než při jeho pořízení, takže inflace umazává i ze státního dluhu.

Vláda selhala v komunikaci

Avšak Češi se nedomnívají, že by vládní politici pomáhali dostatečně zvládat dopady energetické krize. Ukázal to průzkum Českého rozhlasu, v němž to uvedlo skoro 70 procent dotazovaných. Pětikoalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a Starostů však tvrdí, že dělá maximum možného. Jak to, že jí to 70 procent dotázaných nevěří? „Lidé jsou samozřejmě zaskočení informacemi, které se dozvídají a které vláda neumí příliš vysvětlit. Jde o selhání a měli by komunikovat lépe. Lidé nerozumějí tomu, proč, když Česká republika patří k největším vývozcům elektrické energie na světě, zdražila elektřina nejvíce v celé Evropské unii. Lidé to nechápou a mají pocit, že platí něco jiného někomu za hranicemi, třeba Němcům, a že by vláda měla zakročit. Vláda není s to vysvětlit, proč elektrická energie zdražuje, strká hlavu do písku, čímž otevírá prostor různým vysvětlením, která jsou někdy s racionálním základem, někdy na bázi falešné zprávy. Veřejnost je zmatená a vyvolává to v ní pocit, že vláda dostatečně nestojí na jejich straně,“ řekl Kovanda pro ParlamentníListy.cz.

Politici by prý měli lépe komunikovat o energetice, která běžně není sledovaným tématem. Ekonom poznamenal, že dlouhá léta byla energie brána jako samozřejmost, což se mění právě se zdražováním, proto by vládní kabinet měl krizově komunikovat a vysvětlovat sporné otázky. Domnívá se také, že přesně proto ztrácí důvěru veřejnosti. „Zde je jeden ze zásadních bodů, proč důvěra ve vládu v kritické době pokulhává,“ sdělil.

Kovanda: Pykáme za odpojování jaderných zdrojů a nadšení zelené energetiky

S cenou elektrické energie souvisí i diskuse na téma, zda odejít z lipské burzy, kde Česká republika sice prodává jen přebytky elektrické energie, ale řídí se tamními cenami. A jak zajistit levnější cenu elektřiny občanům státu, kde se energie vyrábí? Lukáš Kovanda tvrdí, že otázka je složitá a jednoduchý recept neexistuje. „Je třeba říci, že jsme z hlediska trhu s elektřinou v podstatě Německo, tudíž pykáme za to, co dělali Němci v uplynulých letech. Pykáme za to, že Němci odpojovali jaderné zdroje a jaderné reaktory, a pykáme za to, že se vrhli příliš nadšeně do zelené energetiky. Dokonce tak nadšeně, že neměli vymyšleno, jak ji budou zálohovat než ten proradný Putinův plyn. A když jim ho nyní Putin vypnul a Němci nejsou ochotni zapnout Nord Stream II, což je politicky neprůchodné – i když někteří němečtí politici po tom volali, ale po poškození plynovodů výbuchy je to prakticky vyloučené – tak jsou energie v Německu drahé. A Česká republika, protože je velice úzce energeticky propojena s německým trhem, je z energetického hlediska součástí Německa. Nemůže se z této souvislosti vymanit tak snadno, protože jsme součástí jednotného trhu Evropské unie včetně trhu s energiemi, a nemůžeme si říci, že se v případě elektřiny ohraničíme od ostatních nebo vytvoříme bariéru a budeme vyrábět elektřinu sami pro sebe,“ vysvětlil.

Hlavní analytik Trinity Bank však zároveň upozornil, že v některých zemích jako Francie už k rázným krokům dochází. Francouzské obdobě české společnosti ČEZ tamní vláda v podstatě přikázala část elektřiny vyrobené z jaderných elektráren dodat domácnostem za regulovanou cenu. „To byla cena často i nižší než cena tržní nebo cena burzovní, a tak byla zajištěna levnější elektřina, než by normálně odpovídala tržní ceně v Evropské unii. Není pravda, že to nikde v Evropské unii není, navíc je tady příklad Španělska a Portugalska, které si v Bruselu vyjednaly takzvanou iberskou výjimku. Výjimka spočívá v regulaci ceny plynu pro výrobu elektřiny, takže se snižuje cena plynu a stát ji nějak dorovnává dodavatelům plynu a plynovým elektrárnám,“ řekl. Snížením ceny plynu pro výrobu elektřiny se tak snižuje cena elektřiny na celém trhu v Portugalsku nebo Španělsku. Tamní obyvatelé mají proto o 60 až 70 procent levnější velkoobchodní ceny než Francouzi, Němci nebo Česká republika, která je propojena s německým trhem. 

Chtějí po občanech, aby se uskrovnili, ale sami se nevzdají posvátných krav

Ekonom Kovanda už před třemi měsíci pro ParlamentníListy.cz shrnul situaci tak, že se jako viník označuje minulý premiér Andrej Babiš (ANO) nebo ruský prezident Vladimir Putin, a proto „se musíme zadlužit a zadlužit i vaše děti, abychom vám ulevili“. Takový přístup označil za záplatování problémů bez kritiky dalších viníků, jakými jsou chybná energetická politika, německá politika uplynulých let nebo emisní povolenky. Změnil se tento přístup za uplynulé měsíce? „Přehodnocení situace nastává, ale jde o velice pomalý proces a probíhá zejména v zemích mimo Evropu. Například v asijských zemích dochází k renesanci jaderné energetiky, kde si země uvědomují více než před touto krizí důležitost jádra. Něco na ten způsob je patrné i ve Skandinávii,“ tvrdí.

„Ale jaderná energetika vždy byla v rámci Green Dealu nebo zelené transformace Evropské unie vnímána tak, že by se nad ní daly přivřít oči. Vzpomeňme na začátku letošního roku diskusi o tom, zda bude jádro v Evropské unii čistý, nebo špinavý zdroj. V polovině roku se rozhodlo, že bude zdrojem čistým, ale byly s tím spojené velké boje a stále země typu Německa, Rakouska nebo Lucemburska říkají, že toto rozhodnutí nechtějí akceptovat a napadnou ho žalobou,“ připomněl ekonom. Podle něj to znamená, že i za současné situace energetické krize stále panuje nechuť k jaderné energetice, která je bezemisní. Ale v době, kdy nebude přístup k ruskému plynu, představuje jednu z nejlepších alternativ, jak zajistit dostatek energie v Evropské unii, navíc bez závislosti dovozu drahé energie ze zahraničí, ať už jde o kapalný plyn z Kataru nebo Spojených států amerických či jiných zemí.
„Němci rozhodli, že protáhnou životnost jaderných elektráren do dubna příštího roku, což bylo před několika měsíci nemyslitelné. V tomto smyslu pomalu dochází k posunu směrem od Green Dealu a zelené transformace, ale je to stále velice pomalý proces. Politici se stále nechtějí vzdát své posvátné krávy stejně jako emisních povolenek. Stále sice všichni hořekují nad vysokou cenou energií, ale že si ji uměle zdražujeme povolenkami, to se zase tolik neskloňuje, přitom to je realita. Doporučují nám jeden i druhý svetr, ale málokdo řekne, abychom pozastavili povolenky. Chtějí po občanech, aby se uskrovnili, ale sami se nevzdají posvátných krav,“ vytkl Kovanda.

Současně vnímá, že některá křídla vládní koalice, zejména ODS, jsou nakloněna minimálně pozastavení povolenek, ale oni sami současně hovoří ve smyslu, že pro Brusel jde o posvátnou krávu. Předseda ODS a premiér Petr Fiala prý nechce v Bruselu šťouchat do vosího hnízda, takže i v rámci ODS zůstávají emisní povolenky problémem, který se skloňuje, ale na unijní úrovni fakticky žádná námitka proti tomu nezaznívá. Zaznívá například od Polska a Španělska a Maďarsko zase navrhlo zvýšit počet povolenek v oběhu, a tím snížit cenu, ale snaha o změnu není příliš znatelná.


Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

To je ta vaše podpora firmám?

Vybírat od nich za poplatky pro veřejnoprávní média? Myslíte, že lidé chodí do práce poslouchat rádio nebo se dívat na tv?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Takovou armádu už Ukrajina mít nebude.“ Analýza loňské ofenzivy. Velké chyby

15:00 „Takovou armádu už Ukrajina mít nebude.“ Analýza loňské ofenzivy. Velké chyby

Royal United Services Institute (RUSI) je nejstarší think-tank pro otázky obrany a bezpečnosti. Tent…