Rusko – země zaslíbená. Pod tímto titulkem vyšel v úterý na webu Manipulátoři.cz článek Miloše Kadlece, jímž začíná pravidelný přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. Většinu textu tvoří dokumenty z XII. všeslovanského sjezdu, který se konal v Moskvě, v jeho závěru je autorovo shrnutí a doporučená literatura. „Pan Kadlec vybral příspěvky ze sjezdu tak, aby bylo zjevné, že jde o to vytvořit jakousi novou centrální všeruskou východní Evropu, která by zahrnovala veškeré evropské Slovanstvo a postavila ho do kontrastu s evropským Germánstvem a Románstvem, abych tak řekl. Vybírá citáty tak, aby ladily s jeho viděním, s nímž nás seznamuje na konci článku. A faktem je, že ne všechny přednesené příspěvky byly úplně plodem zdravého rozumu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Příkladem jsou slova Vladimíra Bolšakova, že proti Slovanům je zaměřeno i úmyslné poškozování slovanské genetiky, tajná biologická válka (AIDS, tuberkulóza atd.), stejně jako alkohol a užívání drog. „Jestli to máme chápat tak, že evropské Germánstvo může za to, že v Rusku je vysoký stupeň alkoholismu, tak to je velmi odvážné tvrzení. Delegát Lebeděv zase chce historicky rehabilitovat pojmy jugoslavismus a čechoslovakismus, v podstatě vrací historii zpět, a to dost dobře nejde. Nejvíc mě ale rozesmál požadavek delegáta Poletajeva, že slovanské strany a společnosti všech slovanských zemí musí na legislativní úrovni dosáhnout zákazu propagace lidských neřestí v masmédiích, tedy v televizi a rádiu, a že by televizní společnosti jako nejdůležitější prostředky výchovy a vzdělávání neměly být v soukromém vlastnictví, ale pouze v rukou státu,“ zmiňuje mediální analytik některé nesmysly z příspěvků.
Slovanstvo se jeví být v ohrožení ze strany NATO i Evropské unie
Domnívá se, že Miloš Kadlec do článku záměrně vybral takové úlety s cílem znehodnotit obraz celého všeslovanského sjezdu. „Jak upozornil jeden z jeho účastníků Miroslav Polreich, tak ani jednou během sjezdu nikdo nevyslovil jméno Putin. Tak předpokládám, že si toho povšimli i pan Kadlec a jiní hodnotitelé té akce a nebudou tvrdit, že to bylo celé zorganizované ruským prezidentem na jeho podporu. Opravdu se nestavím do role nějakého fanatického přívržence všeslovanských a podobných národopisných až etnografických myšlenek. Všichni jsme studovali dějepis a víme, jak vznikaly moderní národy. Víme, jak vznikaly moderní společnosti. Víme, jak vznikal kapitalismus a socialismus i jiné pokusy o třetí cesty mezi nimi. A fakt je, že slovo národ v historii mnohokrát měnilo svůj význam i ve vztahu ke slovu stát nebo ve vztahu ke slovu společnost,“ připomíná Petr Žantovský.
Namnoze výstupy z toho sjezdu vypadají jako návrat kamsi do minulosti, ale jenom na první pohled. „Z příspěvků to vypadá, jako by se vzalo na vědomí nové dělení Evropy na tu východní, reprezentovanou Putinem a Ruskem, a na tu západní reprezentovanou – a teď pozor – nikoli zeměmi a národy, ale Evropskou unií. Jestliže sjezd konstatuje, že se mu Slovanstvo jeví býti ohroženo, a to ze strany nadnárodních institucí v západní Evropě, zejména NATO a EU, tak má samozřejmě pravdu. Je to reakce na nějakou akci. Tou byla snaha o rozšiřování NATO směrem na východ. Všechny vojenské akce, které teď sledujeme v Pobaltí, přesuny do Polska. Zajímalo by mě, zda je Polsko slovanský stát, nebo není, nebo to je slovanský stát nepřátelský slovanskému státu,“ poukazuje mediální odborník na množství nezodpovězených otázek.
Autor si potřeboval vyrovnat účty s lidmi napříč spektrem
Na straně některých účastníků sjezdu, ale i na straně jejich kritiků, registruje spoustu dogmat, nálepek, nedomyšleností a ideologického nepřátelství a zášti. „To je velmi nedobré pro dnešní společnost, která se potýká s úplně jiným typem výzvy, než je slovanství, nebo antislovanství. Ta výzva se jmenuje militantní islamismus, a tu mohou vyřešit pouze obě strany zeměkoule pospolu tak, jak ukazuje prezident Trump tím, že demonstrativně přestal podporovat povstalecké skupiny v Sýrii. To je výzva dneška. Panslovanský sjezd beru jako memoriální akci. A proč o ní mluvím v souvislosti s médii? Protože ten pan Kadlec ve svém relativně ostře formulovaném závěrečném komentáři z tohoto sjezdu a věcí souvisejících s takzvaným všeslovanským hnutím dělá víceméně nepřítele celosvětového pokroku a celosvětové budoucnosti,“ podotýká Petr Žantovský.
Psali jsme:
Autor opomíjí následnost kroků, že nejprve byla snaha západních států posunout geopolitické hranice směrem na východ vůči Rusku, pak teprve přišla reakce z druhé strany. „Komentáře ke sjezdu využívá k tomu, aby si vyrovnával účty s různými lidmi, a to napříč velmi zajímavým spektrem počínaje zesnulým europoslancem Miloslavem Ransdorfem a konče historikem a spisovatelem Vlastimilem Vondruškou. Dokonce si vzal na paškál i profesora Milana Šikulu ze Slovenské akademie věd a mlátí kolem sebe velice agresívně způsobem, jenž dává na vědomí, že cílem nebylo hledat pravdu o sjezdu a o tom, oč jde všeslovanskému hnutí, čemuž opravdu nedělám advokáta, jen si všímám, jakým způsobem je reflektováno poměrně široce jedním webem. Panu Kadlecovi nešlo o to poznat a pochopit, o co jde, ale jeho cílem bylo bojovat svůj boj pod vlajkou jinou než touto,“ upozorňuje mediální analytik.
Upozorňuje na nepravdy, propagandu a hoaxy, ale přitom je šíří také
„Nejstrašnější je, že Kadlecovo psaní vyjadřuje jeho politický zájem, nikoli novinářskou profesi. Dává rovnítko mezi panslovanský sjezd a mezi Adolfa Hitlera a jeho Mein Kampf. Píše, že všichni, kdo vyzývají k referendu o našem členství v NATO a Evropské unii, jsou v podstatě srovnatelní s tou biblí nacismu a s tím pervertovaným nacistickým ideologickým názorem. To je velice drsné srovnání, které by bylo opravdu zapotřebí doložit. Tím se pan Kadlec samozřejmě neobtěžoval. V doporučené literatuře uvádí Martina Putnu, což je dalším důkazem toho, z jakého intelektuálního zdroje čerpá. Mě na tom nejvíc mrzí, že web, který se nazývá Manipulátoři.cz a zakládá si na tom, že upozorňuje na nepravdy, polopravdy, propagandistické články, hoaxy a podobné úkazy, dělá sám něco velice podobného a své vlastní snažení znehodnocuje tím, že se staví do služeb nějakého politického uvažování,“ poznamenává Petr Žantovský.
MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA
Pro druhé téma zvolil událost končícího týdne, jíž byl rozchod volební koalice KDU-ČSL a hnutí Starostů a nezávislých. „S velkou pompou a slávou se objaly dva politické subjekty, natočily spolu předvolební spot, který připomíná pionýry a dělníky a rolníky v padesátých letech jdoucí s laskavou usměvavou tváří vstříc světlým zítřkům. Už tam chybí jenom ten americký brouk a boj proti světovému imperialismu. Ve stejném duchu polepí celou republiku billboardy, to muselo stát docela hodně peněz. A najednou se dozvídáme, že tahle koalice byla omyl a že si jeden z těch dvou subjektů tu koalici nepřeje. No a tak se diskutuje o tom, proč se to děje. Každý ví, že je to proto, že se pan Bělobrádek, respektive lidovci, zamysleli nad výsledky různých průzkumů, z nichž na ně vykouklo nebezpečné číslo sedm, zatímco oni jako koalice potřebují deset a více,“ konstatuje mediální odborník.
Co se dohodlo, neplatí. Na co jsme si dali ruku, to rušíme
Nepřekvapuje ho proto, že tuto situaci vyřešila KDU-ČSL typicky lidovecky. „To znamená, že to, co se dohodlo, neplatí. Na co jsme si dali ruku, to rušíme. To, o čem jsme natočili spoty a polepili republiku billboardy, byl jen lakmusový papírek, jak na to veřejnost zareaguje. Když na to podle průzkumů zareagovala odmítavě, tak pro nás, lidovce, to neznamená nic více a nic méně, než že to prostě zrušíme. Druhé strany se ani nemusíme ptát, my jí velmi slušně říkáme: ´Tak pojďte na naši kandidátku, dejte nám paní Drábovou, tu každý zná, tak ať je na naší kandidátce, dejte nám pana Gazdíka, když už vás tedy vede, nebo pana Půtu z Liberce, protože toho tam také každý zná´. A pak se dozvíte, že paní Drábová byla jedna z těch, kteří Starosty velice varovali před celorepublikovou politikou. A pan Půta se vyjádřil, že jeho přáním není jít s lidovci do voleb tak, že se několik viditelnějších tváří od Starostů ocitne na lidoveckých kandidátkách,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Očekává, že KDU-ČSL na svém rozhodnutí tak moc neprodělá, že těch svých pět procent mít bude. „Možná šest, šest a půl, víc asi ne, to je takové standardní číslo, které obvykle dosahují až na výjimku, kdy se jim to nepovedlo pod vedením Cyrila Svobody. Ale někdo by měl pronést podstatnou otázku, co jsou vlastně lidovci, teď nechci mluvit proti ani pro, ale je to zásadní věc. Jestliže jsem někomu slíbil manželství, a dva dny před svatbou, kdy už bylo všechno nakoupené, dorty napečené, hosté i kapela pozvaní, ji zruším s tím, že chci jen registrované partnerství, aby se případně moje registrovaná partnerka či registrovaný partner, abych byl genderově vyvážený, ve špitále dozvěděli o mém zdravotním stavu nebo po mně dědili, tak to je absolutně nefér. A jestliže se nějaká politická síla, která se už od časů Josefa Luxe deklaruje jako klidná síla, chová takhle, tak to ve mně vyvolává značný neklid,“ přiznává mediální analytik.
Starosta si škrtá TOP 09 a na jeho popularitě se nic nezměnilo
Pro ortodoxní lidovce bude rozpad koalice asi dobrá zpráva, protože spojenectví se Starosty nerozuměli. „Konec konců lidovci si mohli taky domyslet, že Starostové, kteří předtím vlezli do chomoutu TOP 09, což je strana vzniklá mimo jiné z odpadlíků lidové strany a vedená bývalým jejím předsedou Kalouskem, asi není spolek Mirků Dušínů a Jarků Metelků, ale je to spolek těch nejpragmatičtějších a nejbezskrupulóznějších firem, které se na české politické scéně vyskytují. Možná se lidovci do Poslanecké sněmovny dostanou, ale prohrají všichni. Asi nejlepší komentář, který jsem na toto téma četl, napsal Ondřej Neff na Neviditelném psu pod titulkem Lidovci a STAN. Vyjadřuje tam hodně podobné myšlenky, které jsem shrnul. Ale také píše, že se lidovci zachovali ve svém záměru rozumně, když nabídli Starostům participaci. A že Starostové se mají zachovat také rozumně a nabídku přijmout,“ připomíná Petr Žantovský.
Ačkoli jinak se mu komentář Ondřeje Neffa líbí a považuje ho za realistický, tak s tímto jeho doporučením zajedno není. „Nejsem si úplně jistý tím, že to samotní voliči Starostů považují za nejrozumnější volbu. Je možná mnohem zdravější a konec konců některé strany to zažily, že se ocitnou na jedno období mimo Parlament a že je to buď zničí, nebo naopak posílí a spojí, což se stalo lidovcům, a příště budou mít větší šanci. Bydlím na vsi za Prahou a máme starostu, který kandidoval za TOP 09 – STAN. Dnes už si to TOP 09 za svým jménem škrtá. Dělá to delší dobu, už v těch posledních volbách kandidoval jen za Starosty a nezávislé a na jeho popularitě to nezměnilo vůbec nic. Proto si nemyslím, že lidé, kteří volili někde na vsi starostu ze STAN, jsou titíž lidé, kteří budou volit Starosty do Parlamentu. To jsou prostě dvě různé politiky,“ tvrdí mediální odborník.
Z eurokomisařky hovořila při poučování velkopanská nadřazenost
Pro další téma se nechal inspirovat středečními Událostmi, komentáři a eurokomisařkou Věrou Jourovou. „Nejstrašidelnější zážitek s médii mi tento týden jako obvykle naservírovala Česká televize rozhovorem s paní Jourovou, která se vyjadřovala na téma možných bruselských sankcí vůči Polsku a k dění v tamní justici. Musím říct, že byla velice radikální, velice nesmlouvavá, hovořila z ní velkopanská nadřazenost, se svým blazeovaným úsměvem nás poučila o tom, že musíme poslouchat. Prostě proto, že jsme odsouhlasili Lisabonskou smlouvu, že jsme v nějakém uskupení, tak musíme poslouchat. A teď pozor. My sice posloucháme, ale nějakou partu nikým nevolených komisařů, rozmanitých lidí, jako je paní Jourová, kteří nás poučují, co smíme a co nesmíme dělat,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Nezdá se mu, že tohle byl ten hlavní důvod, proč došlo k evropské integraci, abychom všichni poslouchali nějakou skupinu lidí, kteří se rozhodli, že nám budou poroučet. „Tomu neříkám demokracie. Paní Jourová pronesla k Polsku, respektive celému Visegrádu, větu: ´Evropa se dívá na Visegrád´. Tedy ve smyslu, co činí státy Visegrádu. To je strašně zajímavá věta, která připomíná věty z dřívějších časů: ´Soudruzi v Moskvě nás vidí´, ´Soudruh Tesař, krajský tajemník, vidí, soudruzi, co tady děláte na dílně´, ´Soudruh na vás dohlíží, musíme se mu zpovídat, protože soudruh je tady za nás za všechny´. To je přesně stejná rétorika: ´Evropa se dívá na Visegrád´. Kdo je ta Evropa? Je to Unie, nebo ten spolek, ta komise? A druhá otázka: Cožpak státy Visegrádu nejsou ta Evropa? Tak co tedy jsou? To je nějaká přidružená kolonie, nebo jaký mají statut očima té Evropy reprezentované paní Jourovou?“ ptá se mediální analytik.
Členské státy jsou k tomu, aby Jourové a spol. platily bohaté živobytí
Eurokomisařka Věra Jourová své vystoupení ještě vyšperkovala větičkou „Budeme se bavit, zda vůbec mezi sebou chceme stát, který naše pravidla nerespektuje,“ kterou také cílila na Polsko. „To zní také velice povědomě. Také jsme slýchali: ´Víš, soudruhu, na stranické schůzi se budeme bavit o tvém jednání a o tom, jestli mezi námi vůbec ve straně můžeš být´. Tak to je přesně uvažování bolševiků ale toho nejhrubšího a nejadministrativnějšího zrna, toho pokročilého a už velmi uhnívajícího normalizačního času. A myslím si, že Evropská unie se těmito projevy naprosto obnažuje, ať už je vypouští pan Telička, pan Tusk, paní Jourová, pan Juncker nebo kdokoli. To jsou všechno nabubřelé, bombastické, velkopanské, vrchnostenské pokyny, příkazy, zákazy, hrozby, pohrůžky sankcemi,“ míní Petr Žantovský.
Uvažuje, co se stane, když dojde naplnění hrozeb a Polsku budou odňata hlasovací práva. „K čemu Polsku bude, aby bylo v nějakém spolku, v němž nebude mít hlasovací práva? Nebo vezmou dotace Česku či Maďarsku, až se jim ještě víc znelíbí Orbán. Tak k čemu pro takové státy bude, aby byly součástí spolku, který vedou lidé jako Jourová? Jenom proto, aby jim platily jejich bohaté živobytí? Spíš čekám, že se nad tím velmi zamyslí občané těchto států, a myslím, že si Evropská komise zadělává na docela pěkný problém. Rozhovor s paní Jourovou vedl pan Takáč. Samozřejmě se nezeptal, kdo je to ´ta Evropa´, která se ´bude dívat na Visegrád´, a kdo se bude bavit, ´zda vůbec státy Visegrádu nebo samotné Polsko budou chtít mezi sebou´. Tyhle otázky mají pokládat redaktoři veřejnoprávních médií, ty nemám pokládat já. Ale když je nepokládají, dělám to za ně,“ vysvětluje mediální odborník.
Angažovaná žurnalistika má vyvolat dojem, že Češi jsou xenofobní pakáž
V samotném závěru se ještě jednou vrací k Neviditelnému psu a Ondřeji Neffovi, tentokrát k jeho úžasné glose s titulkem „Investigativka v burkině“. „Popisuje v ní situaci, že redakce iDnes vyslala reportérku v muslimských burkinách na Máchovo jezero. Slečna v nich tedy napochodovala na pláž a nechala se přitom svými redakčními kolegy natáčet. A pan Neff píše: ´Na záběrech ji vidíme na břehu a ve vodě, za naprostého nezájmu okolí. Lidi si jí nevšímají. Nikdo na ni nečumí, natož aby ji atakoval, urážel, pronásledoval. Pak ale je na iDnesu text neohrožené investigativky. Opakovaně píše: Všichni mě sledují, ale málokdo se mi podívá do očí. Dešifrováno: Nikdo si mě nevšímá. Dále sděluje: Vím, že se o mně lidé okolo baví, vadím jim. Ale nikdo se mi to do očí neodváží říct. Připadám si jako někdo, kdo tu nemá co dělat a nepatří sem.´ Pan Neff dodává, že se k ní lidé chovali slušně, spíš lhostejně,“ přibližuje Petr Žantovský obsah glosy.
Ale nejvíc ho zaujaly tyto Neffovy věty: „Protože ale jde o angažovanou žurnalistiku, je třeba vyvolat dojem xenofobního znechucení. Ano, to je angažovaná žurnalistika. Angažovaná vůči ideologii, která je jediná správná, je vytvářena majiteli pravdy. Je třeba vyvolat dojem, že Češi jsou xenofobní pakáž. Je pak divné, že lidi přestávají oficiálním médiím věřit? Tahle poplatná, angažovaná a politicky zotročená žurnalistika je vražda velkých médií. Chtělo by to návrat ke kořenům, k žurnalistice slušné a nezaujaté.“ „Myslím, že to jsou zlatá slova, která by se měla tesat do každé učebnice žurnalistiky. Jsem strašně rád, teď už to po roce můžu říct, že to bylo z mé hlavy, když jsem při prvním ročníku Krameriovy ceny navrhl pana Neffa na cenu za internetovou žurnalistiku. Dnes jsem na ten návrh velice pyšný a jsem moc rád, že to byl právě on a že zůstal sám sebou,“ dodává mediální analytik.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
