Nekvalifikovaní cizinci, to je jenom mediální mýtus. „Režim Ukrajina“, nelegální struktury, mafiánské struktury. Mluvčí Hospodářské komory vysvětluje, jak to je

22. 5. 2020 10:57

ROZHOVOR „Není to ztracená generace a pracovat chtějí, jen jinak,“ hájí Miroslav Diro z Hospodářské komory mladé lidi. Proč některé firmy úpí, že jim teď chybí síly, když máme „ghetta“ plná těch bez práce? Radši si půjčí dělníka od konkurence. Pod palbou otázek zmiňuje mluvčí podnikatelů i mafiánské struktury, vybírání desátků, predátorské techniky nebo proč mlaďasům škodí, že komunisté zrušili mistrovské zkoušky. Vyvrací kupu mýtů, třeba o nevzdělaných pracantech z ciziny. Berou Ukrajinci výdělek našincům?

Nekvalifikovaní cizinci, to je jenom mediální mýtus. „Režim Ukrajina“, nelegální struktury, mafiánské struktury. Mluvčí Hospodářské komory vysvětluje, jak to je
Foto: Lucie Bartoš
Popisek: Zátahy na nelegální zaměstnance, zejména na stavbách, kterých se účastnili kontroloři úřadu práce a policie, byl kdysi mnohem častější než dnes. Proč se to změnilo? (Ilustrační foto)
reklama

Pandemická doba podle některých názorů zvýší neuplatnitelnost mladé generace, v jejíchž řadách se zvyšuje procento žáků s předčasným odchodem už ze základního školství. Myslíte si to také?

V prvé řadě je potřeba podívat se, jak vypadá situace této skupiny v zahraničí – například v zemích jižního křídla EU, kde je nezaměstnanost v této věkové skupině obrovská – a srovnat ji se situací v ČR.

V minulosti odboráři často argumentovali třeba tím, že v zahraničí je minimální mzda vyšší, a proto by se měla zvyšovat také v ČR. 

Například v Řecku největší skupinu nezaměstnaných tvoří právě lidé bez kvalifikace a bez praxe, v tomto segmentu dosahuje nezaměstnanost neuvěřitelných 45 %. Přitom právě v Řecku nebo ve Španělsku jsou vypláceny mnohem vyšší minimální mzdy než v ČR.

Miroslav Diro je tiskovým mluvčím a vedoucím tiskového oddělení Hospodářské komory České republiky.

Co z toho tedy konkrétně vyplývá?

Příklady těchto zemí by měly být pro vládu a českou společnost varováním, že vyšší minimální mzda sama o sobě prosperitu země a jejích občanů nezajistí.

Vyšší mzdy zajistíme jen vyšší produktivitou práce. I česká vláda by proto naopak měla podporovat zvyšování produktivity, nikoliv zaměstnavatele připravovat o možnost, aby ji zvyšovali.

Jde tedy u nás o „ztracenou“ nebo „zapomenutou“ generaci, která raději zůstane na dávkách?

Generace 15-24 let není „ztracenou“ a ani „zapomenutou“ generací. Budeme-li generalizovat, tak tato generace má jen jiné priority, než měly ty před ní.

Podle mnohých prostě pracovat nechtějí, poctivě pracovat…

Chtějí pracovat, ale jinak než současné generace. Zpravidla chtějí více volného času pro sebe, chtějí cestovat, ve svém životě kladou důraz na environmentální otázky.

Proč některé firmy raději zaměstnají cizince-imigranty, kteří jsou považováni za nízko kvalifikované, než osoby ze sociálně vyloučených lokalit s vysokou nezaměstnaností? Souvisí to s obavami, že nemají pracovní návyky a zájem pracovat?

Že do ČR přicházejí nekvalifikovaní cizinci, to je mediální mýtus. Vládní programy to totiž neumožňují. Abych mohl seriózně odpovědět, musím čtenáře stručně do těchto programů uvést.

Jistě, tak vysvětlete prosím...

Česká republika od 1. září loňského roku přijímá kvalifikovanou pracovní sílu ze zahraničí jen ve třech programech místo v šesti. Tato trojice programů je odstupňovaná podle úrovně kvalifikace uchazečů o práci. Zatímco Ministerstvo průmyslu a obchodu vyřizuje žádosti zaměstnavatelů jen o vysoce kvalifikované zaměstnance nebo vědecké pracovníky, Hospodářská komora firmám pomáhá se všemi ostatními žádostmi o zaměstnance.

V nově transformovaném a vládou regulovaném „Programu kvalifikovaný zaměstnanec“ (dříve se mu říkalo „Režim Ukrajina“) přijímá Hospodářská komora žádosti firem o pracovníky z celkem 8 zemí – Ukrajiny, Černé Hory, Srbska, Filipín, Indie, Kazachstánu, Moldavska a Mongolska. Pro každou zemi vláda stanovila zvláštní roční kvóty.

Nadále ale platí, že i tento program firmám neumožňuje zaměstnávat nekvalifikované cizince, jako jsou třeba dělníci výkopových prací, uklízečky, doplňovači zboží, doručovatelé balíků nebo pomocné síly ve stavebnictví či v kuchyni.


Projekty a režimy fungují ve prospěch seriózních přímých zaměstnavatelů, kteří jsou přínosem pro českou ekonomiku. Do projektů a režimů jsou zaměstnavatelé zařazeni na základě splnění stanovených transparentních kritérií. A zahraničním zaměstnancům těchto zaměstnavatelů je pak garantován přednostní přístup na zastupitelský úřad v přiděleném termínu za účelem podání žádosti o pobytové oprávnění ke vstupu na území ČR.


Co se týče zmíněného „Režimu Ukrajina“, je pravda, že lidé dříve často dostávali informace o zaměstnávání Ukrajinců „načerno“, o zátazích úřadu práce a cizinecké policie na stavby a podobně…

„Režim Ukrajina“ umožnil řadě Ukrajinců a dalším cizincům pracovat v ČR legálně. Díky tomu tak došlo k významnému omezení nelegálního náboru těchto pracovníků a kriminality s tím spojené.

Co říkáte na argumenty, že berou práci našim lidem a že jim stačí nízký plat, proto jsou na tom Češi s růstem platů biti?

Nijak neohrožují mzdovou úroveň Čechů: Mzdy rostou, a podle našich analýz rostou i mzdy pracovníků z Ukrajiny. Ani jim neberou práci, protože až poté, kdy o pracovní místo nemá zájem Čech nebo občan EU, je možné jej nabídnout cizinci.

Program zabraňuje nejen tomu, aby se na jednom místě koncentrovaly vysoké počty cizinců, eliminuje také takzvané „zastřené pracovní agentury“ a mafiánské struktury, za kterými stojí nelegální ubytovny, vybírání desátků a podobně.

Zaměstnavatelé tedy mohou prostřednictvím „Režimu Ukrajina“ žádat u Hospodářské komory pouze o kvalifikované pracovníky.

O jaké profese tedy nejčastěji jde?

Největší poptávka zaměstnavatelů je po technicky orientovaných pracovnících, jako jsou kovodělníci nebo strojírenští dělníci. Obrovská poptávka firem je po řemeslnících, jako jsou truhláři, tesaři, omítkáři, štukatéři, podlaháři, kamnáři, kameníci nebo malíři. Ale firmy postrádají i pekaře, cukráře, kuchaře, řezníky, švadleny, ošetřovatele skotu, přetrvává vysoká poptávka po skladnících a řidičích.

To nejsou nekvalifikované pozice. To jsou naopak pozice, pro které na českém trhu práce není dostatek právě kvalifikovaných zaměstnanců.

To je v podstatě seznam povolání, o kterých by měli mladí lidé prioritně uvažovat, protože je zjevné, že by se uživili, jistě i jako živnostníci… Jaké jsou důvody jejich nedostatku?

Důvodů, proč jich je nedostatek, je mnoho – a o většině z nich se dá i spekulovat: například matematika ve školách, nízká motivace jít na učňák, mladí nemají své vzory, kdy kupříkladu dříve působili mistři v oborech, ale komunisti mistrovské zkoušky zrušili.

Vliv hraje i demografický vývoj. Ale i to, že se nestřetává poptávka s nabídkou v daném místě – Češi se neradi stěhují za prací. Existuje pro to třeba nějaký důvod – nebudete se stěhovat, když manžel má dobře placené zaměstnání, nebo máte zařízené bydlení a podobně.

Můžeme se vrátit ještě k tomu dotazu, zda u místních ze sociálně vyloučené lokality či obdobného prostředí existují obavy, že nemají pracovní návyky a zájem pracovat?

Ptáte-li se na pracovní návyky a zájem pracovat, tak teď víte, že bychom srovnávali tuzemskou nekvalifikovanou pracovní sílu s kvalifikovanou pracovní sílou ze zahraničí... Doporučuji zhlédnout podrobné statistiky Úřadu práce o nezaměstnanosti a poptávaných pozicích: Ze statistik vyplývá, že na úřadech práce je část lidí, kteří nikdy pracovat nebudou.

Někteří jen jednoduše nechtějí, vyhovuje jim systém sociálních dávek. Jiní pracují načerno, mají třeba exekuce, na Úřadu práce jsou vedeni víceméně jen formálně. Jiní ze zdravotních důvodů – mají nějakou zdravotní překážku, která jim neumožňuje vykonávat práci, která je nabízená.  

Ano, souvislost se sociálními dávkami je dlouhodobý problém. V podstatě tedy zaměstnavatelům nic jiného než cizinec nezbývá, a nám tu „nemakačenka“ nadále v evidenci zůstanou…

Z našich šetření mezi zaměstnavateli vždy vyplynulo, že zaměstnavatelé by raději zaměstnali české občany než cizince. Nábor cizinců je finančně, personálně i časově velmi náročný proces. Jste závislá na rozhodnutích několika úřadů. Zároveň – v případě Ukrajiny – čelíte takzvaným predátorským praktikám nejen polských náborářů, ale i českých konkurentů. Navíc vám jako zaměstnavateli vznikají nové povinnosti, které musíte dodržovat – překlady dokumentů, ohlašování úřadům a podobně.

Mediální mýtem je i výše mezd. Ukrajinci údajně pobírají nižší mzdu, Slováci zase vyšší než Češi, Bulhaři nejvyšší. Pletou se ale do kupy kmenoví zaměstnanci, rekrutovaní přes vládní programy, s agenturními pracovníky a podobně. Ale to odbočuji od vašeho tématu...  

Jinými slovy – nejsou lidi.

A jaká je následně spokojenost s cizinci?

Zaměstnavatelé zapojení do „Režimu Ukrajina“ jsou se zaměstnanci z Ukrajiny spokojeni, oceňují hlavně jejich pracovitost (82 %), vstřícnost (41 %) a snadnou integraci do pracovního týmu (33 %).

Více než dvě pětiny podnikatelů také v šetření Hospodářské komory uvedly, že zaměstnancům z Ukrajiny loni zvedli mzdu, v průměru o 11 %, a to u malých, středních i velkých firem. Výjimkou nebyl ani růst mezd o více než pětinu.

Pokud by ale pro ně hranice zůstaly dlouhodobě zavřené, musíme si stejně vystačit s vlastními lidmi... Nebylo by obecně vhodnější zaškolovat vlastní generaci než cizince – byť je s nimi spokojenost, neboť ta nám tu jinak zůstane po celý zbytek života na dávkách? 

Cizinci zde po zbytek života nemůžou zůstat na sociálních dávkách. Zaměstnanecká karta se vydává na 2 roky a je vázaná na pracovní poměr.

Jinými slovy – když nemáte práci, nemáte povolení k pobytu. Faktem naopak je, že cizinci přispívají Čechům do státní kasy, na důchody Čechů a podobně – jako kmenoví zaměstnanci platí daně a odvody, musí někde bydlet a platit nájem, musí jíst, jezdí autem nebo MHD.

Pokud máte na mysli sociální dávky pro vámi zmiňovanou generaci…

Ano, myslela jsem zejména tu generaci, která při nízkém vzdělání, či dokonce předčasném odchodu ze vzdělání, má na trhu práce problém, neřkuli pokud má i nechuť….

Pak ano, ale nic nenaděláte s člověkem, který a priori nechce pracovat. Nelze generalizovat, bude to případ od případu.

Rovněž bych nedoporučoval zevšeobecňovat, že je to nějaká věkově ohraničená „generace“, protože – alespoň já to tak chápu – jde vám uvnitř této věkové kategorie o mladé lidi, kteří nedokončili základní školu a automaticky předpokládáte, že celý život budou v záchranné síti sociálních dávek...

Spíše než já to předpokládají někteří politici či představitelé samospráv, kde se vyskytují ta takzvaná „ghetta“ či větší procento sociálně slabých, sociálně vyloučených. Ale rozumím. I řada lidí s nízkým vzděláním či s nedokončenou školou je schopná si práci najít a udržet.

Je-li člověk ze „sociálně vyloučené mladé generace 15-24 let“ zručný, pracovitý, nevidím důvod, proč by si práci nenašel. Nesváděl bych vinu na společnost nebo na zaměstnavatele.

Mohl byste, prosím, veřejnosti vysvětlit ještě to, proč je i nyní pro zaměstnavatele vhodnější si dočasně zapůjčit pracovníky v komorovém projektu Zachraň práci“, než trvale přijmout nového zaměstnance, třeba právě z generace 15-24 let? 

Iniciativa „Zachraň práci“ pomáhá zaměstnavatelům, kteří nechtějí o své zaměstnance přijít, i když pro ně nemají v současnosti práci kvůli tomu, že museli podle vládních nařízení přechodně zavřít podnik, nemají od dodavatelů materiál, snížil se jim odbyt a podobně. O zaměstnání pracovníků se dočasně postará jiný zaměstnavatel, který jich má naopak krátkodobě nedostatek.

Jinými slovy – nemám práci pro svého zaměstnance v restauraci, který se staral o dodávky a kontrolu surovin na sklad restaurace. Ale na druhé straně nějaký e-shop, protože ostatní obchody jsou zavřené, nestíhá naskladňovat zboží a potřebuje skladníka. Všichni tři se na tomto dočasném „zapůjčení“ zaměstnance domluvíme, zaměstnanec má u mne stále pracovní smlouvu, jen si s e-shopem přefakturuji mzdové náklady.

Všichni vědí, že to je krátkodobá záležitost – restaurace otevře, až bude moct, e-shop nebude mít tolik objednávek, až se otevřou ostatní obchody.

Kolegové z jiného média přesto vydali před pár dny text s titulkem „První, kteří skončí bez práce kvůli koronaviru“. Vy se tedy neztotožňujete s úsudkem, že koronavirová krize něco odkryje či prohloubí, v souvislosti s touto pro někoho „ztracenou“, potažmo nevzdělanou generací?

Nemyslím si, že by koronavirová krize něco tohoto typu odkryla, spíše naopak, obzvlášť přílivem nových nezaměstnaných. ČR měla dosud jednu z nejnižších nezaměstnaností na světě, zaměstnavatelé ještě na začátku března poptávali podle našich dat přes 500 tisíc zaměstnanců.

Přesto úřady práce evidovaly přes 200 tisíc nezaměstnaných. Jak jsem uvedl výše – částečně proto, že někteří nezaměstnaní mají zdravotní potíže, nebo proto, že se nechtějí stěhovat za prací a podobně, a pak tady je skupina lidí, která pracovat nechce, nebo pracuje načerno.

- - -

Miroslav Diro je tiskovým mluvčím a vedoucím tiskového oddělení Hospodářské komory České republiky. Komunikaci klíčových témat českého průmyslu a tuzemského hospodářství zajišťuje také pro Výzkumný ústav pro podnikání a inovace. Podílel se mimo jiné například také na osvětě potravinářských značek na Ministerstvu zemědělství. V Občanské demokratické straně pracoval na několika komunikačních kampaních před volbami do Poslanecké sněmovny i do Senátu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lucie Bartoš
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jsme ocas, budeme mlčet? 500 miliard pro EU: Silná věta Merkelové. Vážné výpočty, temný odhad

22:10 Jsme ocas, budeme mlčet? 500 miliard pro EU: Silná věta Merkelové. Vážné výpočty, temný odhad

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron navrhují unijní záchranný…