Jiří Šedivý tvrdí, že na celý konflikt je třeba dívat se střízlivě a nezacházet do extrémů. „Onen vývoj předně americko-ruských vztahů se dá vykládat jako poměrně ostrý spor, kdy Spojené státy vyhrožují, že použijí sankce, dokonce na Putina a jeho nejbližší okolí. Na druhou stranu, v komunikaci mezi Rusy a Spojenými státy ohledně seznamu požadavků se z posledních informací podle dokumentů ukázalo, že Američané nabídli konstruktivní způsob komunikace. A i když odmítají základní požadavek Ruska, tedy například zabránit Ukrajině stát se členem Severoatlantické aliance, případně vrátit bezpečnostní situaci do roku 1997, tak to ostatní je téma pro vzájemnou debatu, nalezení řešení a uvolnění napětí,“ řekl Šedivý.
Zamyslel se také nad souvislostmi s dodávkami ruského plynu přes nový plynovod Nord Stream 2. Spojené státy americké se nechaly slyšet, že pokud ruský prezident Vladimir Putin zaútočí na Ukrajinu, nebude Nord Stream 2 do Německa spuštěn. Zároveň začala Amerika vyjednávat o dodávkách plynu do Evropy s Katarem. Jak to, že Spojené státy vyjednávají za Evropu? „Jde o určitý politický nátlak na Evropu a Německo a postoj Němců je zcela zřetelný. Dá se vyčíst, že Němci chtějí situaci vyřešit v klidu. Samozřejmě nemohou vystupovat v příkrém rozporu s tím, jaké jsou postoje partnerů, především Spojených států, Kanady a Británie. Německo chce problém co nejrychleji vyřešit a jedním z důvodů je, aby mělo odpovídající přístup k zásobám plynu. To je pro Německo životní zájem,“ vysvětlil generál Šedivý. Podotkl rovněž, že i když je Německo známo prosazováním obnovitelné energie v rámci New Green Dealu, potřebuje ke svému provozu značné množství plynu.
Má Miloš Zeman v tuto chvíli vaši důvěru? (Ptáme se od 3. 2. 2022)Anketa
Rusové půjdou tak daleko, jaká bude schopnost obrany
Jiří Šedivý dále upozornil, skutečným cílem Ruska není přepadnout Ukrajinu, mimo některého narušování hranic diverzními akcemi a podobně. „Ale určitě ne masivní útok statisíci vojáky. A Německo chce, aby se vše zklidnilo. Pokud by se něco takového stalo a někdo by tlačil, aby jako následek příhraničních bojůvek byl zastaven projekt Nord Stream 2, Německo by bylo ostře proti. A bylo by to nejen Německo, ale také Maďarsko, Rakousko a další státy závislé na dodávkách plynu z Ruska,“ uvedl. Varoval také před možnými potížemi při zásobování kapalným plynem z Kataru, které není stoprocentní, a navíc nejsou známy parametry. Zcela určitě by ale bylo dražší a cena by stoupla ještě o transport, distribuci a další náklady.
Podle něj se formálně deklaruje jednota států, ale jakmile dojde na lámání chleba, je shoda těžší. Shoda by nastala až tehdy, kdy aktivita Ruska by byla natolik závažná a brutální, že by se NATO i Evropská unie sjednotily a okolnosti by je donutily přijmout radikálnější postoj. Rusové však dle Šedivého provokují stále a nic nesměřuje k útoku. Považuje to za demonstraci síly, která by se použila v krajním případě. Válku si podle něj nikdo nepřeje, tím méně Rusové.
Na otázku, zda je přítomnost amerických a severoatlantických vojáků v okolí Ruska zapotřebí, Šedivý odvětil, že na to odpovídají roky 2008 a 2014: „Tyto roky ukazují, že Rusové půjdou tak daleko, jak my budeme schopni jim v tom zabránit. Pokud se projeví určitá míra slabosti NATO chránit své vlastní členy, což jsou pobaltské státy, ale týká se to i středomořských států a především Rumunska, je třeba, aby odstrašení bylo natolik silné, aby jakékoliv pokusy ze strany Ruska nejen k vojenskému útoku – ale i destabilizace společností – se zkrátka jevily jako neakceptovatelné. V tomto případě je potřeba ukázat sílu i odhodlanost,“ domnívá se Šedivý.
Jako „bezprostředně hrozící“ označila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová zmiňovaný ruský útok. Proti tomu rázně vystoupilo ukrajinské vedení včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, který žádal, aby od podobných výroků USA upustily, že situaci nepomáhají. Škodí taková rétorika?
„Samozřejmě, že tam jsou určité rozdíly v názorech a je potřeba vidět, že i ve Spojených státech jsou něco jiného vyjádření představitelů, a něco jiného realita, kterou Spojené státy předvádějí. Ano, je potřeba, aby se vždy – a to se týká nejen Spojených států amerických, ale všech včetně České republiky – mluvilo s Ukrajinou, koordinovat jednotlivé kroky a svá vyjádření i s Ukrajinci. Zelenskij řekl několikrát, že oni mají hodnocení poněkud jiné, než státy Severoatlantické aliance. Chápou, že Rusové straší a pokud by došlo projevům slabosti vůči Ukrajině, mohli by ji zneužít, ale že za současné situace masivní útok nepředpokládá,“ shrnul šedivý.
Napětí a ostrá vyjádření poškozují Ukrajinu
Dále podotkl, že napětí, které se vytváří kolem Ukrajiny, a někdy i trochu neuvážená a ostrá vyjádření, kterými se vyznačuje i Jens Stoltenberg, generální tajemník NATO, Ukrajinu ve svém důsledku poškozují. Dle názoru Šedivého státy vyjadřují, že morálně stojí za Ukrajinou a na Ukrajinu posílají zbraně, ale dodávky nejsou natolik významné, aby změnily hodnotu a potenciál ukrajinské armády. „Tím říkají, že o svou suverenitu budou muset bojovat sami, což je pravda, ale nemělo by se stát, že vyjádření budou tak rozdílná, až to Ukrajince znejišťuje. Zvyšování počtu vojáků na Ukrajině a úsilí na podporu rozvoje obranných systémů na východě musí Ukrajinu jednoznačně oslabovat. Ukrajina by měla dělat vše, aby ekonomicky rostla, to je jejich (Ruska, pozn. red.) největší výhoda a důkaz, že spolupráce se Západem a s demokratickou částí Evropy je cesta zpět,“ vysvětlil bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky.
Jiří Šedivý také okomentoval vyjádření ukrajinského prezidenta, že Severoatlantická aliance by měla už jasně říci, zda je ochotna přijmout Ukrajinu za svého člena, nebo nikoliv. „Má pravdu, že NATO by ústy svých představitelů a tedy Stoltenberga mělo říci: Ano, z hlediska zásad mezinárodního práva a práva státu může Ukrajina být členem NATO, ale za určitých podmínek. A tyto podmínky by měly zaznít. Tedy, nejen, že se tamní společnost připraví být členem NATO, ale také vyřeší otázky ozbrojených sil do odpovídajícího stavu, vztahů ke svým sousedům a mezinárodních vztahů. Dokud potrvají problémy na východní Ukrajině, dokud bude Krym okupován Ruskem, nemůže NATO přijmout Ukrajinu za právoplatného člena, stejně jako Gruzii. To musí otevřeně říci lidem, ne jen říct polovinu pravdy a druhou zamlčet,“ sdělil generál.
Pokud byste byl(a) sportovcem, měl(a) byste morální problém jet na olympiádu v Číně?Anketa
Bude někdy Ukrajina členem NATO?
A nakolik je možnost, že Ukrajina se členem Severoatlantické aliance stane, reálná? „Pokud bude situace taková, jaká je momentálně, tak musíme Ukrajině vytvořit jinou šanci. A ta šance musí být taková, že i Rusové musejí pochopit, že mají kvalitního a stabilního souseda, který je schopen komunikovat a jednat a rozvíjet společnost v duchu v demokratických zásad – včetně politické sféry, takže to je cesta vpřed. A tam musí i prostí ruští občané poznat, že se mění kvalita života v Ukrajině směrem k lepšímu, kdežto oni stagnují. A pokud tohle nebude Ukrajina schopna ukázat, pak nebude mít možnost se bránit proti tlaku, který bude Rusko neustále vůči Ukrajině uplatňovat.“
Ministr zahraničních Jan Lipavský (Piráti) oznámil, že ČR na Ukrajinu pošle dělostřelecké granáty a nevyloučil ani účast českých vojáků. To se setkalo s kritikou, avšak Šedivý na takovém kroku nevidí nic špatného: „Poskytnutí materiální pomoci, ať už zbraně, vybavení, logistickou podporu i munici, to není nic proti ničemu. Jednoduše my jsme na straně Ukrajiny, chápeme, že Ukrajina je ten slabší, tedy není důvod, proč bychom měli mít výčitky, že posíláme munici k obraně jejich vlastního území,“ řekl s tím, že vyslání každého vojáka mimo území České republiky musí schválit Parlament ČR.
A považuje požadavky Vladimira Putina za oprávněné? Mezi ně patří záruky, že se NATO nebude rozšiřovat dále na východ, nebo že v blízkosti dostřelu nebudou státy umísťovat jaderné zbraně a podobně. „V žádném případě ne, protože každý stát, jakkoliv je velký, má právo na vlastní suverenitu a suverénní rozhodnutí. Rusko nemá právo říkat, co bude dělat, kde se má pohybovat v mezinárodních vztazích, stejně jako my, když se o to snažil Sovětský svaz vůči Československu. Je tu velmocenský pocit Ruska, že má právo k takovému tlaku na svého souseda, na Ukrajinu,“ dodal generál Jiří Šedivý.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
