Nemít EU, očkovali bychom se až teď. A jsme lídr na Ukrajině! Turné Nerudové pokračuje

21.10.2023 10:15 | Reportáž

Unie za covidu ukázala, že je opět lídrem. Bez ní bychom očkovali možná až nyní. Problémem je ale deregulace, což v USA není. V Evropě čekáme léta třeba na nějaké léky, než projdou schvalovacími procesy a zkouškami, v USA toto nechají na výrobci, který jde „s kůží na trh“. Není to tedy žádný socialismus, ale ukázkový kapitalismus, od kterého by se Brusel měl učit. To mj. zaznělo na besedě s eurokandidáty, profesorkou Danuší Nerudovou a Janem Farským. Rovněž byly pochváleny prozelené aktivity USA, které jdou na rozdíl od EU odspodu. A Velká Británie pláče, že není v EU – jak ráda by se prý vrátila…

Nemít EU, očkovali bychom se až teď. A jsme lídr na Ukrajině! Turné Nerudové pokračuje
Foto: Hans Štembera
Popisek: Kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová

V diskusi se do hostů „obul“ muž středního věku, evidentně připravený. „Paní profesorko, říkala jste, že EU má řadu neduhů. Já se obávám a jsem si jist, že vy za neduhy EU považujete něco jiného než já. Jaké jsou podle vás ty neduhy?“

Jednotný trh nad zlato

Anketa

Vítáte konsolidační balíček, který vláda protlačila Sněmovnou?

2%
96%
hlasovalo: 31656 lidí
„Pro mne největší je ztráta konkurenceschopnosti v globálním měřítku, kde jsme se jako Evropa velmi výrazně posunuli už za Čínu, Indii. Pramení to z obrovské neregulovanosti. Cílem kromě vytvoření mírového projektu v Evropě, což je mimochodem nejúspěšnější mírový projekt od druhé světové války, protože tak dlouho v EU nebyla válka. Pozitivum je vytvoření jednotného trhu. EU budovala poměrně dlouho jednotný trh a dlouho o něm hovořila a když se nám jej podařilo vybudovat, tak jsme teď sklouzli k tomu, že vytváříme zbytečnou regulaci, nadměrné břemeno,“ vysvětlovala bývalá prezidentská kandidátka zhruba dvacítce přítomným. „EU ztrácí konkurenceschopnost, protože musí splňovat daleko více regulí než třeba na americkém trhu. Evropa si svojí regulací způsobuje to, že zůstává vzadu za USA. Příkladem je třeba přelomová výzkumná metoda na zkoumání DNA. Je to něco jako genové inženýrství. V USA je tato metoda dovolená a v EU není. Co se stane? USA bude mít oproti Evropě v medicíně navrch. Protože my zase příliš regulujeme a to bychom neměli. To je z mého hlediska největší neduh, kterým EU trpí.“

Farský se obrátil na tazatele: „A co vy považujete za největší neduhy EU?“

Jedním slovem – katastrofa!

A muž zahovořil: „O tom se mluví všude – byrokracie a regulace jistě, ale málokdo má takové názory, jako já, na to, co je potřeba odsekávat. Tam je třeba mít jasné myšlenky na to, co je funkcí státu, EU je přece nadstátní útvar. Katastrofa je, že přebíráme, jak jste paní profesorko říkala, její legislativu.“

„Spíše by se mělo zaměřit na to, co by v EU mělo zůstat. Jediné, co by tam mělo zůstat, je svoboda byznysu a svoboda pohybu. A tečka. Žádné dotace absolutně do ničeho. To je to poslední, co by se mělo dotovat. A poslední, co by se mělo dotovat, je Palestina a zprostředkovaně Hamás. To je největší katastrofa a hrůza, co se děje. Obávám se, když se vás zeptám, co by se mělo deregulovat, tak vy řeknete to a tamto, ale ono by se mělo deregulovat 99 procent věcí. Prostě všechno. V EU by měla být svoboda. V USA je podobná katastrofa, ale ti zatím takovou katastrofu jako EU nemají, ale rychle se k ní blíží. Podívejte se na mentalitu, která tam převažuje, to směřuje k levicové socialistické Evropě. V tom se asi totálně neshodneme. Moje deregulace -  to byste asi koukala a říkala si, že to nemyslím vážně,“ konstatoval muž.

Amerika náš velký a nedostižný vzor

Nerudová na to: „Já vám musím oponovat, že v USA je také federální regulace, která platí a ta by měla být v EU, protože pokud chceme společný jednotný trh a stejné podmínky pro všechny, tak je těmi některými regulacemi vytvořit musíme. Můžeme jej vytvořit chytře, aby byl konkurenceschopný v globálním měřítku. Aby firmy byly schopné konkurovat firmám v USA nebo V Číně. Nebo jej můžeme vytvořit, a to je špatně, protože jak jste říkal, dáváme dotace na kde co. A firmy se pak stávají nekonkurenceschopné.“

„Nebudu souhlasit, že se Spojené státy stávají socialistickými. Takovou ukázkou, jaké jsou rozdíly mezi USA a Evropou, je zelená modernizace. V USA ta potřeba dekarbonizaci vznikla od občanů a občanské společnosti, protože první, kdo začal řešit na trhu divestice z projektů, které znečišťovaly životní prostředí, byly penzijní fondy a ty jsou v USA největšími institucionálními investory a spoří v nich občané USA a ti začali tlačit na to, kdy penzijní fondy neinvestovaly do společností, které těží uhlí nebo znečišťují planetu. To byl tlak, který přišel zespodu. Zatímco v EU to přišlo z vrchu, protože v EU žádní takoví silní investoři nejsou. Mladá generace a myslím i ta starší chce, abychom zachovali přírodu takovou, jaká je, aby i další generace z ní mohly profitovat. Tak to přišlo z vrchu. V Americe toto vzniklo kapitalisticky – opakem toho je Evropská unie. Tady se to přeneslo z vrchu na občany a tlak v EU nebyl tak velký, jako v USA. Jestli je někdo skutečně rozvíjející kapitalistický trh, tak to jsou opravdu Spojené státy,“ horovala Nerudová.

Zodpovědnost!

Farský pokračoval: „Amerika nechá každého tak nějak podnikat, stavět auta, prodávat potravinové doplňky, které jsou ve skutečnosti léky. Když se stane průšvih, tak ten, který to dělal, to šeredně odnese. To jsou ty spojené miliardové žaloby, kdy to úplně zlikviduje společnost. Tím se vyreguluje systém. V Evropě je to tak, a to je sice bezpečnější, ale podráží to iniciativu, protože ty předpisy se sešněrují tak, aby nikdo nemohl udělat chybu. Nejspíš je to pak tak, aby ten lék nebo auto se vůbec nemohlo dostat na trh. Ale v Americe si nechají prostor pro invenci s tím, že se prostě v tom autě někdo zabije. Ale pořád tam nechávají možnost, aby si to lidé prožili sami a auto si kupují na svou odpovědnost. U nás všechno musí splňovat, aby se dostalo na silnici. A léky projdou mnoholetým zkoušením, jinak nemohou do distribuce. V USA k tomu mají opačný přístup a to je tak, že toto nikdy nezměníme a nedoženeme,“ uvedl obdivně a možná trochu posmutněle Farský.

Na to reagovala profesorka Nerudová: „Naopak EU je ve vztahu k USA socialistická. Třeba zdravotní pojištění. Dlouhou dobu v USA prostě nebyl veřejný statek. Bylo to něco, co bylo dostupné jen bohatým vrstvám, ne všichni byli zdravotně pojištěni a až z nástupem Obamy vzniklo něco jako Obama Care, což byl jeho největší přínos. Do toho kandidoval Trump, jehož hlavním bodem programu bylo, že zruší tuto dostupnost zdravotního pojištění. My v Evropě máme jiný přístup. My jsme se shodli na tom, že zdravotní pojištění je veřejný statek a že to je něco, co by mělo být dostupné každému. Evropa je daleko sociálnější než USA. Nemohu souhlasit s tím, že USA jsou socialistický stát nebo že mají nějaké znaky, že by něco nadměrně regulovaly.“

Farský na to konstatoval: „Ono je úplně něco jiného Texas a třeba Kalifornie nebo Maine. Jsou tam větší rozdíly než mezi Švédskem a Portugalskem nebo Itálií z hlediska fungování společnosti, na co se vydávají prostředky. Mluví stejným jazykem, ale kulturně jsou úplně jinde."

Nerudová poznamenala, že se ale na federální úrovni dokáží shodnout na spoustě věcí.

Farský na to reagoval: „Američani se svojí obrovskou silou mají asi třicet obranných systémů. Podívejte, kolik mají stíhaček, tanků a fregat. Evropa má asi 78. Ta rozdrobenost a nekompatibilita stojí ročně sto miliónů euro.“

Poté se slova ujala Danuše Nerudová: „Teď to vypadá, že tady tu Evropu haníme. Ano, má spoustu chyb, ale vytěžili jsme toho hodně právě bytím v EU. Jestli si někdo myslí, že kdybychom nebyli v EU, že bychom měli nějaký přístup k vakcínám v době covidu, tak se opravdu těžce mýlí. Mělo to své mouchy, ale jak se Evropa dokázala sjednotit a vyjednat si dodávky vakcín. V krizi jsme se dokázali sjednotit a držet systém přerozdělování. Kdy si myslíte, že by na nás s těmi vakcínami přišla řada, kdyby samostatně objednávaly Francie a Německo. Možná bychom začali očkovat nyní. Takže ještěže covidová zkouška přišla před válkou. Před covidem to byla EU regulátor v Evropě. Pak přišla zkouška toho, jak jsme jednotní. My jsme obstáli. Ale s vypuknutím konfliktu na Ukrajině jsme z regulátora lídrem! Nejen, že jsme se dokázali shodnout, na čemž jsme se v roce 2014 neshodli – a to byly sankce vůči Rusku. My jsme se dokázali zkoordinovat s USA, Kanadou i Japonskem. Takřka přes noc. Měli jsme naprosto jednotný postoj a byli jsme lídrem, protože bytostně se to nebezpečí týkalo států východní a střední Evropy. A my jsme po nějakou dobu dokonce v té unii udávali tón! Takže EU dokázala, že nemusí být jen regulatorním orgánem, ale že může být lídrem a má na to, aby se v globálním měřítku posunula někam zpátky, na začátek, kde byla a odkud tou přílišnou regulovaností sklouzla. Je to pro nás skutečně velmi důležité členství.“

„Podle jednoho anglického novináře se Velká Británie zase snaží, aby byla členem EU, protože pochopila, že bez členství v EU je to pro ně strašně těžké a že ty kamiony se zbožím do obchodu fakt nikdo neodřídí, protože tam prostě nejsou. A i oni benefitovali z toho, když byli v EU,“ upozornila přítomné na Evropu jako na „bohatou nevěstu“ Nerudová.

Evropa v praxi

„Vidím ještě jednu nedokonalost Evropy,“ upozornil na jeden zdánlivě lokální problém Farský. „Není v mnoha ohledech dokončená, i když je to stále otevřený projekt. Podívejte se, na Šluknovsku se zavírá nemocnice – dlouhodobý problém je chybějící personál. Dva kilometry přes hranice v Německu je plná nemocnice českého personálu. Češi si tam nemohou dojít pro běžnou péči. Záchranka tam může, ale pro běžnou péči nemůžete. Pak je pro mne těžko vysvětlitelné, že je toto také EU, když nedokáže pomoci. Započítat systémy a náklady, které jsou. Nebude to bez pravidel, bude to chtít nějakou dohodu, ale to je věc, kterou musíme udělat. Když si odmyslíme svobodu podnikání, tak když budou za hranicemi čeští lékaři a personál, ale nebude nám moci poskytnout péči.“

„Jsou regiony, kde jsou hůře dostupné služby. A najednou by to šlo a když kapacita je, je třeba ji využít. V regionech máme obrovský dluh. Ústecko a Karlovarsko roky živily energií celou zemi, zplundrovali jim to tam a pořád nevrátili, co by si zasloužily,“ zakončil odpověď na vícevrstvou otázku Farský.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Nerudova, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskusePepen , 21.10.2023 10:45:29
No naockovana je dobře,ale rozum ji to nezachranilo,no tvor mdleho rozumu.

|  21 |  0

Další články z rubriky

„EU nikdy nebude na hranicích střílet,“ slíbil Rakušan. Ale narazil

14:05 „EU nikdy nebude na hranicích střílet,“ slíbil Rakušan. Ale narazil

„Migrační solidarita je falešná a ďábelská hodnota,“ vzkázal právník Robert Kotzian ministru vnitra …