Tuto vizi představil na besedě vedoucí oddělení digitalizace ve vzdělávání v organizaci, kterou zřizuje MŠMT, konzultant, lektor a vysokoškolský učitel PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D.
Stále rychleji…
„Netflixu trvalo tři roky, než zaujal milion prvních klientů – chatu s umělou inteligencí to trvalo pět dní. To ilustruje, jak se svět zrychluje a jak je globální. Před pár týdny se objeví nějaká aplikace a za tu dobu již ji mají naistalovánu milióny uživatelů,“ konstatoval přednášející.
„Ve výzkumu, kde jsme oslovili všechny školy, jsme se ptali, jak jsou na tom s umělou inteligencí. Celkem 604 ředitelů základních a středních škol. Polovina z nich říká, že umělou inteligenci nevyužívá, ale chystá se k tomu. To je pozitivní. To bylo v říjnu a v listopadu. Používání umělé inteligence povolujeme za dodržení konkrétních pravidel. To bylo přes 20 procent škol a to je nejlepší postup, který doporučujeme. Prostě vzít umělou inteligenci v potaz, diskutovat s učiteli a žáky, vytvořit si vlastní pravidla. Nejhorší je to pak u těch, kteří umělou inteligenci nijak neřeší a ani to neplánují. To je čtvrtina škol. Takže jenom jedno procento to zakázalo. My jsme se obávali, že to zakáže větší procento škol,“ konstatoval Neumajer. A dodal: „Když to totiž zakážou, tak učitelé to nestudují, ale žáci ji samozřejmě používají a jde tedy o šedou zónu.“
Fotogalerie: - Druhý den po běsnění
Nekreativní kreativci
„Cesta, kterou se dá jít a je nejméně bolestivá, je – nesnažit se nahradit lidi, ale snažit se rozšířit dovednosti lidí o to, co ty stroje umí. Problém je, že dovednosti umělé inteligence jsou generativní a její výsledky jsou lepší než u 98 procent lidí. Už dnes je umělá inteligence schopna vytvořit velmi relevantní dílo nebo odpověď na dotaz, který by většina lidí nedovedla. Přehodnocuje to kreativitu. My jsme si mysleli, že spousta lidí je kreativních, ale teď se ukazuje, že těch kreativních je jen malé procento. Ti, kteří přinášejí něco nového. My všichni ostatní jen odněkud čerpáme, pak to smícháme, ale nic z toho není naše práce nebo je to jen malá část. To je fascinující a to jsme před pár lety netušili,“ poznamenal školský odborník.
Žurnalisté, končíme!
„Umělá inteligence už teď nahrazuje a za několik let zcela nahradí některá povolání. My jsme si mysleli, že bude nahrazovat lidi, kteří jsou nízkokvalifikovaní. A je to tak, že dobře nahrazuje i kvalifikované. Například novináři už dnes mají problém. Vždy bude potřeba novinář, který jede do válečného konfliktu udělat reportáž, hovořit s lidmi, přivézt autentické materiály. To bude vždy užitečné, i když tu máme nějaké drony nebo zařízení. Ale ti, co jen sedí u počítače a sledují ČTK a pak z toho udělají nějaký článek... To umělá inteligence udělá neskonale rychleji – za půl minuty to máte v dobré kvalitě, když dobře nadefinujete, co chcete. Ti tedy přijdou o práci nebo se budou muset naučit s tou umělou inteligencí pracovat, aby to vylepšovalo její výkon,“ zmínil host besedy.
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
„To samé lékaři. Dnes třeba robot operuje s přesností na půl milimetru. To neumí ani ten nejlepší Pirk. A umělá inteligence bude ještě přesnější. A neplete se. Už dnes dělají diagnózy lépe než lékaři. Pomáhají jim v tom nástroje, co máte třeba jako hodinky na ruce. Ty mohou monitorovat váš tep, teplotu, kde se pohybujete, kolik toho nachodíte. Spousta čidel, která dnes už jsou, ale nejsou centralizovaná ke sběru dat. Jakmile to začne, tak systém velmi dobře umožňuje zjistit, jak to máte. Cílem firem je, aby destička, kterou budete nosit, se na ni podíváte a ona zjistí z duhovky, kde je vidět spousta nemocí, které se dají rozpoznat dopředu. To neznamená, že zmizí lékaři, ale někdo vám to bude muset sdělit, vysvětlit, co ten počítač s vámi bude dělat, kde vám co připnou. To by mohli dělat lidé. Posune to tedy lidi dál, bude to lékařům pomáhat, ale ne že by je to úplně nahradilo. Lékař, který se nebude vzdělávat a nebude toto používat, tak o takového nebude zájem.“
A tak podle Neumajera můžeme uvádět spoustu dalších povolání, a platí to i o učitelích.
Psali jsme:
Lockdown a roboti
„Pokud by vzdělávání pokračovalo tak, jak jsme to zažili v lockdownu, tedy že každý byl měl nějaké to zařízení a s někým by komunikoval, tak ten někdo nemusí být učitel, ale počítač. A ten se může tvářit jako člověk. Vytvořit člověka, který je v televizi, není pro umělou inteligenci problém – bude vypadat jako člověk, mluvit jako člověk…to prostě nerozpoznáte. Já si už dnes pouštím podcasty, které namluvili roboti. A nepoznáte, že mluvil robot. To je to, co dnes akceleruje. Ukazuje se, že zhruba 15 procent činností, které dělá učitel, může být automatizováno. Ostatní zatím chceme, aby to dělali lidé. Jsou ale povolání, kde je to obráceně, kde už to nikdo dělat nebude,“ uvedl Neumajer.
Popovídejte si s Václavem Havlem
Vadí vám chování Andreje Babiše v TV debatách a v Poslanecké sněmovně?Anketa
Odborník na digitalizaci poté varoval: „Není dobré se ptát na osobní a citlivé údaje, lékařské a právní poradenství. Ne, že by vám umělá inteligence odpověděla špatně, ale firmy, které provozují chatboty, přímo uvádějí, že negarantují výsledek. Že se bojí, abyste si neublížili. Takže je dobré se na to neptat. Stejně byste se neměli ptát na nezákonné otázky, třeba jak vyrobit dynamit či jak někoho zabít. Oni jsou naprogramováni, aby vám neodpověděli, ale když se zeptáte šikovně, tak vám odpoví. Jde to tedy obejít.“
„Zkoušeli jsme si do chatbota zadat maturitu z CERMATu, ale úspěšně byla kolem 92 procent, a o dva měsíce později už nebyla jediná otázka, na kterou by chatbot odpověděl špatně. To znamená, že bychom si měli přehodnotit, jak postupovat v budoucnu. Pokud něco dovede robot, tak je zbytečné, aby to dělal člověk. Za socialismu se říkalo ‚práci strojům‘. Proč tedy dělat něco, když to může jednoduše a levněji udělat robot,“ přemítá expert.
Nedrilovat, ale s důvěrou zacházet opatrně
„Některé věci tedy nebudeme muset drilovat. Je to proto, aby se člověk naučil přemýšlet a uměl dohledat postup a naučil se jej – a ne, že by si to musel pamatovat celý život. Jsou studie, které říkají, že si pamatujeme tři až pět procent toho, co se učíme.“
Vhodnější než název umělá inteligence, by se mělo říkat kybernetická inteligence nebo strojová inteligence. „Říká se, že je to jako Marťan – je schopen odhadnout text na stránce, protože se natrénoval na miliardách knih, ale na druhé straně nerozumí významu nebo obsahu. Takže to není inteligence, ale statistika a učení, četnost slov, která dávají logiku, protože nejsme úplně kreativní. Takže stylistické úpravy, opravy chyb, rekonstrukce textu. Některé výzkumy říkají, že umělá inteligence ohodnotí práci školáka lépe než učitel, protože ten do toho promítne své zkušenosti, názory, pohledy – a to je špatně i dobře zároveň.“
Psali jsme:
Unie svazuje, Amerika je free, a Čína ukazuje
„Umělá inteligence má obrovské problémy třeba na právních otázkách. Legislativa u nás ještě není řádně zakotvena. Nyní Evropská komise připravuje zákon o umělé inteligenci (AI), což má být první právní regulace AI na světě. Zakazuje ji používat například na ulici, kdy rozpoznává obličej a pracuje s vaším jménem v reálném čase. Nikoliv tedy, když si to zpětně vyžádá třeba policie. Dnes to ještě nikomu nevadilo, protože to nezvládl, ale systémy to už umožňují. Ona by ta data shromažďovala. Např. u semaforu by poznala nejen auto, SPZ, ale i to, kdo v něm sedí. Jde i o sociální status, který používají v Číně. Když volíte, chodíte do práce, neděláte přestupky, nechodíte na červenou, tak dostáváte body a pak máte třeba nárok na lepší byt. Ti, co jsou proti systému, občas se opijí a nepřijdou do práce, těm zas body klesají. Tak toto v Evropě tedy nechceme. Ovšem ty nadnárodní firmy, vesměs neevropské, konkrétně americké, jsou mimo regulaci,“ konstatoval Neumajer.
„Doporučení je – nedávat osobní data do chatbotu. Klidně můžete napsat problém, se kterým chcete pomoci, ale nedávat tam jméno, datum narození, bydliště. Tedy ctít soukromí. A ověřit pravdivost. Ty chatboty vám prostě neříkají pravdu. Špatně si to vysvětlí, jsou tam předsudečná data. Takže všechno ověřovat, což je obtížné. Je tu situace, kdy systém takzvaně halucinuje, i když je to čím dál méně.“
„Učitelé mají problém, že licenční podmínky jsou takové, že by se s těmi chatboty na školách asi pracovat nemohlo. Každá firma, která provozuje ten chatbox, má jiné licence. A je jich minimálně pět typů. Děti do 13 let by to podle jejich licenčních podmínek neměly vůbec používat. A ti starší, ale dosud nezletilí, by měli mít souhlas rodičů. To je sice fajn, ale jak je to máme naučit, když to nemohou používat, že...“
„Četní učitelé, kteří chtějí být moderní a reflektovat trendy, tak jsou tlačeni v šedé zóně, kde je může kdokoliv z rodičů napadnout, že porušují nějaká pravidla, která jsou nejasná, byť je to v dobré víře,“ podotkl Neumajer.
Fotogalerie: - Srdce na Hrad
To není žádná sci-fi... aneb RUR je tady
Co přinese umělá inteligence? „Očekávejte obrovskou záplavu dezinformací. Zatím to kybernetičtí zločinci ještě neobjevili. Ty nigerijské maily, které vás nabádají někam investovat, poznáte, protože nejsou dobře přeložené. Jenže umělá inteligence vám bude psát třeba jménem vašeho vnuka nebo někoho blízkého, najde si tu nejzranitelnější polohu. A bude mít i jejich hlas, mluvit k vám i po telefonu. To není sci-fi. Ještě jsme se s tím zatím nesetkali, ale je to otázka času. Takže kritické myšlení, vše si ověřovat, nevěřit tomu, co vidíte v televizi.
Prognózy jsou takové, kdy vysoký státní úředník bude zmanipulován, jeho podoba bude umělou inteligencí vygenerována a bude říkat něco, co je v rozporu s logikou, ale budete to vidět přímo v televizi a budete myslet, že to je třeba Fiala, ale vy to nepoznáte, nemáte šanci rozpoznat, že to není on, když to bude dobře uděláno. Toto nastane velmi brzy. Třeba i to, že vám jakoby zavolají např. z České spořitelny apod.
„Takže to je hlavní úkol pro školství – aby si děti všechno kriticky ověřovaly. Přijde mnoho toho, co si nedovedeme vůbec představit,“ sdělil ne příliš optimisticky na závěr své přednášky Ondřej Neumajer.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
ešalonek
_profil_top.jpg)
