Ministr Jurečka v úvodu odmítl interpretace, že česká vláda nic nedělá: „Česká vláda nespí na vavřínech, děláme konkrétní věci. Poskytujeme policisty, nabídli jsme finanční i materiální pomoc státům, které ji potřebují. Vidíme tady v Čechách problémy s přívaly uprchlíků? Musíme řešení v některých otázkách hledat společně. Nemůže tu být různá rétorika od politiků Evropské unie, nemůžeme jedni říkat hot a druzí čehý,“ řekl Jurečka. Upozornil, že nabídnout pomoc lidem, kteří ji potřebují, je v pořádku. Ale na loď, na které po tomto moři plujeme, nemůžeme vzít více lidí, než bezpečně uvezeme.

Ivan Gabal se v úvodu přítomných zeptal, kolik z nich bylo za posledních pět let na Blízkém východě? Zvedlo se asi pět rukou. Dále se zeptal, kolik přítomných žilo za komunismu v exilu, nebo prchalo? Zvedla se jediná ruka. „Zažili jsme komunismus!“ ozvalo se z publika. „To stačilo,“ přisadil si další hlas. Ivan Gabal reagoval s tím, že před komunismem od nás odešlo 350 tisíc lidí do jiných zemí. „To není fér srovnávat dnešní uprchlíky s námi, to není férové,“ vykřikla žena z publika. Gabal ji nabídl svoji židli, tu však odmítla s tím, že musela reagovat. Byla odkázána na diskuzi po úvodu, v ní se však ke slovu nepřihlásila.

Řešíme krizi, jakou jsme tu od druhé světové války neměli

„Řešíme rozsáhlou krizi, jakou jsme tu od druhé světové války neměli. Válečná teritoria už byla zmíněna: Sýrie, Irák, Lybie. Nezapomeňme, že v osmdesátých letech jsme tam vyvezli zbraně za miliardu a dvě stě padesát milionů dolarů, které nám nikdo nezaplatil,“ uvedl s tím, že v důsledku vleklé válečné krize vznikl na tomto teritoriu Islámský stát. „Bojujeme s ním ze vzduchu rok a nedobili jsme ani metr, přitom jde o klíčový element, který stahuje radikály z celého světa. Nevýhodou je, že se objevují i další odnože,“ vysvětlil svůj postoj. Připomněl také státy z nedalekých území Sýriie, či Lybie, které jsou stabilizované. „Když začneme paušalizovat, tak ztratíme jakékoliv body, které jsou možným bodem stabilizace. Příkladem je Turecko, které má na svém území přes tři miliony migrantů v táborech,“ pokračoval. Zdůraznil, jak klíčový je dobrý vztah s Tureckem, jestliže chceme bojovat s islámem. Podle Gabala je součástí plánu, že Turecko přijme uprchlíky, otevře pracovní trh a my budeme investovat do uprchlických táborů. Přiznal, že tábory nabobtnávají a udržet klid v takových zařízeních bude vyžadovat velké usilí ze strany turecké i naší.

„Co za to Turecko chce? Přes dvě a půl miliardy dolarů a otevřít další přístupová jednání o členství v Evropské unii. To je reálná situace. Jsme v rozhodovací situaci, kdy Turecko může přestat podporovat tyto tábory a dodávky pití i potravin, což je nesmírně nákladné a zatěžující a také velmi důležité,“ řekl Gabal. Pro uprchlíky v táborech je dle jeho slov klíčové, zda budou, nebo nebudou mít perspektivu vrátit se do svých domovů. „Co s tím dělají?“ ozvalo se znovu z publika. Ivan Gabal uvedl, že s tím mohou těžko něco dělat, když je bombardují z letadel a vrtulníků. Podstatné nyní je dělat politiku, která nás ochrání a zároveň pomůže stabilizovat území, jež to potřebují.

Evropa nebyla na krizi připravena

„Pochopitelně Evropa a nás nevyjímaje, nebyla na žádnou takovou krizi připravena. Z hlediska fungování Evropské unie se ukazuje, že unijní instituce nebyly na krizi připraveny vůbec. Členské státy musí daleko více participovat na vytváření evropské politiky. Závěrečnou otázkou je, zda jde o krizi, se kterou si dokážeme poradit sami jako Česká republika bez Evropské unie, nebo Evropu potřebujeme? A pokud ji potřebujeme, tak jakou politiku nabídneme my?“ řekl Gabal.

Jeden z posluchačů se ptal, proč řešíme problémy v republice sociální patologií. „Dále se chci zeptat, proč v integrovaném záchranném systému nevystupují kraje? Těch se to týká a bez krajů a obcí, které mají integrovat uprchlíky, se to nedá zvládnout,“ ptal se muž z hlediště, který se představil jako Pernica. Dostalo se mu odpovědi, že záchranný systém je budován ve spolupráci s kraji a každý kraj má zmapované volné byty či prostory, do kterých případné azylanty umístit. V České republice je kolem sedmi set žádostí o azyl, takže prozatím nejsou potřeba. Zrovna tak jsou připraveny nemocnice poskytnout pomoc bez ohledu na to, že jim to pojišťovny neproplatí.

V Sýrii není rodina, která by neztratila svého příbuzného

Ivan Gabal upozornil, že se musíme zbavit stísněného pocitu a přítomného strachu, který v nás vyvolává viditelnost islámu. Ministr Jurečka opakoval fakta o porodnosti Čechů, od roku 1990 klesá a jediná země v Evropě přesahuje číslo dvě – 2,1 dítěte na ženu – Francie. Slovo dostal také Syřan přítomný u diskuze, který vystudoval pardubickou fakultu a od revoluce zde podniká. „Zažil jsem listopadovou revoluci v Československu a roznášel jsem letáky. Teď dělám tlumočníka většině uprchlíků chycených ve vlaku. Nikdo z nich nechce být v České republice, buď tudy projíždějí, nebo nasedli do jiného vlaku. Chtějí jet do Švédska, Dánska, Německa, kde mají rodiny,“ řekl.

„Já pocházím z předměstí Damašku,“ odmlčel se dojetím muž ze Sýrie. „Tam je všechno rozbombardované. Ptáte se, proč muži nevezmou zbraně a nejdou bránit zemi? Oni je brali. Pocházím z vesnice, která nemá infrastrukturu. Přibylo nám dalších padesát tisíc přistěhovalců z měst, která byla vybombardována a každá domácnost přijala další lidi. Znám ženu, která žije v jedné místnosti se šesti dětmi a mužem. V roce dva tisíce jedna v březnu u nás byla revoluce podobná té listopadové tady. Po půl roce mírového vyjednávání poslali syrskou armádu a ta střílela do demonstrantů,“ vysvětlil s tím, že pokud se v Sýrii vyjádříte špatně proti vládě, udají vás, zavřou nebo zabijí.