Najít si dostupné bydlení je problém, který trápí především velká města. Cena nového bytu v Praze je již vyšší než sto tisíc korun za metr čtvereční. Ani koronakrize ceny bytů nesrazila a dál rostou. S nimi rostou i ceny pronájmů, které v Praze utlumilo to, že se na trh dostaly byty pronajímané přes AirBnB, ale tento efekt je pravděpodobně pouze dočasný. Za vysokými cenami bytů stojí omezená nabídka, protože nové byty se nepovolují. Například v Praze by bylo třeba povolit ročně deset tisíc bytů, povoluje se jich ovšem ani ne polovina. Stavebníci spočítali, že klient zaplatí v důsledku přeregulace stavebního práva „navíc“ 10 až 15 procent, což vychází u bytu za 4,5 milionu kolem půl milionu korun.
Nejde ale jen o dopravní infrastrukturu – je třeba stavět rozvodné sítě, napojovat nové zdroje energie včetně těch ekologických. Zatímco menší energetický zdroj typu plynové elektrárny lze postavit za pět let, linku, která tento výkon z elektrárny vyvede, povoluje ČEPS až 12 let. „Potřebujeme zemi digitalizovat, mít vysokorychlostní internet v každé vesnici, i tady je ale potřeba, aby stavební úřady zvládly povolovat do roka a do dne,“ uvádí odborník.
„A těch potřebných razítek nemůže být pro studentskou kolej 48 a pro část Pražského okruhu 250. Musíme si uvědomit, že největším investorem je stát a z veřejných staveb typu dálnic, obchvatů, škol, školek a nemocnic máme přece prospěch všichni,“ dodává.
Efekt nového stavebního zákona by měl pocítit přímo i občan, který si bude chtít rekonstruovat či postavit nový domov, nebo třeba jen postavit skleník. Na něj pamatuje zrychlené řízení, kdy nebudou žádné rozpory, stavebník podá kompletní žádost a doloží souhlasy všech účastníků řízení. Pokud bude vše v pořádku, vydá stavební úřad povolení jako první úkon stavebního úřadu v řízení ve lhůtě 30 dnů. Využít to budou moci právě především stavitelé rodinných domů.
Fotogalerie: - První máj na Střeleckém ostrově
Zákon by měl vyřešit i problém s černými stavbami. Obce nemají prostředky ani personální kapacity řešit tyto stavby a odstraňovat je. Pokud stavebník rozestaví stavbu bez povolení stavebního úřadu, nebude již existovat kromě případů, kdy stavebník prokáže, že jednal v dobré víře, možnost žádného dodatečného povolení a stavební úřad rovnou stavbu nařídí odstranit. Demolici podle nového zákona už nebudou obce platit ze svého rozpočtu, ale zaplatí ji stát, protože obce tyto úkony často nejsou schopny financovat.
Dalším bodem je digitalizace stavebního řízení, která umožní veškerou komunikaci mezi žadatelem a úřady vést elektronicky, zanechávat „auditní“ stopu a v jednu chvíli nahlížet do jednoho elektronického spisu. Ta by měla být kompletně dokončena do poloviny roku 2023. Nový stavební zákon by měl přinést zásadu jedno razítko do jednoho roku u jednoho úřadu pro všechny investory, i ty velké.
„Velmi důležité také je, že už bude jen jedno řízení místo stávajících dvou. Nový zákon také odstraní ten nekonečný ping – pong, kdy odvolací úřady pořád dokola vracely věc na nižší úroveň. Zároveň zmizí desítky razítek, které se staly symbolem současného byrokratismu. Dotčené orgány budou integrovány do stavebních úřadů, kde se nad jednou dokumentací domluví, jak projekt povolit nebo nepovolit. A nikdo se nemusí bát, že by veřejné zájmy a práva veřejnosti nebyly dostatečně chráněny. Jen zákon neumožní nekonečné obstruování a zneužívání legislativy ve vlastní prospěch tam, kde jsou naopak zájmy veřejnosti například na výstavbě obchvatů měst pošlapávány,“ dodává odborník.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
