Jako prvního se ptal Soukup Ličartovského, zda požadavek na rovné příležitosti opravdu pro všechny je v pořádku. Podle něj jsou v ČR příležitosti rovné, ale jsou menšiny, kterým je potřeba pomoct se integrovat. „Což jsme my, Romové, kteří potřebují pomoct,“ zakončil zakladatel spolku Julius. „Znám plno lidí, kteří mají vysokoškolský titul, jsou romského původu, a dodneška nemůžou sehnat práci jenom kvůli tomu, že jsou Romové,“ doplnil Milan Horváth k tématu rovných příležitostí.
Pak se řešily statistiky. Zda je číslo 240 tisíc Romů v ČR přesné, či zda je jich více. Horvát řekl, že plno Romů se nepřihlásilo, protože se cítí být Čechy a „romství“ bylo uvedeno ve sčítacích listech jako právě národnost. Pak se Soukup obrátil na Miroslava Rusenka a ptal se ho, proč je tak málo Romů ve vedení firem nebo i státu, když jsou tak velká menšina. „Za totality byli Romové asimilovaní, tímhle stylem, že jim nedávali tu šanci, aby se mohli vzdělávat, byli zkrátka v takové pozici, že je utlačovali v těhle určitých právech,“ odpověděl Rusenko.
Milan Horvát a Štefan Ličartovský
Proč je tolik Romů nezaměstnaných? Štefan Ličartovský si myslí, že je to proto, že za to může jednak vzdělání, dále že na pomocné práce se najímají cizinci, také exekuce a samozřejmě to, že je lidé nezaměstnají. Lučanský souhlasil, že zaměstnávání cizinců je problém, a chtěl by po vládě, aby toto zákonem omezila a dala příležitost českým občanům. Ladislav Sivak uvedl, že pražští Romové pracují, jejich děti chodí do školy a mají nějakou úroveň. Problém nezaměstnanosti vidí hlavně na severu.
„Je špatně nastavenej státní systém, děravej a zastaralej!“ rozčiloval se Miroslav Rusenko. Soukup se ho ptal, jak to myslí. Rusenko řekl, že i kdyby chtěl Rom pracovat, tak nemůže, protože po něm chtějí neskutečné podmínky. „Životopis, vzdělání, všechno okolo toho,“ popsal Rusenko, co je požadováno. Horvát pak dal příhodu se svým synem, který má pokladní kurz, a když se hlásil jako pokladní, tak mu řekli, ať přijde za pár hodin, po kterých mu řekli, že je místo již obsazeno. Dále spousta Romů údajně dělá načerno, ale to není problém jen u nich. „Proč teda stát, když dává státní zakázky, tak neřekne: My vám teda zakázku dáme, ale musíte zaměstnat 10 % lidí v tom kraji z úřadu práce?“ ptal se Horvát. Všech pět pozvaných se shodlo, že není pravda, že by Romové práci nechtěli. Ličartovský se navíc ohradil, že Romové nemají při čerpání dávek žádné výhody, že zákon všem měří stejně.
Lučanský, Sivak a Rusenko
Rusenko se opřel do prezidenta Miloše Zemana: „Ale tady jde vo to, že jak prohlásil hlava státu, že je 10 % pracujících a 90 % nepracujících, to je urážka Romů. Romové pracují, dělají těžký práce, kopáčský práce, zednický práce, ale voni se neukazujou, choděj na noční, takže ty lidi, když je neviděj v práci, tak choděj na noční, to je automatický,“ soptil dále Rusenko. „Je tady velká dluhová past, dluhová past je tady,“ pokračoval Rusenko a dodal, že Romové raději chodí do práce načerno, aby měli peníze na uživení rodiny. „Dluhovou amnestii,“ zvolal ještě politik. Téma oddlužení ještě chvíli rezonovalo. Rusenko vysvětloval, že když spousta občanů pracuje načerno kvůli dluhovým pastím, tak stát přichází o stamiliony na daních.
Fotogalerie: - Roma Pride 2018
Horvát pak ještě řekl: „Ať cigán pracuje, nebo nepracuje, tak vždycky bude cigán. Majoritní společnost má v sobě zakořeněný, že cigán dělat nebude, že nebude chodit do práce.“ Dodal, že Romové v zahraničí pracují, protože se na ně „kouká normálně, ne jako v České republice“. A že si Rom pronajme byt za 13 tisíc? V Praze chtějí pronajímatelé jednu nebo dvě kauce, a když řekne Rom, kdo je, tak už mu nikdo zpátky nezavolá, myslí si Horvát. A že by Romové dostávali na dávkách více, označil také za nesmysl. Soukup oponoval, že majoritní společnost věří, že se Romům vyplatí nepracovat. „Tak jim to přece musí ten stát vysvětlit, přece,“ reagoval hned Ličartovský. „Všechno se prodalo, všechno se zprivatizovalo, ale nikdo nemyslel na chudobu, na sociálně slabší,“ dodal ještě k tématu bydlení. Milan Horvát ještě navrhl, aby když obce prodávají pozemky developerům, tak aby si vymínily, že například jedno patro bude patřit obci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
