V podcastu spolku Svatopluk varovala právnička a politička Jana Turoňová (Stačilo!), že i po konci války na Ukrajině nás čekají bezpečnostní výzvy. „Až válka skončí, i to pro nás může být velké bezpečnostní riziko. Je totiž otázka, co s Ukrajinci, kteří jsou dodnes na našem území, protože aktuálně jsme v tom sociálním systému u nás už hodně našponovaní. Takže ideální cesta by byla pomoct s tím, abychom rozhýbali návratovou politiku,“ navrhuje Turoňová.
Otakar Foltýn stále tvrdí, že použitím slova „svině“ nepochybil. Měl by se za to nakonec omluvit?Anketa
Největším problémem podle ní budou ukrajinští vojáci, kteří de facto „vyrostli“ na frontě. „To jsou lidé, kteří denně jsou v reálných bojích a zažívají hrůzy války. A je otázka, kam se po válce vydají a jelikož většina z nich má nějaké členy rodiny u nás, tito lidé by sem mohli přicházet a to je další hrozba. Proto bych navrhovala snažit se jim pomoci u nich na Ukrajině, ať se týká lékařské péče nebo psychologické pomoci po hrůzných zážitcích z války,“ tvrdí Turoňová.
S tím souhlasí Petr Drulák, který ale zatím uvažuje zejména o aktuálních hrozbách. „Aktuálně je největší bezpečnostní hrozbou to, že válka stále trvá a nedaleko našich hranic padají rakety. A já si neodvažuji říct, zda válka skončí už letos nebo příští rok, protože ta situace je velmi komplikovaná. A bohužel se stále objevují náznaky některých států NATO, že do té války vstoupí a to považuji za obrovské nebezpečí. Když se nějaký stát NATO ocitne ve válce s Ruskem, to je pro nás podstatný problém,“ říká Drulák s tím, že po konci konfliktu ale určitě přijde to druhé nebezpečí, kdy se budou statisíce Ukrajinců demilitarizovat.
„Oni viděli strašné věci, byli obětí strašných věcí a sami je páchali a pro tyto lidi nebude mít Ukrajina adekvátní uplatnění a ti potom budou směřovat na západ, včetně naší země. To bude velká vnitropolitická hrozba, na kterou bychom se měli připravovat,“ vyzývá Drulák.
Stejně to vnímá i lídr hnutí Stačilo! v Královéhradeckém kraji Michal Klusáček, který dodává, že kromě lidí sem budou po konci války proudit i zbraně. „To vnímám stejně a musím doplnit, že kromě lidí sem budou po konci války proudit i zbraně, už nyní tady máme nelegální obchod se zbraněmi a to se po válce ještě znásobí. Vytvoří se tady podobné skupiny jako v 90. letech, bude tady ukrajinská mafie a to vnímám já jako hrozbu,“ přidal se Klusáček.
Problém pro ochranu hranic nastane i kvůli schválení migračního paktu, jak připomíná Turoňová. „Jelikož se navíc v Bruselu prosadil migrační pakt, vůbec netušíme, jaká situace nás vlastně čeká. Když se mluví o migraci, každý si představuje ty africké běžence, ale pro nás je zásadní i ukrajinská migrace. Možná se dostaneme do stavu, že budeme muset zavírat hranice, ačkoliv ideální by samozřejmě bylo zavírání a ochrana hranic Schengenu, ale toho asi evropské elity zatím nejsou schopny,“ nastiňuje.
Podle Druláka je pro Česko výhoda, že my s Ukrajinou přímo nesousedíme a budou to muset řešit Poláci, Maďaři a Slováci. „A třeba Poláci jsou určitě velmi schopní své hranice ochránit a ten jejich vztah k Ukrajině je poměrně komplikovaný. Oni jsou sice na jejich straně, protože bojují s Ruskem, ale ty sympatie mezi Ukrajinou a Polskem jinak jsou v podstatě na bodě mrazu. Takže Poláci podle mě jsou schopni přijmout taková opatření v rámci národní bezpečnosti, jaké si třeba od naší současné vládní garnitury nedovedu představit,“ uvedl Drulák.
„Ale i tak sem mohou přicházet lidi, které nechceme a je možné, že Schengen se postupně úplně uzavře a jednotlivé státy ty hranice zavřou, protože se to ukáže jako nefunkční věc. Ty státy se vrátí k tomu, že ty hranice si každý musí strážit sám,“ predikuje expert na mezinárodní vztahy.
U ukrajinské migrace bude podle něj zásadní, zda se ti lidé dokáží začlenit do naší společnosti. „Aktuálně je tady podle mě více Ukrajinců, než je náš systém schopen zvládat, ale tak nějak to funguje. Klíčové bude, zda se nám podaří z další generace Ukrajinců, kteří se tady teď budou rodit, udělat Čechy. Pokud ano, tak tu situaci zvládneme, pokud ale ne, budeme mít velký problém, protože tady bude extrémně početná menšina, která může vnímat etniky společenské a politické otázky,“ dodal Drulák.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič