Petr Žantovský: Co si chce soudruh Mádl brát zpátky? Herec na sebe nechtěně práskl neuvěřitelné věci, vytočí zejména koncesionáře

10.08.2019 8:14

TÝDEN V MÉDIÍCH Nejpříšernějším mediálním počinem týdne je rozhovor herce a amatérského režiséra Jiřího Mádla. Čtenář se z něj nic nedozvěděl, neboť šlo o čisté píárko zpovídaného. Ten nejen mudroval nad tím, proč české filmy nedokážou obstát v mezinárodní konkurenci, ale dal se i do vysvětlování toho, proč se zúčastňoval jarních demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii. Petr Žantovský nevěřícně zíral na jeho hlášky, z nichž ho nejvíce dostala ta, v níž filozofující umělec prohlásil, že takhle situace nemůže vydržet a že nové generace si všechno vezmou zpět.

Petr Žantovský: Co si chce soudruh Mádl brát zpátky? Herec na sebe nechtěně práskl neuvěřitelné věci, vytočí zejména koncesionáře
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Přehled mediálních zajímavostí odstartuje rozhovor, který serveru iDNES poskytl herec Jiří Mádl. „Především je třeba upozornit, že to bylo čisté píárko, vůbec to nemělo charakter rozhovoru, jehož cílem je se něco dozvědět, nebo proniknout do podstaty zpovídaného. V jeho případě tvůrčích principů, protože se jedná o herce a také amatérského režiséra. Tím myslím nevystudovaného, pokud vím, studoval UJAK v Praze, což je známá škola pro celebrity.

Pan Mádl v rozhovoru kromě toho, že si udělal píárko, jak je nejlepší a vynikající, se hlavně dopustil několika zajímavých až filozofujících promluv. Nejprve vyšel ze svého – tedy filmového – prostředí a vyjádřil se na téma, proč jsou naše filmy buď nezvány nebo bez úspěchu na mezinárodním kolbišti. Zdůvodňuje to naší chybou. To je takové to havlovské tradiční trauma, že my jsme ti nositelé všeho špatného, jsme malí, hloupí a musíme se učit od těch větších a chytřejších,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Anketa

Jste pro zavedení ,,daně z masa", jak se o tom vážně uvažuje v Německu?

5%
95%
hlasovalo: 11672 lidí

V rozhovoru ho obzvlášť zaujala tato pasáž z hercových odpovědí: „Po revoluci bylo Česko malá, ale hrdá země, která bojovala za lidská práva. Teď se bavíme se všemi, hlavně, aby to bylo ekonomicky výhodné. Nic moc nám nevadí, hlavně ať máme doma smrad a teplíčko. Když je země nezajímavá, je pro kritiky nezajímavý i její film“. Tato čtyři souvětí obsahují několik zajímavých sdělení. „Za prvé pan Mádl zjevně opovrhuje Českou republikou. Mluví tam o nějakém smradu a teplíčku, o tom, že je to nějaká naše národní zvyklost. Mezi řádky, aniž by citoval, se opírá do těch, kteří říkají, že ekonomický život země je opřen i o obchodování se zeměmi, s nimiž nemusíme být ideově úplně na jedné lodi, ale ekonomika je ekonomika a peníze jsou peníze. A pokud chceme rozvíjet naši zemi, tak musíme obchodovat s Čínou, s Ruskem, s Indií i Brazílií, s celým BRICSem, pokud je to pro nás výhodné. Tyto věty obvykle říkává prezident Miloš Zeman a je mu to vyčítáno. Tak tady si nejmenovitě pan Mádl kope do prezidenta,“ podotýká mediální analytik.

Hromada peněz, aby se umělci mohli tvůrčím způsobem zamyslet

To by celkem ještě přešel, ale pointující souvětí „Když je země nezajímavá, je pro kritiky nezajímavý i její film“ nemůže nechat bez komentáře. „Jsou v něm totiž dvě informace, u kterých stojí za to se zastavit. Je opravdu to nejdůležitější na světě, zda je nějaký film zajímavý pro kritiky? Mám za to, že filmy se točí pro diváky, a ne pro nějaké opilé, polovzdělané kulturní antropology. Znám to velmi dobře, protože jsem začínal jako člen kulturní redakce, tak si dobře pamatuji, jak mnozí kolegové trávili většinu filmových, divadelních a jiných premiér v divadelním nebo filmovém baru. Potom tak nějak usoudili, co o premiéře mají napsat podle toho, co o ní říkali jiní, a šli to pak domů napsat, pokud byli schopni se domů dopotácet. To jsou historky staré pětadvacet let, ale nepřestaly být aktuální. Je mi to moc líto, ale kdybych byl filmař, jako že nejsem, tak poslední, pro koho bych točil filmy, by byli naši kritici,“ zdůrazňuje Petr Žantovský.

O pár řádků níže, když srovnává naši a světovou filmovou produkci, Jiří Mádl říká: „Američtí filmaři o filmu mohou uvažovat jako o zboží, jako o byznysu. U nás české filmy nejsou výdělečné, fungují jako neziskovka.“ Zřejmě to tak považuje za správné. „Zíral jsem na to dost nevěřícně, že si pan Mádl myslí, že je dobře, že český film nevydělává peníze, že to je jakési NGO, které je placeno Státním fondem pro kinematografii, Českou televizí a jinými podobnými veřejnými prostředky. Už předtím tam chválí, jak je to bezvadné, že je konečně hromada peněz, aby se mohli tvůrčím způsobem zamyslet a pak vyrobit film, který je nezajímavý pro kritiky i pro diváky a je nevýdělečný. To je podle mě úplně perverzní a naprosto na hlavu postavené přemýšlení. A když ten člověk takhle přemýšlí o své profesi, tedy o filmu, tak jak potom může přemýšlet o věcech jiných,“ poukazuje mediální odborník.

Jsme pod vlivem cizí mocnosti, která tady probouzí nenávist

Před devíti lety Jiří Mádl natočil s Martou Issovou video s názvem Přemluv bábu, v němž přesvědčovali mladou generaci, aby šla za svými prarodiči a přemluvila je k tomu, aby volili pravici. „Teď na jaře se zúčastnil demonstrací Milionu chvilek pro demokracii proti Andreji Babišovi a v rozhovoru to zdůvodňuje takto: ‚Je potřeba vysvětlovat, co jsou dezinformační weby, třeba Parlamentní listy nebo Aeronet. Jsme pod vlivem cizí mocnosti, která tu probouzí nenávist jedné skupiny vůči druhé‘. No já bych určitě souhlasil s tou poslední větou, že ze strany mnoha médií, zejména těch mainstreamových, jsme pod vlivem cizí mocnosti, která tu probouzí nenávist jedné skupiny vůči druhé. Jenom bychom se s panem Mádlem neshodli na tom, jak se ta mocnost jmenuje. Ale to je jen taková poznámka bokem. Co je podstatné, pan Mádl tam v závěru říká na margo těch demonstrací: ‚Takhle situace nemůže vydržet. Nové generace si všechno vezmou zpět.‘ A to je věta, které nějak nedokážu porozumět,“ přiznává Petr Žantovský.

Přemítá i nad tím, koho myslí herec tou novou generací. „Panu Mádlovi je třicet dva, takže nová generace rozhodně není. Možná nová generace je Mikuláš Minář z Milionu chvilek, ale na těch demonstracích zcela jistě nebyli samí teenageři nebo lidé kolem dvaceti. Pan Mádl nedefinuje, co to je ta nová generace. Jaká nová generace? A druhá velká otázka, co všechno a proč zpět. Kdo jim co vzal? Ta generace, bavíme-li se o lidech, kteří se narodili po roce 1989, to znamená dnes maximálně o třicátnících, o kterých zřejmě mluví pan Mádl, dostala úplně všechno. Vyrostla v absolutní svobodě, svobodě cestování, svobodě slova až do určitého období, řekněme tak před pěti, šesti lety, kdy se tenhle stav výrazně změnil a mění se čím dál víc. Ta generace může studovat, co chce, cestovat, kde chce, když na to má peníze nebo si je půjčí nebo to za ni zaplatí nějaký Erasmus a Evropská unie z našich daní a tak dál. Co si tedy kdo chce brát zpět?“ ptá se řečnicky mediální analytik.

Jsou tu neomarxisté, piráti a lidé jako Dienstbier nebo Maláčová

Stejně jako mu není jasné, koho herec považuje za nové generace, tak netuší, proč by si jejich příslušníci měli něco brát zpět. „Nikdy jim nic nepatřilo, narodili se do nějakého světa a patřila jim tak možná plínka, na které leželi, když to řeknu velmi jednoduše. Tak co si chtějí brát zpět? Podtrhávám slovo zpět. A co je to to ‚všechno‘? Znamená to, že tady teď pan Mádl vyhlašuje revoluci třicátníků proti všem starším tak, jako paní Fridrichová chtěla čtyřicátníkům a starším sebrat volební právo, protože kazí volební výsledky? No tak u pana Mádla už jsme postoupili ke třicátníkům. Každopádně je zjevné, že se tu schyluje ke státnímu převratu. Naprosto jednoznačně. Má to nějakou ideovou podporu, jsou tady nějací neomarxisté, nějací piráti, nějací lidé jako pan Dienstbier nebo paní Maláčová, jsou tady lidé, kteří si myslí, že stát by měl člověku organizovat život a že stát ví všechno nejlépe,“ vysvětluje Petr Žantovský.

To jsme tu zažili už v 50. a 60. letech, ale také v 70. a 80., byť trošku modifikovaně, že stát organizoval lidem život a myslel si, že všechno ví nejlíp. „Tyto nové generace, o nichž mluví pan Mádl, jsou tedy tím státem, který si vezme všechno zpět? No dobrá, tak ať to řekne na rovinu. Tak to znárodněme. Po celé Evropě už se to začíná nějakou formou dít, v Německu zmrazují výše nájmů soukromých bytů a tak dále a tak dále. Socialismus se nám vrací plným krokem a v jeho čele stojí soudruh Mádl a spolu s ním zřejmě právě pochodující soudruzi z té LBGT taškařice. Přečetl jsem si, že to podporuje Pirátská strana, tak aspoň vím, co je zač. Je mi to trošku líto, protože jsem v ní vkládal více důvěry, když jsem četl jejich starší programové dokumenty o rozšiřování svobody. Tak teď mám pocit, že usilují spíše o zužování svobody. Ale to je na jiné téma. Takže jako nejpříšernější materiál týdne dávám rozhovor pana Mádla pro iDNES,“ konstatuje mediální odborník.

Princ Harry poučuje o rasismu, na hajlování už si nevzpomíná

Netradičně dojde i na Spojené království Velké Británie a Severního Irska. „Velmi mě pobavilo, co jsem se v úterý na serveru Reformy.cz dočetl o britské královské rodině. Tam dlouhodobě popisují – tohle je už asi pátý nebo šestý článek na to téma – jak se členové nejmladší generace královské rodiny vyjadřují k tzv. tématům dneška, ke genderovým, k LBGT, rasistickým, xenofobním a podobným záležitostem. Takhle na dálku je to docela směšné, ale když se k tomu člověk trochu přiblíží, tak zjistí, že to je docela varující. Tak třeba princ Harry. Připomeňme, že to je ten princ Harry, který proslul tím, že jeho první veřejné vystoupení před lety bylo v nacistické uniformě a s hajlující pravicí vzhůru. Na to už si asi nikdo nevzpomíná, zejména ne princ Harry. Tak princ Harry nás teď poučuje, že ‚lidé projevující rasistické chování to činí v důsledku své výchovy, ale přitom ani nemusí vědět, že se chovají rasisticky, protože této své podvědomé úchylnosti nerozumí‘, To jsem tedy citoval prince Harryho, vévodu ze Sussexu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Princ Harry to vysvětluje tak, že většina lidí jsou rasisté a přitom si to neuvědomují, neboť jde o podvědomou úchylku, protože byli vychováni ve špatném prostředí, kde se na někoho pohlíželo odlišně. „Když jsem bydlel v Londýně, tak jsem na pákistánského prodejce kebabu, na něhož jsem narazil, když jsem šel z jazzového klubu v noci domů, a kupoval si u něj jídlo, protože byl jediný, kdo měl otevřeno, pohlížel jako na Pákistánce. On mě ale tehdy ujišťoval: ‚Ne, ne, já jsem Brit‘. A říkal to s velkou hrdostí v hlase. To už by se mi dnes nestalo. Ale každopádně jsem na něj pohlížel jako na Pákistánce, a tím to pro mě skončilo. S tím, že jde o Pákistánce, jsem neměl nejmenší problém. V minulosti jsem osm let provozoval rádio Etno, hráli jsme v něm muziku z celého světa, měl jsem tam dva nebo tři romské moderátory, třeba Ivetu Kováčovou. Tak mě fakt nemůže nikdo podezírat z rasismu. Právě proto říkám, že to, co tady čtu od vévody ze Sussexu, považuji za absolutní blábol, nesmysl a hrubé přizpůsobování se mediálnímu kánonu, který nás nutí, abychom tohle říkali,“ míní mediální analytik.

Britské impérium je mrtvé, není mu pomoci, a brexit za to nemůže

Chce se po nás, abychom říkali, že jedna a jedna jsou čtyři, abychom červené kolečko označovali za zelený čtverec. „Nejstrašnější je, že to říká příslušník královské rodiny, za určitých okolností i budoucí panovník, i když je nyní v pořadí až šestý nástupce na trůn. To je velice dramatický problém Británie, která si tím podepisuje vlastní rozsudek smrti těmito výplody chorých myslí těchto médii zblbnutých puberťáků, kteří nevyrostli ze své puberty, ačkoli už jsou rodiči. Je to špatný příklad pro celou Británii, pro celou Evropu, pro půlku světa, je to něco strašného. Když si k tomu přidáme další výplody, které vypadávají z úst této generace královské rodiny jako například, když právě Harry říká, že bude mít dvě děti a víc rozhodně ne kvůli záchraně planety, zřejmě četl studii té německé učitelky, co prohlašuje, že planetu zachráníme tak, že nebudeme mít žádné děti, a ona jde příkladem, tak zřejmě princ Harry jde v jejích stopách. I když to trochu podcenil, protože jedno dítě už má,“ připomíná Petr Žantovský.

Jeho starší bratr William už má děti tři, takže ten se těmito úvahami neřídí. „Ale ten zase v jiném rozhovoru prohlásil, že pro něj bude naprosto v pohodě, když z jeho dětí budou bisexuálové, gayové nebo transgenderové. Nevím, jestli takový výrok vůbec dají přečíst královně Alžbětě, protože to by ji v jejím věku mohlo ohrozit na zdraví, a to nejen duševním. Myslím si, že britské impérium je mrtvé a tohle jsou příznaky toho, že mu není pomoci. A nemůže za to žádný brexit. Ten je důsledkem toho, že si to Britové ještě uvědomují, ale protože jim ten brexit stejně zakážou, z Borise Johnsona udělají fašistu a klidně ho i někde demonstrativně zlikvidují nebo co ještě může koho napadnout. Prostě co Evropa jednou schvátí, toho se už nikdy nevzdá, jak to vypadá. Takže brexit jako důsledek rozpadu britských tradic je zároveň předzvěstí toho, že britské tradice končí,“ nepochybuje mediální odborník.

Chamtivost a další machinace, ale kulturní fronta se za Fajta brala

Za přečtení určitě stojí komentář na serveru Echo24 k článku z německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung. „V něm česko-německá kulturoložka a kunsthistorička Noemi Smoliková žijící v Německu popisuje pod titulkem ‚Chamtivost a další machinace‘ příběh bývalého ředitele české Národní galerie pana Jiřího Fajta, kterého odvolal z funkce dnes už bývalý ministr kultury Antonín Staněk. Ke Staňkovi se vracíme už asi počtvrté. Je legrační, že z Ministerstva kultury se stalo téma celé okurkové sezony. Už minule jsem říkal, že to není o něm, ale o rozkladu sociální demokracie a různých vlivech, které v ní mezi sebou bojují. Nicméně zpátky ke Smolíkové. Ona upozorňuje na to, že Fajt skutečně ke konci roku uzavřel sám se sebou smlouvu na více než milion korun na vlastní kurátorskou činnost‘. Zmiňuje i to, že na stranu exministra Staňka, jenž podal na Fajta trestní oznámení, se přidala také česká pobočka Transparency International. A upozornila i na další zakázky, které byly pod 50 tisíc korun, takže se uskutečňovaly bez výběrových řízení,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Autorka v textu ve Frankfurter Allgemeine Zeitung upozorňuje na údajně pochybné smlouvy na měsíční platby 10 tisíc eur, což je asi čtvrt milionu korun, jedné mediální společnosti v Berlíně. „Nebo také na výdaje za externí právní služby, ačkoliv má Národní galerie k dispozici vlastní bohatě placené právní oddělení. Tyto výdaje měly činit podle FAZu v posledních třech letech téměř šest milionů korun. A jak píše Smolíková, tak ztráta Národní galerie se v tuto chvíli odhaduje na 30 milionů korun, a přitom pan Fajt údajně velmi šetřil na technickém vybavení Národní galerie. To znamená, že ty peníze šly někam, kam by správně jít neměly. A jsme opět u Staňka. Ten odvolal Fajta proto, že dospěl zřejmě kontrolní činností ke stejným závěrům jako Smolíková. Byl za to ‚po zásluze‘ potrestán odvoláním z funkce ministra kultury. Nevím, čeho se pak ještě dopouštěl, jeho kariéru jsem zas tak dopodrobna nesledoval a jaké měl názory na kulturu vlastně moc nevím,“ přiznává mediální analytik.

Jednal po právu, a tak se ho sociální demokracie rozhodla odstranit

Je to tím, že čeští ministři kultury už dlouho neměli nějaký názor na kulturní politiku. „Možná naposledy pan Jandák, před ním pan Dostál, po nich už nikdo. Po nich už šlo vždy jen o to, kam deponovat peníze a co z toho případně mít za benefity. Tím nikoho neobviňuji, ty benefity mohou být čistě morální. Takový ten dobrý pocit, jak jsem prospěl dobré věci, třeba poskytl peníze na opravu nějaké památky, zatímco na opravu jiné památky nikoli. Kdo prošel Ministerstvem kultury, asi ví, o čem mluvím. Ale fakt je, že Staněk odvolal Fajta po právu. Z toho mi plyne, jestliže se stalo něco po právu a v důsledku plnění povinností z té funkce vyplývající byl dotyčný odvolán, tak jeho odvolání je protiprávní. Tím bych asi toto téma skončil. Jsem rád, že to potvrzuje i odbornice na slovo vzatá a ze zahraničí, tudíž nemůže být podezírána ze zapletení do našich kocourkovských tahanic. Prostě odvolání ministra kultury Staňka bylo protiprávní nebo proti zdravému rozumu. Pokud chce někdo dokázat opak, nechť to laskavě dokáže. Velmi rád si to poslechnu,“ dodává Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ti herci tam hopsali a já si říkala... Benešová o Milionu chvilek i stíhání na objednávku

10:33 Ti herci tam hopsali a já si říkala... Benešová o Milionu chvilek i stíhání na objednávku

Marie Benešová navštívila Luboše Xavera Veselého v jeho studiu na XTV a rozpovídala se o justici. Ka…