Václav Klaus ml. oznámil, že jeho nové hnutí Trikolóra cílí na statisíce hlasů. Jde o reálnou naději? Kde tyto voliče najít?
Věřím v to. Po rozumné konzervativní politice, jakou předvádí v USA prezident Trump nebo ještě nedávno v Rakousku Svobodní, je i u nás obrovská poptávka. V zemích jako jsou USA, Polsko, Maďarsko či Rakousko byla na rozdíl od nás i nabídka těchto stran. Věřím, že se Trikolóře velkou část těchto lidí podaří získat na svou stranu. Podívejte se, jak skvěle se to povedlo nedávno Bolsonarovi v Brazílii.
U nás je problém, že v poslední době tito voliči neměli moc koho volit. Buď nešli k volbám, nebo jako menší zlo volili třeba některé kandidáty ODS či SPD, popř. menší strany typu Realisté. Třeba ODS měla za Václava Klause st. desítky procent hlasů, vyhrávala volby. Tito voliči nezmizeli, jen se neztotožnili nejdříve s kalouskovým daňovým džihádem podporovaným ve vládě, kterou vedla ODS, a následně s naprostým programovým vyprázdněním, kdy dnes hlavní činnost převažujícího křídla strany tvoří pobíhání s červenými kartami proti Zemanovi, Babišovi a vykřikováním bezobsažných hesel typu „patříme na Západ“.
Již nyní má Trikolóra tisíce registrovaných sympatizantů. Co jsem viděl setkání s příznivci v některých městech, byl jsem příjemně překvapený jejich nadšením. Troufnu si říci, že kdyby se příští měsíc podávaly kandidátky do komunálních voleb, jsme schopni kandidovat s plnou kandidátkou přinejmenším ve všech okresních městech.
Co hnutí Trikolóra nabízí konzervativním voličům?
Nabízíme obranu normálního světa. To znamená, že bohatství vzniká z práce, ne z dotací. Nebo, že ideální rodinou je ta, kde je muž, žena a děti, a ne rodič 1, rodič 2 a dítě, které si může vybrat mezi 52 pohlavími podle toho, jak se zrovna vyspí. Stejně tak prosazujeme zrušení ideologické indoktrinace dětí ve školách či zrušení plošné inkluze, která v současné podobě ohrožuje kvalitu vzdělávání. Nabízíme rovněž důslednou obranu národních zájmů a národní bezpečnosti. To jsou věci, na kterých musí stavět každý konzervativní politik.
Podle volebního modelu společnosti Kantar má Trikolóra krátce po svém založení 3 procenta voličů. Jde podle vás o dobrý výsledek?
Jelikož průzkum vznikal v době, kdy politická strana ještě nebyla ani zaregistrovaná, nepředstavila podrobný politický program a nedělala žádný marketing, není to na začátek špatné. Spokojenost ale bude namístě, až strana bude mít 30 procent. Avšak ne v průzkumech, ale ve volbách.
Sociolog Daniel Prokop k výsledku Trikolóry uvedl, že jde nejspíše o voliče, které Klaus ml. přetahuje od Andreje Babiše. Je podle vás možné, že Trikolóra bude lovit právě v těchto vodách?
Politická strana je od toho, aby se ve volbách ucházela o přízeň voličů. Je mi osobně úplně jedno, jestli volič Trikolóry dřív volil ANO, ODS nebo ČSSD. Určitě Trikolóra získá i nějaké voliče, kteří dříve volili hnutí ANO. A tito voliči hnutí ANO zase dříve volili třeba ODS. Takto to zkrátka v politice funguje.
Fotogalerie: - Kladení věnců v Darney
Kdo je podle vašeho soudu přirozeným koaličním partnerem Trikolóry?
Koalice se dělají vždy po volbách. A uzavírají se s tím, kdo má koaliční potenciál a je možnost s ním realizovat alespoň větší část politického programu. Myslím si, že politická strana, pokud získá u občanů důvěru ve volbách, se má snažit o vládnutí, o realizaci svého programu. Cílem určitě není se na 4 roky zabetonovat v nějakém tzv. demokratickém bloku. Já si koalici umím představit třeba s ODS a s SPD, ale je to můj osobní pohled na věc.
Pokud ČSSD odejde z vlády,...Anketa
Státní úředník Tomáš Břicháček se dostal pod palbu Deníku N pro své údajné napojení na weby kolem o.p.s. Český portál, které jsou některými nazývány jako alternativní, jinými jako dezinformační. Je podle vás namístě řešit soukromé aktivity státních úředníků? Ustupuje podle vás svoboda, kterou jsme znali v devadesátých letech?
Svoboda bohužel ustupuje, regulací a kádrování je čím dál víc a musíme se tomu rázně postavit. Tomáše Břicháčka znám a velmi si ho vážím jako člověka i jako špičkového odborníka na unijní právo a zejména na mezinárodní právo soukromé. Co předvedl Deník N, považuji za novinářské bahno. Ať ukážou, jaký dezinformační článek doktor Břicháček kdy napsal. Já jsem žádný takový nečetl ani neznám. Zato jsem od něj četl dvě velmi kvalitní knížky, trefné politické komentáře, články v prestižních právnických časopisech nebo právními praktiky oceňovaný komentář k zákonu o mezinárodním právu soukromém.
Tohle kádrováctví je mi vyloženě odporné. Taky se s ním občas setkávám. Pokud vím, zaměstnavatel nic takového neřeší, řeší to akorát novináři a kádrovači. I úředník na ministerstvu či akademik však má ústavně garantovanou svobodu projevu a právo sdružovat se v politických stranách. Já se vždy držel toho, že kohokoliv v profesním životě hodnotím čistě podle odbornosti. Je mi úplně jedno, jestli je to politickým smýšlením lidovec, zemanovec, komunista nebo zelený. Toho se musíme držet, pokud se nechceme vrátit před rok 1989.
Jak se díváte na zatím nenaplněný slib, že Česká republika přesune svou ambasádu v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma? Jde o důležité gesto? Ministr zahraničí Tomáš Petříček se na schůzce s palestinským protějškem Málikím dušoval, že k přesunu nedojde.
Ministr Petříček je z mého pohledu nejhorší člen vlády. Plně podporuji prezidenta Zemana v myšlence na přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. I kdyby Česká republika měla být s trumpovskou USA jedinou zemí na světě, která tento krok učiní, má jej učinit. Český ministr zahraničí má podporovat naše národní zájmy. A naším národním zájmem je blízké spojenectví se Státem Izrael, který je ostrůvkem demokracie na Blízkém východě, bojujícím proti islámskému teroru. Podbízení se Palestincům v našem národním zájmu rozhodně není. Palestina bezprostředně ohrožuje bezpečnost našich občanů. A nemyslím tím jen podporu, kterou dává teroristům ve svém regionu. Vzpomeňme si u nás třeba na výbuch nálože v trezoru tzv. palestinské ambasády, která ohrozila životy obyvatel rezidenční části Prahy.
Europoslanci SPD Hynek Blaško a Ivan David se nepostavili při „hymně EU“; je to legitimní postoj, či nezdvořáctví? Jan Moláček napsal, že handicapovaní poslanci zůstali sedět. Je takový komentář namístě?
Byl to správný krok europoslanců a jsem za něj rád. Tito europoslanci reprezentují Českou republiku, ne Evropskou unii. Není to oficiální hymna EU. Původně se s ní počítalo v návrhu tzv. Evropské ústavy, která však byla zamítnuta, a to i kvůli tomu, že si EU vytvářela oficiální hymnu jako nějaký stát. Do Lisabonské smlouvy se již zmínka o hymně EU nedostala, přesto však některé státy k Lisabonské smlouvě uzavřely dodatek, že ji i tak za oficiální hymnu považují. Česká republika a některé další státy se k tomu dodatku však nepřipojila. Jinými slovy, Česká republika ji odmítla uznat jako symbol EU, nicméně unijním elitám je to úplně jedno. To, co udělali europoslanci SPD, byl podle mého názoru správný a poklidný protest proti aroganci bruselských elit. Já jsem dříve pracovat jako asistent europoslance Petra Macha. Ten se myslím dokonce otočil zády a od voličů jsem se setkal jen s pozitivními reakcemi.
Fotogalerie: - Trikolora
ODS chce zrušit přímou volbu prezidenta. „Musíme obnovit pevné kořeny parlamentního systému vlády, neboť to, co se děje v posledních letech, rozvrací náš ústavní systém v samých základech,“ uvedl předseda strany Petr Fiala. Má podle vás pravdu? Čeho je návrh důsledkem?
Je to podle mého názoru naprostý nesmysl. Politická nestabilita u nás není dána postavením prezidenta republiky, ale volebním systémem, který mnohdy generuje nestabilní vlády. Způsob volby hlavy státu a forma vlády spolu z ústavněprávního hlediska vůbec nesouvisí. Jsou země, kde je prezident velmi silný, a přitom je volen nepřímo. Příkladem je třeba prezident USA, který je de iure volen nepřímo, skrze volitele. Existují naopak státy jako třeba Irsko, s daleko slabším postavením prezidenta než je tomu u nás, kde je prezident volen přímo. Dnes je v Evropě myslím více monarchií než republik, kde by prezidenta volil parlament. A jsou to většinou standardní parlamentní republiky, stačí se podívat k sousedům do Rakouska či na Slovensko. Názory na zavedení přímé volby prezidenta byly ve své době nepochybně různé i mezi členy dnešní Trikolóry, neumím si však představit, že teď politici přijdou a vezmou občanům jejich ústavně garantované právo přímo volit hlavu státu.
Vsadím se s vámi, že kdyby prezidentské volby vyhrál třeba Drahoš, tak by ODS s takovým návrhem nepřišla. Prezidentem republiky u nás v demokratických dobách vždy byla výrazná politická osobnost s jasnými názory, ať už to byl třeba prezident Masaryk, Havel, Klaus nebo nyní Zeman. Vláda u nás podle Ústavy není nejvyšším orgánem moci výkonné, ale pouze orgánem vrcholným. Na to je třeba pamatovat. To, že se prezident občas dostane do sporu s vládou nebo s Parlamentem, je podstata dělby moci.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
