V sobotu večer se Bartoš zúčastnil slavnostní akce na Pražském hradu, kam dostal pozvánku, a ceremonie do Vladislavského sálu. A rovnou se nelibě vyjádřil k tomu, že jeho kolegové z Poslanecké sněmovny a Senátu pozvánku nedostali. Stojí si zatím, že sté výročí je rovněž oslava i parlamentarismu. „Tu oslavu jsem ale nechápal jako žádný prezidentský večírek, jak zaznívá,“ řekl k tomu, že je pravda, že někteří poslanci pozvánku obdrželi a nedostavili se. Důvody jej prý ale nezajímají. „Nehodlám se na nich točit jako jiní,“ dodal.

Vzhledem k tomu, co se mělo v rámci státního svátku připomínat, Bartošovi chybělo, že nezazněla od prezidenta žádná zásadní revize. „Pokud jsme ale zvyklí na některé projevy hlavy státu, tak i kritici hodnotí, že jeho projev byl tentokrát relativně velmi smířlivý,“ řekl s tím, že na mysli má ten úvodní, ne ten týkající se udělení vyznamenání, kde už by výhrady měl.

„Jediná výhrada tam byla za mě ta, která je slyšet od prezidenta při každém udělování vyznamenání, že všichni kritici, kteří se jmény nesouhlasí, jsou zavistiví neschopové, kteří v životě nic nedokázali,“ upřesnil a dodal, že s něčím takovým on osobně nemůže souhlasit. Kritika, která se na některá vyznamenaná jména objevovala, totiž byla podle něj naprosto oprávněná. „On si stejně vždy vyznamená, koho chce,“ mávl rukou.

Vybrat si však, kdo bude vyznamenán, je prezidentova výsostná pravomoc, namítl moderátor Daniel Takáč. Na to se Bartoš začal smát, že v něm nyní slyší akorát slova Ovčáčka, který to vždy podobným způsobem vysvětluje, i když to tak úplně asi není. „Prezident si vybírá lidi, kteří očividně dostali vyznamenání za zásluhy směrem k prezidentovi než k České republice,“ uvedl Bartoš.