Otázka placení kartou se totiž neomezuje jen na nižší odměnu obsluhy ve formě spropitného od spokojených zákazníků – z toho důvodu, že se „dýška“ při placení kartou obsluze poníží či nejsou žádná, neboť ji mnozí lidé v pohostinství a službách raději při placení kartou kvůli komplikovanosti ani vůbec nepřijímají. Podniky musejí kvůli nárůstu bezhotovostních transakcí začínat řešit i jiné dopady placení kartou. A mnohé z nich mohou posléze dolehnout i na zákazníky.
Co se totiž s nárůstem bezhotovostních transakcí stává důležitou praxí při počítání marží je to, že obchodníci musejí za každou takovouto transakci, na rozdíl od těch hotovostních, hradit poplatek. A ne jeden.
Fotogalerie: - Česko bez hospod
Když v restauraci za jídlo zaplatíte 100 korun, restauratér již tuto částku jen vloží do kasy, a pokud nepřekročí určité limitace vkládání peněz v bance na účet, dorazí mu na něj již tato částka celá. U placení kartou sice nemusí do banky, ze zaplacené stokoruny kartou, však danému majiteli restaurace celá tato částka nepřijde.
Ze zaplacené stovky kartou si odkrojí svůj podíl hned několik stran a část si uzme karetní asociace, jakýmiž jsou nejčastěji u nás Visa či MasterCard; část si odebere vydavatel karty, což je nejčastěji banka, od níž jste kartu obdrželi; část provozovatelé terminálů, platebních bran a zúčtovací centrum a v neposlední řadě také zúčtovací banka, u níž má účet sám obchodník. Jednotlivě jde o velmi malé podíly platby, dohromady už však mohou být znát.
Samotná Visa či MasterCard si uzmou z každé transakce desetiny procenta. Uvnitř Evropského hospodářského prostoru (EHP) je tato část regulovaná a Visa si může strhnout maximálně přibližně 0,1 procenta z transakce a MasterCard pak přibližně 0,2 procenta z dané platby.
Banka klienta si pak může říct maximálně o 0,2 až 0,3 procenta ze zaplacené částky. U firemních karet však může jít až o 1,6 procenta a znatelně vyšší procentuální výše je také u karet vydaných mimo EHP. Banka obchodníka pak podléhá stejné regulaci jako vydavatelé karty a může si říct o 0,2 procenta u debetní karty a o 0,3 procenta u karty kreditní.
Fotogalerie: - Za plzeňským do Němec
A nakonec přichází také poplatek, který podnikatelé musejí hradit provozovateli platebního terminálu či platební brány a ze stokoruny zaplacené zákazníkem je rázem 98 korun, ale nastat může i platba takovou kartou, u níž zbyde v krajním případě danému restauratérovi ze stovky od hosta i méně než 93 korun.
Rozdílný poplatek je pro obchodníky a poskytovatele služeb účtován totiž také podle toho, zdali byla platební karta vydána v České republice, jiné zemi Evropské unie či ve zbytku světa a zvyšuje se také, pokud zaplatíte kreditní kartou. Server dotypay.com tak uvádí, že zatímco pokud zaplatíte 100 korun debetní kartou Visa, vydanou v Česku, za nákup obchodníka čeká poplatek ve výši 1,5750 procenta, pokud zákazník zaplatí za stejné zboží kreditní kartou Mastercard, vydanou v zahraničí, bude poplatek činit až 5,8210 procenta, což už je dosti nemalá částka, o níž se danému podniku zkrouhnou marže.
Tuto ztrátu si obchodník častokrát promítne do nákladů pro spotřebitele a zboží či služby jsou tak při velkém objemu karetních transakcí dražší, než kdyby všichni lidé u daného obchodníka používali hotovost.
Psali jsme:
Pozor si dejte při cestě na dovolenou
Kromě zvýšení cen se problematika spojená s poplatky při placení kartou může ještě více projevit při cestě do zahraničí. Některé země totiž nejsou ani zdaleka ke karetním transakcím tak přívětivé jako skandinávské státy či například Čína, kde se obejdete bez toho, abyste kdykoliv během celého svého pobytu museli vybírat jakoukoliv hotovost z bankomatu. Ale hned za našimi hranicemi jsou místa, kde se při spoléhání na zaplacení kartou dostanete do prekérní situace a čeká vás trapné odbíhání z restaurace k nejbližšímu bankomatu či tvrdé překvapení, že si bez hotovosti nekoupíte ani vodu v supermarketu.
Pokud při čtení těchto slov chcete mávnout rukou s tím, že se na dovolenou nechystáte nikam na východ, ale do západní či jižní Evropy, pak zpozorněte, často totiž nejhůře pochodíte při placení kartou právě tam.
Obzvláště těžké je zaplatit kartou zejména v sousedním Německu, kde se vám může stát, že mnoho restaurací ani nedisponuje platebními terminály a jediná eura, která kdy pokladnou prošla, jsou ta papírová. Nepříjemnost vás může potkat i v supermarketech, jelikož je Německo vyhlášené tím, že platební karty nejsou přijímány ani v nich. Často se však jedná o obchody spíše v malých městech.
Co se naopak již týká i německých velkoměst, je, že pokud se rozhodnete pro platbu kartou, a budete mít to štěstí, že daný podnik bude bezhotovostní transakce přijímat, čeká vás nejspíše zkoumání od obsluhy, co že to máte za druh karty či dokonce jakou značku.
Fotogalerie: - Chorvatsko 2022
Jakmile máte debetní kartu, většinou není až takový problém. Při platbě kreditkou však nastávají situace, kdy ji obsluha přijme jen s velkou nelibostí anebo vám řekne, že musíte utratit ještě několik „éček“, abyste jí mohli zaplatit. Dost často bývá placení kreditní kartou limitováno na minimální částku 10 eur a běžnou debetní kartou na 5 eur, což sice nejsou nikterak extrémní částky, ale pokud jdete do kavárny ve dvou a nemáte u sebe eura, rázem si musíte zopakovat objednávku, abyste mohli zaplatit.
Právě takováto minimální výše objednávky při platbě kartou se netýká jen Německa, ale setkat se s tímto jednáním můžete v restauracích a obchodech i v mnoha jižních přímořských destinacích a horké chvilky můžete bez hotovosti zažít i například v některých restauracích v Itálii, kde se dá od 10 eur kartou platit v některých podnicích i v samotném Římě.
Problém při placení můžete mít i na některých místech v Česku
Tento trend se pomalu začíná rozmáhat už i v Česku, jelikož si zde již mnozí zvykli na pohodlí při bezhotovostním placení kartou, hodinkami či mobilem. Na některých místech tak i zde dochází k tomu, že vám sice kartou umožní zaplatit, budete si však muset nakoupit nejčastěji od 50 korun a výše. Některé minimální částky za platbu kartou vám však občas mohou „vyrazit dech“.
Potvrzuje to i bývalý vysoce postavený manažer Plzeňského prazdroje, jednatel gastronomické skupiny Hospodska, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a člen spolku Apron Luboš Kastner.
Pro ParlamentníListy.cz Kastner uvedl, že se s limitací výše bezhotovostních transakcí setkal na letošním filmovém festivalu v Karlových Varech a na jednom z tamních míst přijímali karty až při útratě nad tisíc korun. „Zkušenost je i taková, že běžně mi někde v regionu odmítnou zaplatit kartou, když je částka menší než třeba 70 Kč. Je to samozřejmě v roce 2023 velmi nešťastné a pro již většinu hostů limitující,“ hodnotí.
Fotogalerie: - Otevřené i zavřené zahrádky
„Za nás považujeme platbu digitálním prostředkem jako krok ke spokojenosti zákazníka, a to bez rozdílu regionu, formátu či zaměření služby. Hostům by mělo být možno neomezeně umožnit platby elektronickým způsobem. Typickým příkladem jsou třeba bistra v okolí řek, kde je stále minimální šance zaplatit kartou, byť je v tom praktický benefit,“ poukázal také.
Dle Kastnera však poplatky za přijímání karet nejsou v dnešní době důvodem, proč by měli obchodníci a poskytovatelé služeb vyhánět zákazníky, kteří nemají hotovost zrovna u sebe. „Odůvodnění výší poplatků bereme jako záminku ze strany podnikatelů zejména proto, že mnozí podnikatelé vidí v neumožnění platby kartou a akceptaci pouze hotovosti stejné kouzlo, jakým se kouzlilo v gastronomii zejména v 90. letech. Existují řešení s minimálním poplatkem a tyto minimální náklady vždy může a měl by obchodník reflektovat do ceny služby,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz s tím, že pro neakceptaci forem elektronické platby „v současnosti neexistuje žádný racionální argument“.
Upozornil také na červnovou prezentaci GastroTalks, která ukazuje, že podnikatelé, přijímající karty, z tohoto rozhodnutí získávají benefity. V Česku má akceptovat platební karty již 67 procent gastro podniků a průměrná transakce kartou v květnu činila 260 korun, zatímco v hotovosti jen 221 korun.
Fotogalerie: - Rozvoz jídel
Tam, kde mají připravené platební terminály, má sice být 55 procent všech tržeb stále hotovostních, jedná se však o 49 procent tržeb a lehce nadpoloviční část tržeb tak již tvoří bezhotovostní platby, byť je používá méně zákazníků.
Psali jsme:
autor: Radek Kotas
