O počtech či podílech přistěhovalců v rámci populace evropských států se často vedou dohady. Ty se pokouší poněkud rozptýlit Politico ve svém dnešním článku. První graf tak ukazuje migrační toky od začátku migrační krize. Jak z grafu vyplývá, největší nápor zažila Evropa mezi srpnem a listopadem 2015, byť jisté náznaky budoucího stavu byly patrné již v létě předchozího roku. Aktuální migrační toky z května jsou nižší, než tomu bylo před čtyřmi lety.
V dalším z publikovaných grafů lze zase vidět etnické složení migrantů, kteří postupně přicházeli do Evropy mezi březnem 2016 a květnem 2018. Zatímco v prvním sledovaném měsíci tvořili většinu lidé, kteří přišli z Blízkého východu, v dalších měsících začalo více lidí přicházet přes Albánii a Řecko. V souvislosti s těmito trendy také významně roste počet lidí, kteří přicházejí z Afriky. Zatímco před dvěma lety to byla sotva několik procent, nyní je to až jedna třetina ze všech příchozích.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
Třetí graf potom zahrnuje statistické údaje o zastoupení přistěhovalců v rámci populací jednotlivých členských států Evropské unie. Jak vyplývá z dat uvedených serverem Politico, nejvíce cizinců žije v Lucembursku, kde tvoří přes 45 %. Přes jedenáct procent z nich přitom pochází ze zemí mimo EU. Poměrně vysoký podíl tvoří přistěhovalci ze zemí mimo Evropskou unii v Estonsku či Litvě. V těchto případech jde o příslušníky ruské menšiny.
Přistěhovalci ze zemí mimo Evropskou unii převažují také ve Švédsku, Velké Británii, Rakousku, Španělsku, Francii a prakticky všech západoevropských zemích, včetně České republiky. Zatímco u západoevropských států jde o migranty z Afriky a Blízkého východu, v České republice jde o Ukrajince a občany zemí bývalých sovětských republik. Naopak přistěhovalci ze zemí EU převažují nejvíce v Lucembursku a dále také v Maďarsku, na Slovensku, v Irsku a na Kypru.
Další z grafů ukazuje podíl přistěhovalců ze zemí mimo Evropskou unii na populaci v jednotlivých členských zemích EU a odhady samotných rodilých obyvatel. Jak je patrné, samotní obyvatelé většinou podíl cizinců nadsazují. Nejvíce Italové, kteří odhadovali, že jde o čtvrtinu, a ve skutečnosti se jedná o 6,7 %. Naopak Estonci odhadovali 12 % a ve skutečnost v zemi žije 13,3 % přistěhovalců ze zemí mimo EU. Ze západoevropských zemí pobývá nejvíce těchto přistěhovalců ve Švédsku (11,6 %) a v Lucembursku (11,4 %).
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
