Problematická přehrada, hovoří se kvůli ní o vyvlastňování. A v pozadí má podle některých být Agrofert

08.06.2019 16:25

REPORTÁŽ Kvůli vodě možná dojde ve chmelařské oblasti i na vyvlastňování, je to potvrzené. „Zas nějaký ‚státní zájem‘,“ zaznívá skepticky ze Žatecka, kde politici překvapivě nesklízejí ovace za záměr vytvořit obrovskou přehradu Kryry. Ta má zatopit spoustu cenné půdy, čistírnu vod nebo pohřebiště. Možná také přetne silnici, která znemožní dětem dojíždět do školy. V regionu hospodaří „agrofertí dceřinky“, a tak se spekuluje.

Problematická přehrada, hovoří se kvůli ní o vyvlastňování. A v pozadí má podle některých být Agrofert
Foto: Hans Štembera
Popisek: Rozvodněná řeka, ilustrační foto

Anketa

Okrádá vás Andrej Babiš?

17%
hlasovalo: 26425 lidí

Lidé v okolí zamýšlené nádrže Kryry vědí, že žijí v nejsušší oblasti Česka. Zároveň ale již dlouho volali po vybudování ochranného protipovodňového poldru.  

Ten měl být situována u Mukoděl. Do centra zájmu místní samosprávy se dostal kvůli ochraně obyvatel v místech, kde voda již zabíjela: Kryry leží v záplavové oblasti Blšanky, která své koryto opustila již několikrát. Poslední kritickou povodeň lidé pamatují z června 2013, kdy bylo zasaženo několik ulic a desítky domů. Jen na Hluboké cestě voda spolkla 24 domů.

„Otázka vybudování protipovodňových nádrží na toku Blšanky a Podvineckého potoka byla tehdy velice aktuální. V té době se začalo v rámci protipovodňových opatření mluvit o nutnosti výstavby záchytných nádrží, zejména na Blšance, na které v celém jejím toku nelze regulovat průtok,“ připomíná kryrský starosta Miroslav Brda, podle kterého obec nemá v současné době žádné bližší informace o připravovaném záměru, než které měla před čtyřmi lety, kdy se vyjadřovala ke studii proveditelnosti.

Červeně je na výřezu Podbořanska (okres Louny) vyznačeno umístění původně plánovaného protipovodňového poldru na řece Blšance u Mukoděl a vpravo pak vládou schválený záměr vodní nádrže Kryry na Podvineckém potoce, kde zatopí fungující chmelnici, část dopravní infrastruktury i pietní místo. Zdroj: Povodí Ohře 

Boj proti suchu, nebo proti povodním?

Místní komunita se podivuje nad tím, že najednou protipovodňový účel téměř zapadl a nádrž se prezentuje víceméně jako řešení sucha a podpora chmelařů. Zarazilo to například i Pavla Pavlíka, předsedu spolku SOS Lubenec. Přemýšlí, zda za megalomanskou výstavbou opět není místo veřejného hlavně nějaký „státní zájem“ jako v případě záměrů typu hlubinné úložiště, proti němuž jím vedený spolek aktivně brojí. „Délka přivaděče vychází podle mapy od Nechranic nějakých 30 km. Pokud má přehrada řešit sucho, bude snaha udržovat ji naplněnou, připravenou pro zavlažování. Jak by ale naplněná přehrada zadržela povodňovou vlnu, nevím,“ přemítá Pavlík a dodává:

„Vzpomínám si na povodně na Vltavě, kdy naplněné přehrady, připravené k rekreaci, moc nepomohly. Naopak jejich upouštěním, aby nedošlo k jejich protržení, byla zaplavena města na Vltavě a za soutokem i na Labi. Ta ochrana před povodněmi bude spíš nějakým zástupným důvodem, proč stavbu realizovat.“ 

Zvláštní mu připadá, že by přehrada na Podbořansku s přivaděči od Chomutova měla řešit sucho na Rakovnicku: „Ve státě, kde nebylo možné udržet vytížený přímý autobusový spoj ze Žatce do Karlových Varů jen proto, že přejíždí hranici dvou krajů, jež se nedohodly na jeho financování…“ Za takovou „logistikou“ může prý stát něco jiného. „Jestli náhodou nebude tím státním zájmem fakt, že dceřiná společnost Agrofertu, AgroZZN Rakovník, hospodaří prostřednictvím svých dceřiných společností Zemědělská společnost Blšany, ZOS Běsno a AgroZES Kněževes na území na východě Podbořanska a na severu Rakovnicka,“ vznáší řečnickou otázku.

Povodňové památníky na Podbořansku, kde záměr obrovské přehrady vyvolal řadu nesouhlasu, nenechávají zapadnout skutečnost, že voda zde už dokonce zabíjela. Připomínají zejména prudkou povodeň v povodí Podvineckého potoka, z roku 1872, při které došlo k protržení hrází několika rybníků a zahynula řada lidí v několika obcích. Foto: Lucie Bartoš

Podle Jana Svejkovského z Povodí Ohře se od začátku vodní dílo Kryry navrhovalo jako víceúčelová vodní nádrž, tedy se zásobním i retenčním (protipovodňovým) účelem. „Příprava studie se zahájila po proběhlé povodni v roce 2013. Pro města a obce podél Podvineckého potoka a následně podél Blšanky bylo nutné tehdy projednávat protipovodňový účinek. Současně se ale s vlastníky a nájemci zejména chmelnic probírala možnost závlah získávaných z vodní nádrže, určil se minimální zůstatkový průtok a navíc možnost případného přečerpávání vody do povodí Rakovnického a Kolešovického potoka. To je ta část, která reprezentuje potřebu zásobního účelu nádrže. Nejedná se tedy o žádný obrat. Jen, jak je bohužel zvykem, se některým aspektům přiřazuje nesprávná váha,“ reagoval na úvahy.

Částečná protipovodňová ochrana je každopádně podle něj součástí navrhovaného řešení, které získalo na významu právě v souvislosti s klimatickými potřebami a problémy sucha v zemědělství. Slovo „částečná“ znamená, že při stoleté povodni bude odtékat z nádrže průtok vyšší než neškodný. „Voda se tedy bude rozlévat mimo koryto vodního toku. Účinky povodní ale budou nižší než bez nádrže. Povodí Ohře spravuje 22 vodních nádrží (těch větších) a jen 5 z nich zajišťuje úplnou ochranu. Jen částečná protipovodňová ochrana je běžný jev,“ říká Jan Svejkovský.

Povodí Blšanky je celkem rozsáhlé, odvodňuje totiž značné území Podbořanska, Doupovských hor a Rakovnické pahorkatiny jižně od Lubence. V roce 1872 při povodni na Blšance zemřelo přes sto lidí. Povodí řeky je proti povodním totiž v podstatě bezbranné.

Přes tři miliardy a něco padne. Jde se na to

Připomeňme aktuální fakta: Ve třetím desetiletí chce stát vybudovat celkem pět vodních nádrží, které mají být víceúčelové. Kryrské vodní dílo na Podvineckém potoce má být doplněním dvojice menších přehrad na Rakovnicku – Šanov a Senomaty. Tyto menší nádržky se mají stavět v letech 2022 až 2025. Kryry by přišly na řadu až poté, a to nejspíše ve „velké“ variantě s vybudováním hráze a vzniku nádrže na zachycování vody pro závlahy půdy. „Tímto by došlo k záboru asi 15–20 hektarů nejkvalitnější orné půdy,“ uvedl starosta Miroslav Brda. Výstavba se odhaduje na 15 až 17 let, v dlouhodobém horizontu s vodními převaděči pak ještě déle.

Tato alternativa se teď nejvíce prosazuje, jelikož v současných obdobích sucha se mnohem více začala zdůrazňovat potřeba přehrad hlavně pro zemědělce, konkrétně chmelaře. „Vláda schválila výstavbu vodního díla Kryry, které je zásadním opatřením pro řešení sucha na Rakovnicku. Schválena byla i výstavba souvisejících převodů vody z Kryr do povodí Rakovnického potoka,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. Nádrž Kryry včetně dvou přivaděčů vody, které posílí kapacitu připravovaných menších nádrží Senomaty a Šanov, má být tedy postavena hlavně pro zajištění vody na Rakovnicku. Dostatečný přítok se má zajistit propojením se zhruba 20 kilometrů vzdálenou nádrží Nechranice na řece Ohři. Do této přehrady se vejde 60x více vody než do uvažovaných Kryr, které mají mít předpokládaný objem necelých osm milionů kubíků.

Investorem nádrže je státní podnik Povodí Ohře, investorem obou přivaděčů Povodí Vltavy. Celkové náklady na komplexní řešení sucha v tomto regionu mohou nakonec v největší variantě dosáhnout přibližně 3,4 miliardy korun, uvádí dubnová tisková zpráva Ministerstva zemědělství. Na pořadu dne je projektová příprava.

Dohodnou se vodaři s majiteli pozemků?

Dopady stavby pocítí veřejnost ve velkém. „Pokud bude projekt realizován, výrazně zasáhne do infrastruktury obcí Kryry a Petrohrad, zejména vybudováním nových komunikací a možná i zásahem do zástavby průmyslového komplexu v Kryrech,“ potvrzuje Brda.

Objekty v nádrži a pod hrází jsou koncipovány asi tři, kdy půjde zřejmě o provozní objekty. „Na konci vzdutí nádrže budeme v kontaktu s mostem a násypem nyní projektované dálnice Praha – Karlovy Vary. Po dobu výstavby by určitě omezení, zejména dopravní, bylo. V takovéto fázi ale ještě nejsme, máme za sebou zatím studii proveditelnosti,“ zmínil Jan Svejkovský.

Povodí Ohře potvrdilo, že výkupy pozemků jsou součástí navrhovaného řešení. „Výkupy pozemků by v krajním případě, ale opravdu až nakonec, mohly být řešeny i vyvlastněním pozemků. Nikdo ze zainteresovaných by jistě tuto krajní možnost nechtěl využít,“ podotkl Jan Svejkovský.

„Vše je otázkou geologických průzkumů, a dalších jednání, včetně změn územních plánů obcí Kryry a Petrohrad,“ upozornil starosta Brda, co by ještě muselo proběhnout, než realizace přehrady získá jasné obrysy. Petrohrad se nesouhlasně vyjádřil v roce 2017, když upozornil, že by „došlo k částečnému zatopení přístupové cesty mezi obcí Černčice a městem Kryry, což by znemožnilo dopravu dětem do škol v okolních obcích či občanům dostupnost lékařské péče. Dalším negativem stavby je plánované zatopení pietního místa – pohřebiště v obci Černčice; další zatopenou stavbou by měla být i čistírna odpadních vod, několik obyvatel obce by dále mohlo přijít o své nemovitosti a velkou část pozemků, navrhovaná stavba dokonce zasahuje i do plánované silnice D6 (petrohradský měsíčník Lunaria 9/2017).“

„Do konce března příštího roku předložíme vládě zásady pro výkupy nemovitostí, které jsou dotčeny nádrží Kryry. Pro povodí nádrže připravíme – ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí – návrh na opatření blízká přírodě,“ uvedl ministr Toman.

Přesně tato chmelnice, která vede podél silnice z Černčic do Kryr a za kterou teče Podvinecký potok, v případě výstavby nádrže doslova padne za vlast. Foto: Lucie Bartoš

Zkáza velmi cenné půdy dostala zelenou

Podle „Studie vodní nádrže na toku Blšanky pod obcí Kryry“ (autor Vojtěch Sýs) by celkový objem zásobního prostoru zásobní nádrže byl prý schopen pokrýt potřeby pro doplňkovou závlahu zhruba 685 hektarů chmelnic, což odpovídá asi 55 procentům z celkového rozsahu chmelnic v povodí Blšanky. To ale pouze v případě jednoúčelové nádrže. „Kapacita nádrže by měla být dostatečná pro závlahy chmelnic v blízkosti Blšanky, Hasiny až Smolnického potoka a pro převod do Rakovnického potoka k posílení jeho průtoku i k závlahám chmelnic v jeho okolí a v okolí budovaných nádrží Senomaty a Šanov,“ míní Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky.

Které chmelnice se budou díky navýšení retence vody v regionu zavlažovat tímto způsobem, se rozhodne až podle toho, komu provozovatel závlahy poskytne pro odběr vody potřebné povolení k odběru. „Na provozovateli už potom je, jak si smluvně zajistí rozložení závlah v území. Lze zřídit i například družstvo nebo jiný subjekt, který bude odběry realizovat,“ uvedl Jan Svejkovský. Zda na všechny laicky řečeno „vystačí“, nelze předjímat. „Ano, parametry nádrže Kryry jsou jistě omezené, není možné zavlažovat úplně všechny pozemky. To jsou věci, které již musí řešit někdo jiný než Povodí Ohře,“ přitakává pracovník Povodí Ohře.

„Kdo z pěstitelů chmele si opatří do svých chmelnic závlahové kapkové systémy, bude záležet patrně zcela na nich. Pořízení kapkové závlahy není levnou záležitostí, takže to bude záležet na ekonomické síle jednotlivých chmelařů. Výstavba nádrže Kryry je zatím hudbou budoucnosti, takže jsou možná i tyto úvahy předčasné,“ dodal za chmelařský svaz Luboš Hejda.

Velkým zásahem do regionu bude také obrovský zábor cenné orné půdy, která kvůli výstavbě vezme za své. „Jde o pozemky ve vlastnictví soukromých osob,“ nadhodil Miroslav Brda. Svaz pěstitelů chmele České republiky s tím problém nemá. „Výstavba přehrad podle návrhu projektu zabere i cennou přírodní lokalitu i současné chmelnice,“ potvrdil. Věří ale, že tato negativa budou nahrazena vytvořením nových poloh pro výstavbu chmelnic a zintenzivněním pěstování chmele na všech chmelnicích v dosahu vodotečí s posíleným průtokem. „Suché klima bez závlah by mohlo pěstování chmele nejen ohrozit, ale i zastavit,“ tvrdí Hejda.

Proč nestačí již existující nádrž

Veřejnost nad nezbytností nové nádrže přemítá i proto, že ve stejném katastru, kde byl uvažován poldr Mukoděly, se již rozkládá nádrž Vidhostice. Je druhou největší vodní plochou na Podbořansku. Není nelogické, že se poblíž má stavět další podobného významu? „V oblasti s významným dlouhodobým srážkovým deficitem je každé opatření podobného charakteru velmi pozitivní. Vodní dílo Vidhostice mělo původně sloužit k závlahám, ale pokud takto vůbec někdy sloužilo, tak to skončilo s revolucí, tedy rokem 1989,“ reagoval na dotaz redakce Jan Svejkovský z Povodí Ohře.

„Jediný zásobní účel Vidhostic je v podstatě pro zajištění tzv. minimálního zůstatkového průtoku, tedy vylepšení průtokových poměrů v době sucha ve vodním toku pod hrází,“ objasnil s tím, že nápady na rozšíření této nádrže, místo výstavby nové, nejsou namístě: „Zvětšování objemů nádrže je možné pouze navýšením hráze. Původní hráz je navržená na určité zatížení a většinou není možné předělat hráz na vyšší tlak vody a zajistit bezpečný a provozuschopný stav,“ vysvětlil. Pro srovnání: Objem plánované nádrže Kryry by měl být přibližně 8krát větší než objem Vidhostic.

Budování umělé vodní nádrže má mezi nezávislými odborníky v regionu ale i příznivce. Záměr podpořil například lesní inženýr a expert na rekultivace Stanislav Štýs. „Je to jakási Sofiina volba. Každopádně já považuji za dominantní zadržování vody v krajině. Bez vody v naší kotlině dopadneme žalostně – všechny možné způsoby, jak vodu zadržovat, proto upřednostním,“ vyjádřil se pro ParlamentníListy.cz. Za naprosto dominantní sice považuje zadržování vody v zemědělských půdách, ale když politici nedokázali prosadit dostatečná opatření, pak prý za takových okolností musí řešit situaci aspoň prostřednictvím nádrží.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lucie Bartoš

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Okamuru nas*al ČRo! Co jsem si to dovolil říct, že ji znásilnil migrant z Afriky? Šílená jízda redaktorky, doufám, že ten rozhovor odvysílají

18:49 Okamuru nas*al ČRo! Co jsem si to dovolil říct, že ji znásilnil migrant z Afriky? Šílená jízda redaktorky, doufám, že ten rozhovor odvysílají

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura na sociální síti informoval o brutálním případu znásilnění, který v…