Frustrace a naštvanost ve vztahu k západním zemím, především k Francii, Německu, ale také k Řecku vládne v posledních dnech v Maďarsku. Podle řady pozorovatelů se situace vyhrocuje a stává neúnosnou. Hovoří o tom obyvatelé i aktivisté na maďarsko-srbské hranici, ale i občané hlavního města. „Situace pro běžné uživatele dálkových vlaků, tedy i pro turisty a studenty, je tady neudržitelná,“ stěžuje si ParlamentnímListům.cz starší občan Budapešti Zoltán. „Jak může někdo jezdit mezinárodními spoji, když jsou našlapané do posledního místečka? Připomíná mi to cestování v Indii nebo Pákistánu. Stejně je nakonec z vlaku vytáhnou,“ říká a pohodí hlavou k nástupišti, odkud policisté vytlačují uprchlíky.
Kdysi byl Kaddáfí pro „Frantíky“ dobrý. Hostili ho v Paříži
Místní lidé berou situaci do vlastních rukou a snaží se pomoci. „Jsou to všechno jen kecy,“ rozčiluje se paní ve středním věku, která chce darovat běžencům hračku pro děti. Dlouhé dny totiž migranti bivakují u budapešťského nádraží Keleti i s rodinami. „A vy jste jim něco přivezli?“ oboří se zhurta na nás a rozčiluje se dál: „Myslíte, že to všechno zvládneme my? Městská policie se to tu snaží jakž tak udržet v chodu, ale my bychom ji potřebovali i v jiných místech na řešení našich problémů a tohle není náš problém!“ I přes kritickou situaci Maďaři chtějí být solidární a slova francouzského ministra zahraničí k východní Evropě o nedostatku solidarity se řady lidí velmi dotkla.„Bombardovat Libyi, cvičit libyjskou opozici, to Frantíci uměli. Copak nevěděli, jak to může dopadnout? Jsou to farizejové! Pár měsíců před útokem na Kaddáfího ho hostili v Paříži, on si tam přitáhl beduínský stan. Bylo to jako divadlo a pak najednou se vše otočí o sto osmdesát stupňů a vše je jinak,“ upozorňuje jeden z místních aktivistů.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala