„Kdybyste to dnes viděli ve škole, utichlé chodby ožily, je to neskutečné. Jsme strašně rádi,“ líčila s rozzářenýma očima ředitelka základní školy moderátorce Světlaně Witowské, jak skvělé je, že se někteří žáci mohli vrátit opět do školních lavic. Nejdříve prý panovaly mezi učiteli obavy, zda vůbec děti přijdou. „Přišlo ale sto procent dětí,“ dodala.
Roušky ve škole podle ní vnímají daleko hůř dospělí než děti. „Děti s tím byly naprosto v pohodě a šťastné,“ uvedla, že děti s tímto opatřením neměly sebemenší problém.
Přiblížila, jaká jsou ve školách pravidla pro nošení roušek. „Děti jsou rouškami vybavené od rodičů, máme případně i nějaké v rezervě. Své roušky si děti schovávají po skončení výuky do pytlíku a odnášejí domů, žádný speciální odpad na ně nemáme,“ sdělila. Kolik roušek by děti měly během vyučování prostřídat, prý neřešili.
Největším negativem je, že roušky u dětí stěžují výuku kantorům. „Učitel potřebuje pro interakci vidět mimiku dítěte. Netýká se to jen žáků prvních a druhých tříd. Je to velký problém, dětem nerozumějí. Dělo se tak i u ročníků na druhém stupni základních škol. Bude to opravdu kámen úrazu,“ připustila.
Jak bude probíhat výuka dětí, které rodiče nechali z obav doma? „Pokud jde pouze o obavu rodičů, je v tomto případě školní docházka povinná,“ zdůraznila Hrušková. Takovým rodičům by se snažili vysvětlit, aby dětem v návratu do školy nebránili. V případě, že by bylo dítě z rizikové skupiny, nebo někdo z rizikové skupiny byl v rodině, snažili by se situaci řešit individuálně.
Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš dnes na Twitteru vyzval vládu, aby umožnila rodičům, kteří o to budou stát, kombinaci prezenční a distanční výuky. Podle Hruškové není možné takový systém zavést koncepčně. „Jsou školy, kde tohle možné nebude,“ upozornila na složitou realizaci tohoto požadavku.
Z návratu do škol podle Hruškové učitelé obavy vůbec neměli, ani ti z rizikových skupin. „Když se dozvěděli, že prvňáci a druháci jdou do školy, tak ostatní kolegyně ze zbylých ročníků záviděly,“ uvedla, že na návrat do normálu se těší všichni. „Máme i pedagožky v rizikové skupině a prostě jdou do toho. Vůbec to neřeší,“ uvedla nadšeně.
Nebylo to tím, že pro ně byla distanční výuka složitější než ta prezenční? „Je to o dvě třetiny náročnější než standardní prezenční výuka. Byly dny, kdy jsme se setkávali i v deset večer a ladili tachnická zařízení. Vyhazovali jsme i členy rodiny z obýváku, abychom měli prostor pro své žáky,“ přiznala.
Na dotaz, zda pochopila, proč a na základě jakých dat vláda před měsícem školy zavřela, pak po krátkém zamyšlení odpověděla „ne“. „Máme jen data veřejně známá, nemáme se o co opřít,“ krčila ředitelka rameny.
Školu jako „tikající bombu“ epidemie, jak ji dnes označil bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, prý nikdo z pedagogů nevnímá. „Tohle vůbec neřešíme. Máme před sebou ‚hurá, vrátíme se do školy‘. Opatření budeme dodržovat a věříme, že tikající bomba nevybuchne,“ řekla ředitelka Základní školy T. G. Masaryka ve Štětí.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
