Spojené státy s definitivní platností uznaly oprávněnost anexe Golanských výšin Izraelem. Sýrie, jíž tato oblast donedávna patřila a činí si na ni nárok, se bouří. Rusko či Turecko krok Donalda Trumpa odsoudily. Podle agentury Reuters dal tak Trump jasně najevo, kde stojí. Věří prý v to, že Izrael má v případě ohrožení bránit svou bezpečnost.
Analytička Tereza Spencerová má za to, že se Trump v podstatě střelil do vlastní nohy, když uznal právo Izraele kontrolovat Golanské výšiny. Izrael podle jejího názoru stojí o kontrolu tohoto území kvůli těžbě ropy. Spencerová má za to, že Izrael ve válce proti Asadovi podporoval džihádisty, aby napomohl k oslabení syrského státu a dosáhl tohoto svého ropného cíle.
To, co Trump učinil, je v rozporu s mezinárodním právem. Faktem je, že podle OSN prohlášení Spojených států na statusu Golanských výšin jako okupovaného území nic nemění. Rozhodující by tu totiž měly být rezoluce Rady bezpečnosti OSN.
„Rusko sice Trumpa kvůli Golanům kritizuje, ale jinak se v Kremlu musejí tetelit blahem, protože kauza Golany fakticky znehodnocuje veškeré americké (a potažmo obecně západní) námitky a sankce uvalené na Rusko kvůli anexi Krymu. Je pak vcelku úsměvné, když Trumpův ministr zahraničí Mike Pompeo zkouší vyvracet námitky o dvojím metru podivným tvrzením, že na rozdíl od Krymu prý uznání Golanských výšin odpovídá realitě v terénu… Rusko Krym alespoň mělo, do roku 1954, zatímco Izraeli Golanské výšiny nepatřily nikdy,“ uvedla Spencerová na serveru iPrima.cz.
„A co víc, Sýrie může mít velký kus pravdy, když proti Trumpovu postupu nadhazuje varování, že se tím USA stávají hlavním nepřítelem Arabů, jak svým razantním odmítnutím ‚izraelských‘ Golan ukázala třeba Liga arabských států. Uznání ‚izraelských‘ Golan přitom už nyní do běla rozpálilo i americké spojence, Turky, kteří hodlají kauzu přenést na půdu OSN a o to víc se budou orientovat na partnerství s Ruskem a Íránem. A arabské státy regionu, které Washington aktivně odstrašuje od spolupráce s Íránem, se k Teheránu nejspíš budou chtít naopak přimknout, protože nikdo nechce mít za spojence někoho, kdo kvůli svým vnitropolitickým zájmům mýrnyx dýrnyx rozdává cizí území. Ostatně, i tmářským monarchiím Perského zálivu se nyní zkomplikuje spolupráce s USA, tedy pokud vládnoucí rodiny nebudou chtít v očích svých často beztak už nespokojených poddaných vypadat jako naprostí zaprodanci a zrádci arabského světa. Jejich panovnické trůny totiž vůbec nemusejí být tak pevné a neotřesitelné, jak na pohled možná vypadají,“ pokračovala Spencerová.
K tématu přidal pár slov také velvyslanec České republiky v USA Hynek Kmoníček. V pondělní MF Dnes napsal, že Trump tímto svým krokem v podstatě otevřel prostor k tomu, aby Spojené státy v budoucnu uznaly ukrajinský poloostrov Krym za ruský.
„Proč tedy Trump řekl teď něco takového? Protože je méně než tři týdny do izraelských voleb a nejdéle sloužící izraelský premiér potřebuje všechny karty, které mu spojenec ještě může poslat. Američané mají navíc vlastní zájem na výsledku voleb. Trumpův zeť Jared Kushner poslední dva roky vyjednává americkou ‚matku všech obchodů‘, tedy velký strategický plán nového Blízkého východu. Změna izraelského partnera po volbách by ho pravděpodobně vrátila na samotný začátek jednání stejně dramaticky jako třeba pád saúdského korunního prince po vraždě novináře Džámala Chášukdžího,“ napsal Kmoníček.
Otázkou prý je, zda tento americký krok izraelský premiér Benjamin Netanjahu Trumpovi nějak oplatí, či zda dostal od Trumpa v podstatě cosi zdarma.
A nesmíme zapomínat ani na Rusko. Co udělá? Podpoří většinu států OSN, nebo Izrael, kde žije početná ruská židovská menšina. Žije tu víc Rusů než např. v Estonsku, takže Rusové musí pečlivě rozvažovat, jak budou jednat ve vztahu k Izraeli.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
