Napětí na východě Evropy znovu prudce vzrostlo. Rusko v posledních dnech výrazně zesílilo své útoky na Ukrajinu a rozsah operací je natolik vážný, že vyvolal i neobvyklou reakci od amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten na adresu Vladimira Putina prohlásil, že se „zbláznil“.
Ruské ministerstvo obrany mezitím obviňuje Kyjev z úmyslného maření ruských pokusů o mírové jednání.
Jednání v Istanbulu: gesto vůči Trumpovi, ne reálná šance na mír
Ukrajinský exministr zahraničí Dmytro Kuleba připomíná nedávné jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací, které se uskutečnilo v Istanbulu — poprvé od března 2022. Podle něj mělo toto setkání spíše symbolický než praktický význam. „Záleží na úhlu pohledu. Bylo důležité ukázat prezidentu Trumpovi, že jeho úsilí přináší výsledky. Že dokázal dostat Ukrajinu a Rusko k jednomu stolu. Aby se Moskva a Kyjev vyhnuly jeho hněvu. Směrem k příměří ale nemyslím, že existovala sebemenší šance něčeho dosáhnout. A proto to bylo nedůležité,“ řekl Kuleba v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Putin necítí tlak. Proto nevidí důvod k dohodě
Podle Dmytra Kuleby neexistovala při istanbulském jednání reálná šance na příměří či na dosažení míru. Ruský prezident podle něj nevidí důvod, proč by měl měnit svůj postup — a klíčovou roli v tom hraje především postoj Spojených států. „Protože Putin nechápe, proč by měl měnit strategii. Má pocit, že všechno funguje hladce, za vysokou cenu, ale to ho nezajímá. Necítí tlak ze strany Spojených států. Oslavuje to, že Spojené státy nepřišly s žádným novým programem vojenské pomoci Ukrajině a nevěří, že Evropa dokáže byť částečně nahradit americké dodávky,“ řekl Kuleba.
Otakar Foltýn stále tvrdí, že použitím slova „svině“ nepochybil. Měl by se za to nakonec omluvit?Anketa
Putin podle něj také používá propagandu k vyvolání napětí uvnitř Ukrajiny, k oslabení její odolnosti. „Zatímco sám buduje armádu, získává podporu i od severokorejské armády a věří, že je na cestě k cíli. Takže nevidí důvod, proč by měl přestat,“ poznamenal Kuleba.
Aby válka skončila a aby byl obnoven udržitelný mír na Ukrajině i v Evropě, bude podle Dmytra Kuleby potřeba znovu nastolit důvěru ve vztazích: mezi Ruskem a Ukrajinou, mezi Ruskem a Spojenými státy a mezi Ruskem a Evropskou unií.
Trump chtěl změnu, ale výsledkem byly ústupky Putinovi
Kuleba se vyjádřil i k tomu, jak vnímá přístup prezidenta USA Donalda Trumpa k válce na Ukrajině. Přestože oceňuje snahu narušit zaběhlý stav, podle něj Trump svým způsobem jednání poškodil obě strany – a posílil ruskou pozici.
„Když slyšíte, že mluví o Ukrajině a o Rusku, tak radši neposlouchejte, protože vás to rozčilí. Ale když se na to podíváte z odstupu, tak si myslím, že v jeho počátečním přístupu je jedna dobrá věc – a to, že se snaží změnit status quo. Chtěl narušit celý proces a něco změnit, to je něco, čím je známý, takže se o to pokusil. Ale způsob, jakým to udělal, podkopal jeho záměr změnit dynamiku. Všechny klacky naházel pod nohy Ukrajině, a Rusku nabízel jen samé ústupky. Tím úplně zabil motivaci obou se nějak dohodnout. Putin nechápe, proč by měl s něčím souhlasit, když mu jde všechno podle plánu a necítí žádný tlak,“ zopakoval Kuleba.
Zároveň podotkl, že Volodymyr Zelenskyj neměl důvod na Trumpovy výzvy k ústupkům reagovat. „Zelenskyj nechce ustupovat, protože zaprvé ví, že Putin jeho ústupky nebude opětovat, a zadruhé, pokud by ustoupil Trumpovu tlaku a něco by mu dal, okamžitě by přišly další a větší požadavky.“
V nedávném prohlášení prezident Trump naznačil, že bez reálného pokroku v jednáních by USA mohly z celého procesu urovnání války na Ukrajině vycouvat. „Tohle není moje válka,“ prohlásil Trump.
Exministr Kuleba se zamýšlí, zda hrozí, že by se Washington – nebo sám Trump – mohl pokusit uzavřít separátní dohodu s Ruskem bez ohledu na pozici Ukrajiny či Evropy. „Nemyslím si, že je to příliš pravděpodobné, a to z jednoho důvodu. Jak Putin, tak Trump dobře vědí, že bez zapojení Ukrajiny a Evropy žádnou dohodu neprosadí. A pokud by se o to pokusili a následně ztroskotali, působili by jako slabí hráči, kteří vymýšlejí nevymahatelné dohody,“ míní Kuleba.
Ukrajina jako polarizační téma evropských voleb
Ukrajinská diplomacie prý s obavami sleduje, jak se otázka války a pomoci Ukrajině stává tématem volebních kampaní v mnoha evropských státech. Kuleba přiznává, že to ukazuje na slabinu v dlouhodobé práci Ukrajiny směrem k evropské veřejnosti. „Sledují dění kolem Ukrajiny, nepochybně sledují dění kolem Ukrajiny, a také sledují volby v Rumunsku, na Slovensku, v Maďarsku, v Polsku, a blíží se i volby v Česku. Ve všech těchto volbách je Ukrajina užívána jako polarizační téma. Jeden politický tábor slibuje podporu Ukrajině, zatímco druhý slibuje, že ji podporovat nebude. To je naše selhání, strategické selhání, a na jeho odvrácení jsme měli začít pracovat už dávno,“ konstatoval exministr Kuleba.
A zamyslel se nad hlubšími příčinami, proč je Ukrajina v mnoha středoevropských zemích vnímána jako rozdělující téma. Upozorňuje na dlouhodobé působení Ruska a přetrvávající vliv postkomunistického prostředí. „Protože sovětské dědictví, posilované strategickým působením Ruska ve střední Evropě během posledních 30 let, přináší ovoce. Všimněte si, že profil voliče, který nesouhlasí s podporou Ukrajiny ze strany své země, je ve všech těchto zemích podobný. Proruské nálady jsou ve vašich společnostech stále přítomné a politici, kteří chtějí tyto voliče mobilizovat, toho využívají,“ poznamenal Kuleba.
Putina zastaví jen ropný kolaps a pat na frontě
Samotná Evropa nemá dostatečný vliv, aby přiměla Rusko k příměří. Účinný tlak podle Kuleby vyžaduje nejen diplomatické úsilí, ale především vojenskou a ekonomickou sílu. „Evropa může poskytnout Ukrajině zbraně a podporu a musí zbrojit a posílit obranu, aby odradila Putina od pokračování války ve střednědobém horizontu,“ vyjádřil svůj názor Kuleba.
A zformuloval, jaké faktory by mohly donutit Kreml změnit strategii. „Existují dvě věci, které mohou Putina zastavit. Ceny ropy, tedy ztráta příjmu z jejího prodeje, a patová situace na frontě, kdy Rusko nebude schopné dosahovat územních zisků. Jenže omezit ruské příjmy z ropy bez Spojených států není ekonomicky možné. Sankce proti tzv. stínové flotile vítám, ale ony samy o sobě průběh války nezvrátí. A k tomu, aby na frontě vznikla patová situace, je třeba dodat Ukrajině víc zbraní. Problém je v tom, že žádný z těchto kroků nelze provést okamžitě. Vyžadují čas, než si daná země uvědomí, že je třeba s tím skončit.“
Podle Kuleby sankce ale fungují. Problém je, že nefungují tolik, aby přiměly Putina zastavit válku. „Důvod je prostý. Putin pořád vydělává miliardy na ropě. Hlavním zdrojem financování jeho válečné mašinérie byla vždycky právě ropa. A jistě si vzpomenete, že sankce týkající se ropy byly v posledních třech letech jedny z nejslabších, ne-li zcela nejslabší. Z různých důvodů se neustále objevovaly argumenty, proč zavést cenové stropy na ropu, místo abychom ceny skutečně srazili natolik, že by Rusko nemělo zisky k vedení války,“ vyhodnotil ukrajinský exministr zahraničí Dmytro Kuleba s tím, že pokud sankce uplatňujeme jen napůl, neměli bychom z jejich neúčinnosti vinit sankce jako takové.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Měla by Ukrajina dostávat větší vojenskou podporu i za cenu vyšších nákladů pro evropské země?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
Horký
