Rakušan slyšel: „Musíme jít na krev.“ Rýsuje se velký spor v pětikoalici

23.4.2022 8:14 odp. | Reportáž

Ukrajinští uprchlíci, boj s dezinformacemi, webová doména Úřadu vlády „Braňme Ukrajinu, braňme Česko“ a rušení stavebních úřadů – to byla hlavní témata debaty ministra vnitra a předsedy Starostů a nezávislých Víta Rakušana v libereckém Malém divadle. Možná pro někoho překvapivě bylo nejemotivnějším tématem rušení stavebních úřadů, i proto, že na akci přišlo několik naštvaných místních starostů, kterým se to vůbec nelíbí. A nelíbí se to ani hnutí STAN, které je v tomto v rozporu s ostatními čtyřmi členy pětikoalice. „Musíme jít na krev,“ řekl k tomu senátor Michael Canov.

Rakušan slyšel: „Musíme jít na krev.“ Rýsuje se velký spor v pětikoalici
Foto: Oldřich Szaban
Popisek: Michael Canov a Vít Rakušan

Anketa

Zaslouží si ředitel BIS Michal Koudelka státní vyznamenání?

2%
95%
hlasovalo: 42256 lidí
Ještě před debatou ministr Rakušan navštívil liberecké Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU). A pochválil ho i v porovnání s jinými, která navštívil. Pochválil v této souvislosti i celou Českou republiku. 

„Měli jsme pověst země, která ne úplně ráda pomáhá. Takovou pověst jsme měli celkem dlouhodobě. Pokud jsme se vymezovali a celá politická reprezentace shodně odmítala politiku kvót. My jsme teď bez kvót a bez nějakého nucení zvládli maximální solidaritu přijmout 300 tisíc lidí. Neříkám, že bez problémů. Veškeré plány, které Česká republika měla, hovořily o migrační krizi velkého rozsahu 20 tisíci lidí. Těch jsme měli během několika málo dní.

Systém to ustál, zvládli jsme to. Díky velikánské solidaritě, práci neziskového sektoru, dobrovolníkům, kteří se zapojili do práce. Díky vynikající práci na lokální úrovni, obcí, měst – a především krajů –, na které krizové řízení spadlo. Napříč politickým spektrem, ať dělá hejtmana kdokoliv, kraje to zvládly. I na centrální úrovni.

Doprovázel mě tady generální ředitel  Hasičského záchranného sboru generál Vlček, který od první chvíle přišel se systémem, jak lidi registrovat, jak to udělat rychle a komfortně. Systém KACPU se stal vzorem pro celou Evropskou unii. Měl jsem tu včera dánského ministra zodpovědného za otázky migrace a vnitra a on sem skutečně přijel na zkušenou. Což je něco, co Česká republika nezažívala.

Máme tu 300 tisíc lidí, neříkám, že je nevidíme, že to nezpůsobuje problémy, ale v zásadě systém jako takový v České republice odolal,“ konstatoval Rakušan.

Co můžeme udělat jiného – když se Ukrajina bezprecedentně statečně brání ruské agresi – než pomoci jejich ženám a dětem

Je si vědom toho, že tato vstřícná nálada ve společnosti v příštích týdnech a měsících nemusí vydržet. „Zkusme se na to podívat z jejich pohledu. Schválně jim neříkám migranti, ale váleční uprchlíci či utečenci z oblastí, kde se reálně válčí. 70 % dospělé populace jsou ženy. 40 % z celkové populace jsou děti. Když mluvíme o bezpečnostních rizicích pro ČR, nikdy nemůžeme říci, že jsou nulová. Mezi 300 tisíci lidmi určitě budou nejen lidé pozitivní. Jsou to však lidé, kteří utíkají před válečným konfliktem, který Evropa od druhé světové války nezažila,“ upozornil ministr vnitra.

Poté poukázal na několik nesmyslů objevujících se ve veřejném prostoru. „Třeba věta, že přijíždějí s drahými auty v hezkém oblečení s drahými mobily. Proč by je mít neměli? Samozřejmě, že utíkají i lidé bohatí do země, kde jsou v bezpečí. Schéma uprchlíků se ale za ty týdny výrazně změnilo. V téhle vlně je to většinou máma, dvě děti, igelitka v ruce, v druhé nějaký baťůžek. A utíkají téměř beze všeho sem. Co můžeme udělat jiného – když se Ukrajina bezprecedentně statečně brání ruské agresi – než pomoci jejich ženám a dětem. To je nejmenší, co se dá. Jsem pyšný na to, že podle průzkumů veřejného mínění dvě třetiny obyvatel ČR podporují pomoc ukrajinským uprchlíkům tady u nás,“ sdělil Vít Rakušan.

„Neexistuje dilema, pomáháme buď Ukrajincům, nebo českým lidem. To je falešné dilema a nikdy neexistovalo. Není to dilema ani v základním pojetí. My jsme si tu ukrajinskou krizi nevybrali, nevymysleli jsme si ji. Neříkali jsme Putinovi, ať zahájí válku, ani jsme nikoho nezvali do Česka. Je to proces, který zahájila válka, agrese. Ti lidé sem přišli. Pokud bychom to nechali běžet a nechali systém být, samozřejmě se zvyšuje bezpečnostní riziko v České republice výrazným způsobem. Pokud se podíváte na kriminalitu a srovnáme první tři měsíce předcovidového roku 2019 a první tři měsíce letošního roku – i když přišlo 300 tisíc lidí z Ukrajiny, tak kriminalita je letos nižší,“ podotkl ministr vnitra.

Upozornil také, že mají pouze dočasný pobyt, nikoliv azyl. „To není trvalý pobyt. Je to na rok. Je tedy omezena doba, po kterou tu mohou na základě tohoto povolení pobývat. Pokud by tu chtěli být déle, a předpokládejme, že do té doby válka skončí – tak kdokoliv by tu chtěl zůstat – musí projít poměrně složitou a náročnou azylovou procedurou. Jinak mu povolení končí a jde zpátky. Poskytujeme takzvanou evropskou dočasnou ochranu. Platí do 31. 3. 2023,“ objasnil s tím, že statisticky při každé migrační krizi zůstává v té dané zemi asi 20 % lidí, kteří v zemi našli útočiště. „Většinou to bývají lidé, kteří si tam zajistili svoji ekonomickou existenci. Nezůstanou tu tedy lidé závislí na dávkách, ale ti, co pracují,“ vysvětlil.

Učitelka lhala, fabulovala. Nechci, aby takto vypadalo naše školství

Na webovou doménu Úřadu vlády „Braňme Ukrajinu, braňme Česko“ se ministra vnitra zeptal Jiří Minčič: „Je tam taková výzva, která by se dala nazvat – udávejme se navzájem. Jaký je váš názor na obsah, který na webu je?“

„Nemyslím si, že je to primárně udávání. Ve chvíli, kdy označíme nějakou nebezpečnou lež ve veřejném prostoru jako lež, my se pokusíme identifikovat osobu, která šíří nepravdu. Takže pokud někdo šíří větu, že válku vyprovokovali Ukrajinci, nebo věty typu že masakry a humanitární zvěrstva, které se tam dějí,  znásilňování žen a podobně, že si to Ukrajinci zinscenovali sami, a že je to všechno jedna velká propagandistická hra Ukrajiny – ano, tento typ informací na tom webu byl označen a nahlášen jako velmi nebezpečná a zavádějící věc ve veřejném prostoru. Není žádný zákon na to, že bychom toho člověka, který to šíří, soudili. Ale stát může velice efektivně reagovat svojí vlastní kampaní a na základě informací, které jsou doložitelné, může s takovou informací nějakým způsobem nakládat a přijít s tím, jakým způsoben se situace na Ukrajině v případě těchto zvěrstev na Ukrajině odehrává,“ objasnil Vít Rakušan. 

Dal k tomu příklad. „To znamená, že dezinformace ke covidu typu, že se má kloktat bělidlo, tak tato dezinformace zabíjela a lidé umírali. Pokud dezinformace tohoto typu je někde nahlášená a je to potenciálně nebezpečná věc, která může mít své důsledky, které vedou i ke škodám na životech, na tomto nevidím nic špatného,“ poznamenal Rakušan

Minčič se také ptal na případ učitelky na Praze 6, která za „proruskou propagandu“ na hodině češtiny byla postavena mimo službu a škola jí hodlá předat výpověď. 

„Učil jsem patnáct let. V životě bych si nedovolil, co si dovolila ta paní učitelka. Bez uvádění jakýchkoliv zdrojů říkat úplné nesmysly dětem. Ona opravdu lhala, fabulovala. Žasnul jsem nad tím, jakým způsobem tato paní učitelka neumí pracovat s informacemi a vykládá dětem jenom svůj vlastní názor, postoj k té věci, který z valné části jistě vycházel z doložitelných dezinformací. Opravdu nechci, aby takto vypadalo naše školství. Troufám si říci, že když jsem učil společenské vědy i dějepis, nikdo ze studentů nevěděl, koho volím a jaký je můj politický názor. Určitě bych dětem nevyprávěl svůj subjektivní vybájený informacemi nepodložený příběh o tom, co se odehrává v Rusku. Vůbec se nebavím o tom, co si paní učitelka myslí, ale z profesního hlediska je to snad porušení všech zásad pedagogické práce, které se porušit dají,“ sdělil Vít Rakušan.

Minčič protiargumentoval tím, že se nikde v Ústavě ani v Listině základních lidských práv nedočetl, že by byla nějaká omezení. „Kdo bude posuzovat, co je, a co není dezinformace? Ten váš argument o tom chlóru je nefér. Ano, stalo se to, byla to pitomost. Na internetu vám dnes najdu především na webech registrovaných ve Spojených státech tisíc kravin, které nikoho nevzrušují, protože každý průměrně vzdělaný člověk ví, že je to kravina,“ řekl. K uvedené učitelce uvedl, že ji nezná, u věci nebyl a své informace o celé záležitosti považuje za nedostatečné a nechce ji tedy komentovat. „Jde mi o jinou věc. Pořád u nás platí Ústava a zákony a cenzura je nepřípustná,“ připomněl.

Do debaty se vmísil i přítomný hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Mám dcery, které chodí na gymnázium. Říkal jsem jim, že kdyby něco podobného říkal jakýkoliv jejich učitel, tak mají okamžitě odejít z té hodiny. Ta učitelka lhala ve výuce,“ tvrdil hejtman Půta. – „To je v pořádku. Řešení, které nabízíte, beru. Ale ta učitelka je svobodný člověk, který vyjádřil svůj názor,“ zdůraznil Jiří Minčič. – „Ale svoboda slova pro mě má nějakou hranici,“ odpověděl Martin Půta. – „Nemá,“ trval na svém Minčič. – „Tak to neshodneme,“ konstatoval Půta.

A Vít Rakušan pokračoval: „Tady nikdo nikomu neříká, co smí, a co nesmí psát. Ten web dělá něco jiného. Má vyzývat k tomu, aby se poukázalo na šíření informací, které mají potenciální nebezpečnost.

Šířit lži v této společnosti, ke kterým dochází v mnoha případech ze strany ruské propagandy, která se snaží udržovat nějakou sféru vlivu na základě lží, které mají škodit této společnosti. Společnost, která se nebude umět bránit modernímu typu hrozeb, prostě neobstojí. Jsme úplně jinde, než jsme byli před 15 lety. Jsou tady cílené informační a dezinformační útoky na to, co se v České republice teď odehrává.

Pokud někdo označí na tom webu tu informaci jako závadnou, tak on toho člověka neodsuzuje, neposílá ho k policejnímu vyšetřování. Pouze dává státu možnost reagovat a bránit se proti typu hrozby, kterým hrozby v informačním a dezinformačním prostoru jsou. Kdo tady porušuje Ústavu? Je ten člověk stíhán? Má nějaké trestněprávní konsekvence? Ano, pokud vybízí k násilí, pak z toho trestněprávní konsekvence mít bude. To je prostě trestné.

Pokud člověk šíří nesmysly, je dobré, aby někdo byl schopen s těmi nesmysly pracovat a třeba je vyvrátit. Pokud budeme tvrdit, že každý má právo na názor a pravda neexistuje a je posuvná, tak já tady můžu jít vyfotit Liberec z různých úhlů pohledu. Pořád je to ale Liberec. Jakmile však začnu tvrdit, že na té fotce není Liberec, ale Brno, mám právo na názor? Je to alternativní názor, že je to Brno? Měli bychom se shodnout na tom, že existuje nějaká věcná podstata, že je to Liberec. Pokud budeme říkat, že je to Brno, je to lež,“ vyložil argumenty Vít Rakušan.

Spor v koalici o stavební úřady. Může to vést k průšvihu

Jestli si však někdo myslel, že toto byla nejemotivnější část debaty, mýlil by se. Bylo tu ještě jiné téma, které aspoň na této debatě bylo výbušnější. Ministerstvo pro místní rozvoj totiž předložilo novelu zákona ohledně stavebních úřadů. Ač ministerstvo slibuje větší dostupnost stavebních úřadů, ve skutečnosti se jich má v celé republice více než třetina zrušit. V Libereckém kraji patnáct. Několik starostů z dotčených obcí přišlo i na setkání s ministrem vnitra.

Starostka Hodkovic nad Mohelkou Markéta Khauerová konstatovala, že vláda má ve svém programovém prohlášení, že chce zachovat stavební úřady na místní úrovni a místo centralizace podporovat metodickou pomoc. „Z vlády přišla do Poslanecké sněmovny minulý týden informace, že se má rušit 244 stavebních úřadů ze 615. Tak se ptám, jestli zůstáváme na té místní úrovni?“ zeptala se ministra vnitra.

Rakušan reagoval: „Návrh koaličních stran byl nějakých 320 stavebních úřadů na území České republiky. My jsme měli představu 460 stavebních úřadů. Toto je konečný kompromis, za který jsme jako Starostové a nezávislí bojovali několik dlouhých dnů, možná i týdnů. Komunikujeme ještě se starosty z ostatních stran, tedy z ODS, TOP 09, KDU-ČSL, kterých není malý počet. Naši poslanci jim představují realitu, názory starostů ze STAN, kteří s touto situací mnohokrát smířeni nejsou a mám pocit, že u nás se o tom bouřlivě hádáme na předsednictvu, křičíme na sebe navzájem a vysvětlujeme si pozice, tak v těchto stranách, byť mají mohutné komunální zastoupení, k téhle diskusi v tuto chvíli ještě nedošlo. Vytváří se tu nějaký prostor pro to, aby jednání mohla pokračovat. Byl tu ultimativní požadavek, který jsme uhájili. Měla vznikat detašovaná pracoviště. K naštvání všech dalších čtyř stran jsme po dlouhém dohadování prosadili, že žádná detašovaná pracoviště nebudou. Za druhé, z nějakých 320 stavebních úřadů jsme dosáhli kompromisu 371. Teď se senátoři vyslovili usnesením, že oni s tím nesouhlasí vůbec. Zřejmě se bitva povede jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. Všechny zbylé čtyři koaliční strany mají pocit, že toto je maximální možný kompromis, na který lze přistoupit,“ řekl k tomu Rakušan.

„Nemělo by však nejdříve dojít ke změně stavebního řízení, digitalizaci, a teprve pak se můžeme bavit o tom, jestli jsou nějaké stavební úřady nadbytečné? Byl jste sám řadu let starostou. Musíte tedy vědět, jaký ohromný zásah toto bude znamenat. Pro mě představa, že celé Podještědí – Hodkovice, Český Dub, Osečná – přijde o stavební úřady, tak vůbec nevím, jak budou stavební řízení probíhat,“ konstatovala starostka Hodkovic. 

„Já s vámi souhlasím. Naše místopředsedkyně Věra Kovářová, která byla zodpovědná za vyjednávání stavebního zákona, srdnatě vybojovala zrušení detašovaných pracovišť. Náš původní postoj byl úplně stejný. Má se začít z druhého konce. To, co říkáte. Ale jsme v konstelaci, kdy z nějakých důvodů bylo nutné, aby byl stavebák projednán. Nějaký boj jsme odvedli a netvrdím, že je to konec," zmínil předseda STAN Rakušan.

„Teď platí stavební zákon, který schválilo před volbami ANO, SPD a komunisté a jeho účinnost je odložená. Když nedojde ke kompromisu, tak zákon začne platit. To znamená, že budou zrušeny všechny stavební úřady v modelu státní správy a vzniknou stavební úřady podléhající hierarchii krajského stavebního úřadu. Což by byla nejhorší možná varianta. V našem kraji by jich bylo deset,“ upozornil hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Připomněl, že podle stávajícího návrhu mají být stavební úřady zrušeny právě v sociálně nejpostiženějších oblastech, což je pro ně další rána do vazu. A naopak díky těm kritériím zůstanou zachovány všechny stavební úřady i v Praze v částech, kde je to přes celou Prahu 35 kilometrů. „Podle mě ministr Bartoš dělá chybu, když se spoléhá na to, že teď úřady zruší a pak bude fungovat digitalizace. Přitom nejdříve by se měla udělat systémová změna a pak se ukáže, kolik bude potřeba stavebních úřadů. Toto smysl nedává,“ míní Půta.

„Když spočítáme Hodkovice s Českým Dubem, mají dohromady více než deset tisíc obyvatel, víc než tři úředníky, více než dvě stě úkonů. Není žádný důvod je tam rušit. Pouze nikdo na ministerstvu nevymyslel metodu, jak, když zruším v našem případě šest stavebních úřadů vedle sebe, tak strukturu doplním o dva. A to vůbec nemluvím o tom, že nikdo na obci, kde zruší stavební úřad, nepustí toho svého člověka, aby šel pracovat do Liberce na magistrát. Nechá si ho tam pro sebe jako investičáka. Magistrát v Liberci s dnešními tabulkovými platy žádné nové úředníky na stavební úřad nesežene. To je úplná iluze. Nezrychlí se to, bude to ještě o hodně delší. Při představě, že úředníci pojedou někam poprvé v životě hledat nějaký objekt, jestli tam není černá stavba, to je spíš jako z filmu od Cimrmana než o řízení státní správy,“ sdělil hejtman Půta.

„Může to vést k průšvihu, který bude politický. Ponese ho ministerstvo pro místní rozvoj, což je naše koalice. Na konci to bude náš problém, který jsme pomohli politicky prosadit,“ varuje Martin Půta. 

„Věřím, že než se to dostane do Senátu, dávno to změní Poslanecká sněmovna, že to vybojují. Pro mě to je tak, že musíme jít na krev. Nemůžeme stavební úřady pustit,“ prozradil Michael Canov, místopředseda ústavně právního výboru Senátu Parlamentu ČR a také starosta Chrastavy. 

Starostka Hodkovic však stále s odpověďmi nebyla spokojená. „A lze tedy dát vládě zadání, pojďme to nejdříve zdigitalizovat?“ 

Odpověděl ji poslanec STAN Jan Berki. „V nějakou chvíli to bude o tom, jestli jsme ochotní kvůli tomu položit své angažmá ve vládě. Takto může to vyjednávání skončit. Ostatní řeknou, že dál nepůjdou. Může to takto skončit,“ obává se. 

„Myslím, že je to horší. Části ODS bude podle mě vyhovovat, když bude platit ten původní zákon. Když se neschválí žádná změna, bude platit původní zákon, který napsala paní Dostálová. A to je prohra větší, než zachování toho spojeného modelu. Je otázka, kde je ta hranice a nakolik to bude vláda chtít zbourat,“ zdůraznil Martin Půta. 

„Já jsem optimista v tom, že tuto bitvu dotáhneme do konce. Nebudeme to vzdávat do poslední chvíle,“ slíbil na závěr Michael Canov.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Oldřich Szaban

Demise

Pane premiére, vzhledem k otřesnému stavu veřejných financi, rostoucí inflaci, poklesu životní úrovně i osobních úspor, vzhledem k nejistotě týkající se zásobování plynem Evropu z Ruska letos v zimě, neuvažujete, prosím, o demisi? Nezaznamenal jsem krom projevů jediný hmatatelný krok Vašeho kabinetu...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

To už je osobní. Podívejte se, co stvořila TOP 09 za VIDEO proti Schillerové. Voliči otřeseni

20:43 To už je osobní. Podívejte se, co stvořila TOP 09 za VIDEO proti Schillerové. Voliči otřeseni

Nedělní Partie na CNN Prima NEWS byla bohatá na diskusi s ostrými názorovými střety, jejími hlavními…