Ransdorf ve Švýcarsku: Drsná teorie známého advokáta. Stojí za to. Všechno je prý jinak

10.12.2015 11:21 | Zprávy

Advokát Karol Hrádela se na svém facebookovém profilu zamýšlel nad kauzou Miloslava Ransdorfa. Soudí, že komunistický europoslanec jednal zcela záměrně, neboť vycítil příležitost získat politické body.

Ransdorf ve Švýcarsku: Drsná teorie známého advokáta. Stojí za to. Všechno je prý jinak
Foto: Facebook Karola Hrádely
Popisek: Karol Hrádela

„Pravděpodobně víte, že v průběhu druhé světové války bylo do švýcarských bank uschováno mimořádné množství finančních prostředků patřících zejména Židům. Vlastníci těchto prostředků se o ně často nedokázali přihlásit a banky je odmítaly vydat. Například až poté, co se celou věcí začali zabývat američtí právníci, došlo k tomu, že byly vydány prostředky v miliardových objemech americkým Židům. Lze oprávněně předpokládat, že podobné problémy se vztahují i k dalšímu židovskému majetku. Sedmdesát let od druhé světové války je velmi dlouhá doba. Lze tak předpokládat, že se o tento majetek již nikdo nepřihlásí. Považuji za správné, aby tento majetek sloužil veřejným účelům a nezůstával ve švýcarských bankách. Bylo by dobré vyvolat tlak EU na švýcarské banky, aby vznikl fond, kam budou z bank převedeny veškeré ukryté prostředky z takzvaných mrtvých fondů, a z něho budou vypláceny na humanitární účely,“ vysvětlil Ransdorf motiv svého jednání v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Doplnil, že peníze by mohly být použity na opatření směřující k pomoci obětem války v místě, odkud pocházejí, což by prý přispělo k uklidnění migrace do Evropy a extremismu v blízkosti státu Izrael.

Hrádela soudí, že Ransdorfa mohl inspirovat postup amerického právníka Fagana, který již v minulosti ve Švýcarsku uspěl. Donutil tamní banky otevřít tajné účty, na které si peníze před nacisty ukryli Židé. „Pokud by se něco podobného podařilo Ransdorfovi jako politikovi, mohl se stát v očích mnoha lidí hrdinou,“ míní advokát s tím, že podařilo-li by se mu docílit toho, aby takto získané peníze sloužily pro omezení dopadů konfliktů v místech blízkých konfliktům, nemohl Ransdorf tratit.

„Peníze by podstatně mohly přesáhnout částku, kterou chce EU věnovat na řešení migrace v roce 2016. Europoslanec Tomáš Zdechovský nedávno uvedl, že rozpočet na bezpečnost Evropy je stanoven v roce 2016 na 4 miliardy euro s tím, že byly překročeny limity, které byly stanoveny ve Víceletém finančním rámci 2014–2020. Z toho 2,9 miliardy euro má jít na řešení migrační krize. Takto stanovené výdaje v době, kdy jde o naši bezpečnost, považuji za směšně malé,“ dodává.

Hrádela shrnuje, že kdyby se Ransdorf stal propagátorem řešení zdrojů na omezení migrace využitím prostředků z mrtvých švýcarských kont, tj. bez využití stávajících prostředků EU, získal by silné téma pro svoji politickou budoucnost. „Pomohl by nejenom nám, ale i sobě, přestože si myslím, že hlavním motem nebyla pomoc jemu samotnému. Došlo by k jeho zviditelnění, což se u politiků počítá. To by vytvořilo předpoklad pro jeho případné další zvolení i za situace, kdy by jej KSČM zařadila opětovně na téměř nevolitelné místo na kandidátce,“ myslí si advokát.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: luš

Ing. Monika Oborná byl položen dotaz

Kde přesně se mají v obcích rušit školy?

Od vás o tom slyším prvně. Prý něco takového navrhuje STAN. Podle čeho se bude rozhodovat, jaké školy a kde se budou rušit? Protože zatím, když tato vláda něco rušila, tak to bylo vždy dost nekoncepční a většinou to ani s nikým, včetně lidí, co v těch obcí žijí neprodiskutovala

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: