Po ukončení středního odborného vzdělání s výučním listem pro obor, který se dnes nazývá řezník a uzenář, začal pracovat ještě v dobách socialismu. „Nevybírali jsme si, dostali jsme plac a tam dělali, žádné změny práce, jako se to dělá dneska, že třeba z Jablonce přetáhnou kluky z Liberce, i když peníze potřebují všichni, to je jasné,“ konstatuje dále.
Naši redakci ovšem zajímalo výhradně to, zdali na masných výrobcích dochází k šizení zákazníků. Podle řezníka Milana jednoznačně. „To víte, že ano. Zejména voda, to se tak dělalo vždycky, že se tam připouštělo, to ale není nic škodlivého, tady nejde o to, že bychom to chtěli dělat, už ani nevím, kde se to vzalo, ale prostě se to tak dělalo snad všude, kde jsem v Česku byl,“ doplňuje.
Že jde o zajetou praxi, nepotvrzuje pouze toto svědectví.
„Říkáte si, no dobře, sice nás vodou šidí, ale voda přece aspoň není zdravotně závadná? Kéž by. Kromě toho, že vás výrobce podvádí, vodu do masa vpravuje nepřirozeně, což jistě neznamená žádné plus pro náš pitný režim nebo zdraví. Aby se voda v takovém množství v mase udržela, doplní se polyfosfáty, “tedy chemikálie, které se v zemědělství používají jako hnojivo, ke změkčování vody, proti vodnímu kameni a k čištění potrubí, uvádí Marta Svačinová ve svém textu pojmenovaném Šmejdi v potravinách, Ošizené balené, mražené a lepené maso.
Na podobné zkušenosti přitom dlouhodobě upozorňovalo hned několik dalších lidí včetně videoreportérů. Ti všichni se snažili dokázat, že podobná praxe je nešvar a měla by skončit. Jenomže se ukázalo, že tomu tak není. ParlamentníListy.cz v úterý na sociální síti Twitter nalezly následující status. Týkal se masa baleného z Kauflandu a kupující uvedl: „Poté, co jsem z misky vylil všechnu vodu, jsem zjistil, že jsem v Kauflandu koupil 86 gramů vody za 54,90 Kč/ litr. A to jsem si vybral tu s nejmenším množstvím vody.“
Dodejme, že zákon ukládá procenta o obsahu vody uvést na přebalu.
„Vošulil bych vás, ani byste nemrkli. Vy, jako zákazník, nemáte vůbec ponětí, jak se ty věci dělají. Lidi z oboru jo, ti to poznají, ale ti málokdy koupí maso třeba v Tescu nebo Globusu. Většina těch chlapů dělá zabíjačky nebo poráží doma, takže tohle nepotřebují. Ti ostatní mají svým způsobem smůlu, ale jen po finanční stránce, žádné zdravotní riziko nehrozí, bavíme se jen o tom, že vám z peněženky řetězce vytáhnou o dost víc peněz, než byste dali jinde,“ podotýká.
Zajímavá byla i jeho zkušenost ze západu, konkrétně z německého Norimberku. „Tam jsme to zkoušeli a málem nás za to vyhodili, pamatuji si na to, jako by to bylo včera. Šizení zákazníků je tam nepřípustné, už tehdy měli všude cedulky s obsahem látek, cenu za jeden kousek čokolády, my na to koukali, jako bychom spadli z Marsu, tam to je jiná úroveň a respekt k lidem, u nás se čumí jenom na cenu a na to, jak Tesco, LIDL, Kaufland a další musí pořádně vydělávat,“ uzavírá řezník Milan.
autor: Tomáš A. Nový