Cesta do organizace trvala několik let. Již v březnu 1991 navštívil sídlo NATO prezident Václav Havel, tehdy jako první hlava postkomunistického státu. Havel původně zastával názor, že by se NATO měl společně rozpustit s Varšavskou smlouvou zároveň, později však tento názor změnil a angažoval se pro vstup Česka do organizace.
Stejně jako tehdejší prezident Havel, neskrýval své potěšení nad vstupem do NATO ani dnešní prezident Miloš Zeman, jenž již 16. března 1999 v bruselském hlavním sídle ústředí NATO při slavnostním vztyčování české vlajky prohlásil, že to je „slunečný den pro Českou republiku“.
Fotogalerie: - Dny NATO
Již několik dní po výroku o „slunečném dnu“ se Česká republika za souhlasu Zemanovy vlády a prezidenta Havla zúčastnila hned první operace po vstupu do organizace – operace Spojenecká síla na podporu Kosova, během níž došlo k bombardování na území dnešního Srbska a Černé hory.
Na významné výročí dnes vzpomenul bývalý poslanec ČSSD Antonín Seďa. „Je to již 22 let, kdy vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance,“ hodnotí.
Připomíná též, že spolu se zárukami naší bezpečnosti máme v organizaci taktéž povinnosti a závazky. „Je dobré si připomenout, že naše členství představuje nejen záruku naší bezpečnosti, ale zároveň i závazek, pomoci aliančním členům v případě jejich napadení. A hlavně, že máme závazek budovat moderní Armádu České republiky, která bude mít schopnosti reagovat a účinně se bránit proti současným bezpečnostním hrozbám,“ napsal.
Vstup Česka do organizace NATO ohodnotil i šéf Starostů Vít Rakušan, podle nějž by slova směrem k Severoatlantické alianci měla od českých politiků zaznívat mnohem častěji a jasněji, „bez bázně říkat jednoduchá sdělení nahlas“.
„Jsem rád, že jsme součástí Severoatlantické aliance. Jsem rád, že jsme součástí euroatlantického civilizačního okruhu. Jsem rád, že jsme se z totalitního světa posunuli mezi země, které uznávají hodnoty liberální demokracie,“ zhodnotil. Dnešní den tak prý považuje za „sváteční“.
Koronavirová krize nám podle Rakušana ukázala, jak důležitý pocit bezpečí je i jak důležitá jsou přátelé a spojenci. Přál by si proto, aby se Česká republika na svém členství v NATO podílela aktivně i do budoucna. „NATO připravuje strategii do roku 2030, přál bych si, aby Česká republika byla v tomto procesu aktivní. V zájmu vlastní bezpečnosti,“ dodává.
Na den vstupu Česka do Severoatlantické aliance živě vzpomíná i novinář a komentátor Petr Honzejk, a to velmi barvitě. „22 let jsme v NATO. Vzpomínáte, co jste ten den dělali? Já jo. Z radosti, že Rusáci maj utrum, jsme se ožrali v rozhlase s kolegou Alešem Heřmánkem stylově lacinou whiskey Kentucky Jack. Pak jsem šel načítat příspěvek o českých politických reakcích, který geniální technik pospojoval po jednotlivých slovech, ba někdy i slabikách. Nikdo nic nepoznal,“ vzpomíná Honzejk na svůj nepříliš tradiční den v práci před dvaadvaceti lety. „Ať žije NATO!“ dodává.
A ozval se i generál Petr Pavel, jenž v letech 2015 až 2018 zastával post nejvyššího vojenského představitele NATO. „Získali jsme největší bezpečnostní garance ve své historii. Naučili se dosahovat konsensu a kompromisů i ve velmi složitých otázkách. V globálním soupeření velkých hráčů není pro zemi naší velikosti větší jistoty než být součástí společenství demokratických zemí,“ hodnotí naše členství Pavel.
22 let v @NATO. Získali jsme největší bezpečnostní garance ve své historii. Naučili se dosahovat konsensu a kompromisů i ve velmi složitých otázkách. V globálním soupeření velkých hráčů není pro zemi naší velikosti větší jistoty než být součástí společenství demokratických zemí. pic.twitter.com/9mBQXjBB0M
— Petr Pavel (@general_pavel) March 12, 2021
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
