„Mozkem i motorem aktivace čl. 66 Ústavy, tedy zbavení kompetencí prezidenta republiky Miloše Zemana, je podle mne tajemník senátní komise pro ústavu a parlamentní procedury prof. Jan Kysela. Mohu se jen domnívat, co je důvodem tohoto jeho konání. Je touto myšlenkou zřejmě tak posedlý, že hovoří o podvázané schopnosti být prezidentem při pobytu v nemocnici,“ pozastavuje se Hašek ve svém facebookovém komentáři nad rozhovorem Kysely pro Deník N.
Nenašel prý obdobnou Kyselovu argumentaci v minulosti směrem k bývalým prezidentům ČR při jejich akutních hospitalizacích, a to dokonce v zahraničí. Totéž k předání demise vlády do rukou prezidenta. „V listopadu 2017 po volbách poslal Bohuslav Sobotka na Hrad demisi po kurýrovi. Rozhořčený text prof. Kysely bychom však zřejmě hledali marně,“ podotýká Hašek.
JUDr. Michal Hašek
Kysela by měl, podle Haška, opustit svou pozici v horní parlamentní komoře. „S ohledem na to, jak se prof. Kysela ocitnul ve flagrantním střetu zájmů v celé této kauze tím, že pomáhal formulovat odpověď ÚVN na dopis Senátu s dotazy na stav pana prezidenta, by se měl zdržet dalších veřejných komentářů a zvážit odchod ze své úřednické senátní pozice. Senát a jeho komisi totiž dle mého přesvědčení nasměroval do opravdu nešťastné pozice,“ konstatuje dále Hašek.
Senátní komise by dle Haškova názoru měla „ve vlastním zájmu co nejdříve zveřejnit veškeré podklady a korespondenci, kterou v této věci (aktivace čl. 66 Ústavy vůči prezidentu republiky Miloši Zemanovi) pan prof. Kysela vedl. Vidím na tom neoddiskutovatelný veřejný zájem. Kyselův rozhovor pro Deník N byl jen dalším kamínkem do mozaiky celého příběhu,“ konstatuje Hašek.
Na příběh Kysely, jenž stojí za akcí proti prezidentovi, tedy záměr aktivovat zmíněný článek 66, a na jeho vazby upozornily ParlamentníListy.cz v nedávném článku. Poukázali jsme například na vyjádření docenta Zdeňka Koudelky, emeritního poslance a někdejšího kandidáta do Ústavního soudu.
Ten připomněl Kyselovo poradenství dotyčné vojenské nemocnici. „Pak jsem ho viděl sedět na jednání senátní komise pro Ústavu, která zprávu projednávala. S touto komisí, jakož i se Senátem, je dlouhodobě spjat. To mi připomíná, jako by totožný člověk pomáhal státnímu zástupci se sepisem obžaloby a potom soudci s rozsudkem. Takto to být nemá,“ uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Zdeněk Koudelka však upozornil i na další zajímavost – spojení profesora Kysely se Senátem a se stálou senátní komisí pro Ústavu. O pevném spojení s touto komisí i s celým Senátem, datovaným od působení Petra Pitharta, se zmínil i právník Pavel Hasenkopf. Ten byl jako specialista na mezinárodní právo zaměstnancem prezidentské kanceláře i několika ministerstev a je tak dobře obeznámen s poměry a personálními vztahy ve státní správě.
I z veřejně dostupných zdrojů je prokazatelná skutečně dlouhá a pevná vazba Jana Kysely na Senát Parlamentu ČR, která je spojena s jeho „zvláštním vztahem“ s bývalým předsedou Senátu Petrem Pithartem.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
