Samí studenti, žádní řemeslníci. Zdeněk Pohlreich roztrhal Česko

29.3.2021 7:54 dop.

V rozhovoru s Karlem Šimůnkem známý restauratér Zdeněk Pohlreich odhalil kupříkladu co dělal v roce 1989 a jaké měl zkušenosti s migrací. „Oni se o tebe postarají jakoby dobře, celý ten systém je napasovaný na migraci odněkud z Afriky, takže oni mají pocit, že když ti dají najíst a napít a střechu nad hlavou, tak je o tebe postaráno,“ řekl o své zkušenosti z Nizozemí na INFO.cz. Padla také otázka, proč jsou Češi ohledně jídla takoví burani. Pohlreich mínil, že je to kvůli tomu, že se na jídlo dívají přes peníze.

Samí studenti, žádní řemeslníci. Zdeněk Pohlreich roztrhal Česko
Foto: Repro XTV
Popisek: Restauratér Zdeněk Pohlreich

Pohlreich v rozhovoru uvedl, že v roce 1989 na jaře se rozhodl opustit Československo. „Chtěl jsem se mít líp a byl jsem jeden z mála v té době, který viděli ten západní svět. Byl jsem dvakrát v Holandsku a třikrát v Itálii nebo čtyřikrát s tím sportem, takže jsem věděl, že to, co nám říkají tady, tak není úplně přesné,“ vysvětlil a dodal, že přes úplatky si vyřídil papíry a jel. Žádná perzekuce rodiny už nebyla, což moderátor vysvětlil konstatováním, že byl rok 1989, i když to, co se stane v listopadu, nikdo netušil. „To si myslím, že netušil vůbec nikdo. Ti, kteří říkají, že tušili, tak si nemyslím, že moc tušili. Nebo já jsem netušil určitě,“ mínil restauratér.

Anketa

Viníte Babišovu vládu za počty českých mrtvých na covid-19?

22%
78%
hlasovalo: 14490 lidí

Doplnil, že jako žadatel o politický azyl nemohl pracovat. „Když nemůžeš dělat, což zažíváme teď shodou okolností, ale ne v takovémhle rozsahu, tak úplně zblbneš,“ komentoval svůj pobyt v Nizozemí a pokračoval: „Oni se o tebe postarají jakoby dobře, celý ten systém je napasovaný na migraci odněkud z Afriky, takže oni mají pocit, že když ti dají najíst a napít a střechu nad hlavou, tak je o tebe postaráno. Ale moje ambice byla úplně jiná.“ Na migranty z východní Evropy prý v Nizozemí místní koukali skrz prsty, protože jim oproti těm z Afriky nic nehrozilo a byli de facto ekonomičtí migranti, kteří v zemi neměli co pohledávat.

Důvody k politickému azylu po listopadu pominuly, Pohlreich tedy podle svých slov vyplnil „imigrační papíry“ do Kanady a USA. Ale nakonec dostal pracovní vízum do Austrálie a v roce 1991 odletěl. Ovšem v Austrálii byla tehdy krize a se zaměstnáním byl na štíru, nakonec skončil ve francouzské restauraci. Vrátil se prý z rodinných důvodů. Začátky byly krušné, ale díky pracovním návykům z Austrálie se vypracoval.

K Francii se Pohlreich dostal i při povídání o tom, že se z něj stal „celebrity chef“, tedy mediálně známý kuchař. Moderátor podotkl, že ve Francii byl jiný přístup a kuchaři dostávali vyznamenání, i když v telvizi nebyli. Pohlreich soudil, že je to tím, jakou má gastronomie a jídlo obecně pozici ve francouzské společnosti.

„Proč my jsme takoví burani?“ ptal se moderátor Šimůnek. A Pohlreich odpověděl, že je to kvůli tomu, že Češi se na jídlo dívají přes peníze. „Jestli to stojí nebo nestojí za ty prachy,“ vyjádřil lapidárně postoj Čechů. Českou gastronomii prý zdecimovalo 40 let komunismu, ale tato výmluva už dnes neobstojí. „Gastro, když se nad tím zamyslíme, dostávalo na prdel od roku 1938, to znamená 50 let. Ty devadesátky pomohly, že se začaly vydělávat peníze, ale ta izolace v gastronomii je jedna z nejhorších věcí vůbec,“ soudil a dodal, že českou gastronomii znovu založili cizinci.

Prohlásil, že na gastronomii se zapomíná i ve školách a stát by měl přijít za těmi, kdo mají zkušenosti, aby učili novou generaci. Podle něj se v Česku vžila představa, že vzdělání má dodat polotovar. „A ty si ho máš znova za svý peníze dodělávat. Co to je za kravinu?“ argumentoval Pohlreich, že to je jako by hostovi, který si objedná kachnu, donesl kachnu a řekl mu, že knedlíky si má donést sám.

Mínil, že lidé dnes kvůli politické korektnosti žijí ve lži včetně Česka. „Všichni hrajeme tohohle betla, kterýho víme, že musíme prohrát.“ Ale systém, místo aby vychovával profesionály, tak v něm všichni jedou dál a nestarají se, jak to dopadne. „Takhle fungující stát nemá vypadat a říkám si, doprdele, co je tak složitýho na tom se podívat, jak to dělají ve Švýcarsku, v Rakousku, ve Francii, i v tý blbý Austrálii? Tam se to učí úplně jinak. A my, než abysme udělali armádu kvalitních řemeslníků, sice bez maturity, ale kvalitních řemeslníků, tak místo toho tady vychováváme pseudostudenty, kterým se snažíme zajistit příjemný dětství? Takhle to nemůže fungovat,“ rozčiloval se. A vzpomenul na slova svého otce, že „řemeslo má zlaté dno a posrané víko“. Podle Pohlreicha by bylo zapotřebí si přiznat, že ne všichni mají hlavu na vysokou školu. „Chtělo by to osvíceného diktátora, což je nejlepší způsob řízení. Ten by to vyřešil jednou provždy,“ žertoval.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: kas

JUDr. Jiří Pospíšil byl položen dotaz

Dozimetr

Dobrý den, každý den na Vás v kauze Dozimetr vyplouvají nové a nové nepříjmené informace. Zdá se, že jste v té obří chobotnici měl také své chapadlo. Netvrdím, že jste se dopustil korupce, to si nemyslím ani o Gazdíkovi, ale ten aspoň částečně přijal zodopovědnost a rezignoval. Co vy?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Evropa podle Václava Havla, Evropa jako úkol. Čtěte projev, na kterém stavíme předsednictví

17:05 Evropa podle Václava Havla, Evropa jako úkol. Čtěte projev, na kterém stavíme předsednictví

V květnu 1996 pronesl prezident Václav Havel v Cáchách projev nazvaný Evropa jako úkol. Ten si letos…