Úvodem se ministr Plaga zamyslel nad tím, jestli má jasnou podporu u premiéra. Přesvědčil se o ní prý ve chvíli, kdy zaznamenal spekulace o svém odvolání. „Musím říct, že pan premiér na to zareagoval velmi rychle a říkal, že jsou to jen spekulace. Nemám signál, že bych jeho podporu neměl,“ řekl jistě ministr školství, který se chce ve své funkci udržet, s podporu premiéra počítá i nadále, pokud se k němu nedostane žádné další oficiální vyjádření.

U velké části odborníků nebo pedagogů má Plaga podporu. Narážel však právě v případě krajů, odkud vychází tlak na to, aby byla nastavena hranice úspěšnosti pro přijetí na střední školy. Plaga upozornil, že hejtmanský návrh směřoval k nepodkročitelné hranici na jednotných přijímacích zkouškách na státní části. „To má povahu jednoho testu z češtiny a z matematiky. Skutečně tedy chceme rozřazovat děti ve vzdělávací dráze na základě jednoho povedeného – nepovedeného testu?“ ptal se Plaga, podle kterého rozhodně něco takového nevypovídá o potenciálu jednotlivého dítěte.

„To, co tím chtějí hejtmani léčit, je kvalita sředního školství a tohle rozhodně není vhodný nástroj,“ zdůraznil ministr. Moderátorku zajímalo, jestli skutečně jde pouze o kvalitu středního školství, zda velkou roli nehraje tlak firem, potažmo krajů na to, aby bylo v technicky zaměřených oborech více studentů. Plaga uvedl, že zde je třeba oddělit učňovské školství a technické vzdělání jako takové. „Pokud jde o učňovské školství, když se podíváme do okolních zemí, máme suverénně nejvyšší podíl učňů, přesto všechny subjekty pláčou, že jich je málo,“ poznamenal.