Jako příklady dnes již kontroverzních postav uvedla Witowská Šmoulinku, Gargamela a z Čech kocoura Mikeše nebo černouška Bimba. Nejdříve se Kořínka zeptala, zda jsou tu postavy, které mu vadí, protože představují zažitý stereotyp. „Tak takových je celá spousta, komiks je plný stereotypů,“ odvětil na to Kořínek. Příkladů by prý byla spousta. „Je to ta nezměrná řada nejrůznějších černoušků, nejrůznějších žen a dívek pouze k zachránění, nejrůznějších postav, které jsou vytvořeny možná s dobrým úmyslem, ale v nějaké době, která měla jinak nastavené představy o tom, jak vypadá dobová reprezentace,“ jmenoval typy postav, které mu vadí, Kořínek.
Když se ho Witowská ptala, co s tím tedy dělat, zda vysvětlovat či cenzurovat, Kořínek prohlásil, že otázka je složitější. „Já osobně se domnívám, že cenzura není řešení,“ řekl historik komiksu, ale na druhé straně je prý na čase se zamyslet, jestli to, co v komiksech je, není „signál“, který už nechceme předávat. Zda takový typ zobrazení náleží do dnešní doby, snažil se o kulantní podání Kořínek. Konkrétní postavy ale jmenovat nechtěl.
Witowská pak pustila ukázku ze Šmoulů, kde Šmoulinka dostane taneční boty. „Diváci sledují Události, komentáře, ne Déčko,“ ujišťovala diváky. Pak se ptala Kořínka, zda je zrovna toto případ, kdy by se mělo dětem vysvětlit, že ne všechny holčičky jsou blonďaté a hloupé, jako je údajně Šmoulinka. Kořínek pravil, že v tomto případě tomu tak není, ale jsou takové, kde by se vysvětlovat mělo. „Zároveň ale ničemu neuškodí, pokud se o těch tématech budeme bavit,“ dodal. Jako příklad dal Rychlé šípy Jaroslava Foglara, kde je podle něj plno žen a dívek čekajících na zachránění. Pak přišla řada na černouška Bimba. Ten je podle Kořínka veskrze pozitivní postavou, ale je vyobrazen stereotypně a „problematicky“, vypustil Kořínek z úst slovo, které s oblibou používají američtí liberálové ke kritice těch postav, jejichž vyobrazení se jim nelíbí.
Fotogalerie: - Roma Pride 2018
Že by autoři byli rasisté si historik nemyslí, ale podle něj to neznamená, že z dnešního pohledu tyto příběhy a vyobrazení nemůžeme číst jako problematické a že bychom se s nimi neměli nějak vypořádat. Kořínek si myslí, že je dobře, že se posunulo naše vnímání, jaké jsou stereotypy, a že se zajímáme o vyobrazení různých etnik a „genderů“. Jako poslední ukázku pustila Witowská ukázku se svůdným motýlem Ibrahimem v makové panence. Pak se tázala, zda by dnes něco takového mohlo být bez okolků natočeno. Historik komiksu Pavel Kořínek si myslí, že ano. Ale dodal, že není žádný arbitr a že ho rozesmívá, že se v centru Evropy někteří lidé rozhorlují nad tím, že se další lidé rozhorlují nad karikaturou, která je uráží.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
