„Prezident Miloš Zeman spustil politickou ofenzívu, jejímž cílem je, aby Česká republika odstoupila od svého uznání nezávislosti Kosova z roku 2008,“ začíná svůj komentář Jiří Pehe a shrnuje, že Zeman s tímto svým návrhem nejprve přišel během své návštěvy Srbska, kterou už po příjezdu „uvodil prohlášením, že má rád Srby, ale nemá rád Kosovo“. Následně se tento záměr měl stát i předmětem jeho pravidelné schůzky s premiérem v Lánech. Během každoměsíční schůzky v Lánech se Zeman setkává s premiérem Andrejem Babišem.
„Zemanova slova v Srbsku by mohl leckdo vidět jako promyšlenou sabotáž o den později začínajícího summitu lídrů Visegrádské čtyřky s představiteli zemí západního Balkánu, jejímž jedním cílem bylo ujistit tyto země o podpoře Visegrádu pro jejich vstup do Evropské unie i dalších mezinárodních organizací,“ shrnuje Pehe. Kosovo nakonec svoji účast na tomto summitu odvolalo.
Podle Peheho měl premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci v přítomnosti ostatních lídrů slovy, že Zeman se vyjadřuje o uznání kosovské samostatnosti Českou republikou negativně už od svého nástupu do funkce v roce 2013 „žehlit rozpaky“. Zároveň však premiér prohlásil, že Česká republika svoje postoje ke Kosovu měnit nebude a že za zahraniční politiku země odpovídá vláda.
Celý komentář Jiřího Peheho si můžete poslechnout zde:
„Jenže zásadový postoj mu dlouho nevydržel,“ říká Pehe s tím, že se později Babiš, po uskutečnění zmíněné lánské schůzky se Zemanem, nechal slyšet, že chce řešit uznání Kosova s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem a předsedou koaliční sociální demokracie Janem Hamáčkem. Petříček pak následně reagoval, že se debatě nebrání, ale pro změnu českého postoje nevidí důvod.
Pehe s postojem ministra zahraničních věcí souhlasí: „A má pravdu. Neexistují totiž zřejmé důvody, proč by se český postoj měnit měl.“ Táže se také, proč by se postoj České republiky vůči Kosovu měl měnit právě nyní: „A proč právě nyní. Vyvinula se snad v poslední době situace v Kosovu zásadně k horšímu v porovnání s rokem 2008, kdy Česká republika jeho nezávislost uznala?“ Podle Peheho zní odpověď, že nikoliv. Naopak se prý mají věci „měnit k lepšímu“.
„Zatímco některé západoevropské země s integrací západního Balkánu do EU i NATO nechtějí spěchat, ale nejsou vehementně proti, v Evropě existuje země, které se tyto záměry zásadně nezamlouvají,“ tvrdí Pehe dále. Tou zemí má pak podle něj být Rusko.
Ing. Miloš Zeman
Pehe přikládá, že právě Rusko je nyní dáváno v souvislost s pokusem o vraždu premiéra Černé Hory před volbami v roce 2017, které předcházely vstupu Černé Hory do NATO. „Jak moc Rusku vadí vstup některých bývalých komunistických zemí, které podle něj spadají do jeho sféry zájmu, do NATO či EU,“ prý již bylo možné spatřit roku 2008, kdy se objevily úvahy o vstupu Gruzie do NATO, načež Moskva měla rozpoutat válečný konflikt ve východní Osetii.
Jmenuje i Ukrajinu. Tamější krize na východě země a okupace Krymu měla přijít poté, co Ukrajina byla blízko podepsání asociační dohody s EU.
A pak Pehe uhodil na Zemana a podíl jeho vlády na bombardování Srbska. „Je samozřejmě možné, že útoky prezidenta Zemana na Kosovo jsou vedeny jen špatným svědomím, protože to koneckonců byla jeho vláda, která v roce 1999 dala dva týdny po vstupu ČR do NATO souhlas s bombardováním Srbska kvůli obavám Západu z možné Srby organizované genocidy v Kosovu,“ připomíná.
Fotogalerie: - Kosovo je Srbsko
Jestli se však měl Zeman svými slovy o Kosovu před Srby distancovat od české podpory pro bombardování, nezvážil prý, že tím sabotuje pražský summit V4 s lídry balkánských zemí, přičemž „jeho útok na Kosovo už svým načasováním zapadá do ruských záměrů Balkán destabilizovat v době, kdy další země v regionu míří do NATO a EU“.
A závěrem Pehe dodává, že ani nelze vyloučit, že „Zeman dobře věděl, co dělá, včetně toho, jaké jsou zájmy Ruska na Balkáně“. Prý by to nebylo poprvé, kdy Zeman „jednal v souladu s cíli ruské zahraniční politiky“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rak
