„Musíme si definovat cílový stav. A to je efektivní, relativně malý stát, který vykonává, co má, a včas a s dobrou kvalitou. To je cílový stav. To je ten ideální svět. Teď se k tomu musíme přiblížit,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Právo ohledně avizovaného zeštíhlování státu. Česká republika se podle ministra musí více digitalizovat, naučit se pracovat s daty a snížit byrokracii.
Boj s byrokracií má probíhat snížením platů ve veřejné sféře. Stanjura vyjádřil své naděje, že snížení platů povede k rušení zbytných agend a snížení počtu pracovních míst ve veřejné sféře. „My se o to snažíme a jdeme v resortu financí příkladem. Za šestnáct měsíců jsme snížili počet pracovních míst o 925 a neskončili jsme,“ uvedl a dodal, že objem platů se má snížit o dvě procenta. Neznamená to nicméně, že bude počet zaměstnanců klesat všude. Jako příklad ministr uvádí Armádu České republiky, tam by mohl počet zaměstnanců vzrůst. „Je to tak, že v souhrnu má objem platů poklesnout o dvě procenta. Takhle to chápou všichni členové vlády. Protože se může stát, že z nějakých důvodů někde počet státních zaměstnanců poroste. Třeba v armádě. Budeme to posuzovat individuálně,“ vysvětlil Stanjura.
Balíček se podle slov ministra zaměřuje zejména na úspory a na to, aby byly úspory výdajů vyšší než potenciální nové příjmy. Uvedl dále, že jednání trvající několik měsíců nebylo jednoduché vzhledem k počtu vládních stran, z nichž každá má jiné programové priority. „Jednoduché to nebylo. Proto to trvalo relativně dlouho. Na druhé straně máme jednomyslnou shodu, to je velmi cenné,“ prohlásil Stanjura, konkrétní průběh jednání komentovat odmítl.
Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček na sobotní ideové konferenci ODS také přiznal, že vyjednávání nebylo lehké, dodal však, že „s TOP 09 jsme jedinou stranou bez socialistických tendencí a chuti zvyšovat daně“. Balíček podle jeho slov „se skřípěním zubů“ podpoří všichni zástupci ODS. Zvýšení daní označil za „krvavý kompromis“, za který strana ponese politické následky.
„Každý, komu se potenciálně mají zvednout daně, je proti. Je to logické. Není to vůbec překvapivé, ale my prostě nemůžeme vyhovět všem,“ řekl Stanjura. Konsolidační balíček považuje za protiinflační krok. „Pokud snižujete deficit, tak to je protiinflační krok vlády. Takhle jednoduché to je. A deficit se má díky našemu balíčku snížit výrazně,“ uvedl.
V poklesu DPH u podstatných položek spotřebního koše spatřuje Stanjura „sociální aspekt balíčku“. Snížit se má DPH u potravin, stavební práce pro bydlení, některých léků a zdravotnických pomůcek. U potravin by se snížení DPH podle jeho slov mohlo projevit i v cenách. „Je potřeba, aby spotřebitelé vyvíjeli tlak na obchodníky, protože je to právě obchodník, kdo by měl slevu na DPH do konečné ceny promítnout. Zaznamenal jsem jejich vyjádření, že to tak udělají, tak uvidíme,“ řekl v rozhovoru.
Výrazně zdražit má na základě konsolidačního balíčku čepované pivo, které se přesune ze „staré“ desetiprocentní snížené sazby do základní sazby 21 procent. Ministrovi byla položena otázka, zda se nebojí pádu vlády vzhledem k tomu, že se říká, že vláda, která pivo zdraží, padne. Stanjura odpověděl rozhodným ne, pádu vlády se nebojí. „Pivo, stejně jako všechno ostatní, zdražuje průběžně, ale vlády kvůli tomu nepadají,“ řekl. Na to, proč nadále trvá výjimka ze spotřební daně u vína, Stanjura odpověděl jednoduše: „Protože se na tom shodla vládní koalice v rámci politických vyjednávání,“ řekl.
Neprozradil ani, kdo přišel s návrhem na zařazení novin do základní sazby 21 procent. „Omlouvám se, jestli si někdo představuje, že jsme si řekli: teď se budeme věnovat speciálně novinám a tomu, jak bychom jim uškodili – tak to opravdu ne. Debatovali jsme o tom, které položky a služby mají být ve snížené sazbě. Šli jsme velmi podrobně položku po položce a debatovali, které mají například zdravotní nebo sociální význam, a mají proto být ve snížené sazbě,“ vysvětlil Stanjura s tím, že debata o počtu a výši sazeb byla až druhotná. „Myslím si, že zvýšení DPH nezávislou žurnalistiku neohrozí,“ prohlásil a zmínil, že cena novin se zvýšenou DPH se promítne zvednutím o dvě až tři koruny.
„My jsme slibovali, že nezvýšíme daňovou zátěž,“ řekl s odkazem na programové prohlášení koalice SPOLU. Daňová zátěž pro tento a následující rok byla podle slov Stanjury snížena o 30 miliard, a nová opatření přinesou v roce 2024 31 miliard. „Takže ten slib, že se nezvýší celková daňová zátěž, je v podstatě splněn,“ uvedl ministr. Podobně se na ideové konferenci ODS vyjádřil i premiér Petr Fiala s dodatkem, že „v žádném případě nebude daňové zatížení občanů takové, jaké bylo před zrušením superhrubé mzdy“.
Státní dotace hodlá vláda snížit v nadcházejícím roce o 45,6 miliardy korun. Stanjura uvedl, že o kolik se sníží dotace v jednotlivých resortech, se vedly debaty, a nakonec pro ně byly stanoveny realistické rámce. Škrtat se má hlavně v neinvestičních dotacích v podnikatelském sektoru. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvedl, že na dotaci pro velké firmy (Agrofert, Madeta, Kunín, a další) v zemědělském sektoru bude určeno nula korun. Stanjura řekl, že je za to rád. „Myslím si, že nemáme poskytovat dotace velkým firmám. Smysl dotací je snižovat regionální rozdíly a nerovnosti,“ komentoval.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: luk
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
stanl
